Amazon | Reportáže

Re:MARS 2022: Postavíme orbitální stanici a zachráníme planetu, slibují Amazon a NASA

  • Amazon po kovidové pauze svezl inženýry a vědce do Las Vegas
  • Uspořádal zde druhý ročník konference re:MARS
  • Hlavním tématem byla space economy, která změní pravidla hry

Když se řekne Amazon, vaši mámě se vybaví distribuční centrum u Prahy, skladníkovi robot, který jej časem nahradí, geekům stejnojmenné webové tržiště, Alexa a Kindle, no a ajťákům konečně cloudový ekosystém AWS – Amazon Web Services.

Ekosystém, na kterém začínal Dropbox a mnohé další ikony současného digitálního světa, a také ekosystém, který do jisté míry stanovil základní pravidla toho, jak má vlastně veřejný cloud vypadat. Vždyť konkurenční Microsoft Azure i Google Cloud přišly až roky po něm.

Co je to re:MARS?

Ovšem pozor, Amazon ve skutečnosti míří mnohem výše a aby to světu sdělil co nejdůrazněji, v roce 2019 poprvé pozval inženýry na nový formát konference re:MARS.

V názvu je skryto vše, jedná se totiž o zkratku pro:

  • Machine Learning
  • Automation
  • Robotics
  • Space

Tyto čtyři fenomény bude muset jednou lidstvo od A do Z ovládnout, aby se na ten zatracený Mars skutečně dostalo. Tedy nejen ve třetí sezóně úspěšného seriálu For All Mankind z produkce Apple TV+. Zdá se ale, že jsme na dobré cestě.

9c165355-f83d-4c0a-8465-74cf0ad815fd
Konferenci re:MARS moderoval Adam Savage (MythBusters)

Pandemie sice jakékoliv setkávání na několik let přetnula, v Amazonu nicméně pochopili, že osobní kontakt nikdy nenahradíte infantilním avatarem nebo videopřenosem bez reálného publika, a tak šli do rizika a ve čtyřicetistupňové výhni červnového Las Vegas uspořádali druhý ročník.

Dorazili experti z AWS, vědci z NASA a několik tisíc inženýrů a programátorů, kteří hravě zaplnili konferenční komplex Aria v samotném srdci Stripu.

Procházka po re:MARS 2022 (natočeno pro pořad Týden Živě):

Alexa poletí na Měsíc

Abychom dostali člověka na Mars, musíme se nejprve vrátit na Měsíc. Celá komunita proto vzhlíží k mnohaleté misi Artemis, jejíž první fáze odstartuje už letos v létě, kdy k oběžnici Země dorazí loď Orion.

Na palubě sice ještě nebude lidská posádka, do kosmické prázdnoty nicméně odletí alespoň hlasová asistentka Alexa. Nepůjde přitom o žádnou  promo akci, hlasové ovládání palubního počítače totiž bude přirozenou součástí i mise k Marsu někdy v polovině 21. století. A jak jinak to vyzkoušet v praxi?

b184a9eb-d46f-4e6d-9d31-6be992ff9789
Maketa Orionu a demo kosmické varianty Alexy (podívejte se na video v úvodu)

NASA s Amazonem tak budou moci s Alexou komunikovat alespoň na dálku a testovat, jestli ji neuškodí zvýšená radiace kosmu. Počítač asistenta si zároveň kvůli absenci internetu poveze všechno s sebou a v několikanásobné robustní redundanci.

Na poli SSD nebudou chybět jak všechny nutné modely pro rozpoznávaní přirozeného jazyka, tak ty pro strojovou syntézu řeči, znalostní databáze a vše ostatní, aby Alexa kdesi ze vzdálenosti 300 000 kilometrů dokázala s co možná nejmenší latencí odpovědět na otázku, jak rychle se Orion právě pohybuje a kdy dorazí do cíle.

Náhrada za ISS? Orbital Reef

Mise na Měsíc a později k Marsu musejí být perfektní ukázkou kooperace veřejného a privátního sektoru. Doby vesmírných závodů mezi USA a SSSR se totiž asi už nevrátí, a o napnutém rozpočtu NASA tak rozhodují prakticky každé prezidentské volby. Cesta k rudé planetě přitom vyžaduje desetiletí příprav a stabilní tok peněz.

d52f75e7-a146-4fef-afa2-47239117d043
Příští vesmírnou stanici  postaví soukromý sektor, věří Tom Soderstrom, dlouholetý technický ředitel NASA JPL a dnes šéf technologů v Amazonu

V následující letech tak vybudujeme zcela nový typ space economy – kosmického byznysu, který dospěje, stane se udržitelným a nebude žít výhradně z vládních kontraktů a grantů. SpaceX má na cestu k Marsu (mimo jiné) vydělat Starlink, no a pro Amazon a Blue Origin Jeffa Bezose to bude vedle Kuiperu třeba Orbital Reef.

Oč jde? Životnost ISS se blíží ke konci, a tak je třeba v předstihu přemýšlet, co ji nahradí. Možná to bude právě privátní sektor a projekt první soukromé stanice na oběžné dráze Orbital Reef.

Zaplatí ji návštěvnici hotelu a nabídne také prostor pro vědce a jejich experimenty v prostředí mikrogravitace. To vše bez potřeby vládních agentur a hlavně mezinárodní politiky, která kvůli chování Ruska v posledních měsících zasáhla i společné vesmírné projekty.

Na konferenci re:MARS jsem si mohl mezi čtyřma očima popovídat s Tomem Soderstromem, který šestnáct let zastával pozici technického ředitele pro IT v nejslavnější kosmické laboratoři světa NASA JPL a dnes dohlíží na kosmické ambice Amazonu. Jeho unikátní vhled do nové éry space economy, ve které bude hrát soukromý sektor rovnocennou roli jako peněženka amerického daňového poplatníka, tak přineseme v samostatném článku.

Michio Kaku vám to vysvětlí

Připadnou vám nápady s vesmírným hotelem spíše z říše snů? V tom případě se nadechněte, na podium totiž právě míří Michio Kaku, teoretický fyzik, spoluautor teorie superstrun, především ale světoznámý popularizátor vědy, jehož knihy se už dávno staly bestsellery a videa na YouTube se chlubí miliony shlédnutí.

4e1cb45b-f0b1-4668-b9bd-2f5acf38e36e
Aby se mohl vesmír otevřít masám, potřebujete nejprve znuděné milionáře

Co potřebujete k prosazení nějaké zcela nové a nehorázně drahé technologie? Znuděné milionáře. Hodně znuděných milionářů, kteří si to chtějí vyzkoušet, a tak zaplatí její rozvoj. Pokud se ještě nechytáte, na snímku výše vám to Michio ukazuje na příkladu železnice. I ta byla zpočátku velmi drahá – zvláště na dálkových spojích.

Děkujeme Michio, a teď bychom poprosili, ať na stage vyběhne Brent Sherwood, viceprezident Blue Origin pro pokročilé programy, který položí lakonickou otázku, co kdybychom dokázali dostat k hranicím vesmíru třeba sto tisíc turistů ročně? Vytvoříme novou podnikatelskou příležitost a nalejeme do space economy netušené finanční zdroje.

3edbfdd7-0e58-4482-afce-f64344d4b454
100 000 turistů ve vesmíru každý rok

Finanční zdroje, které budeme potřebovat k cestě na Mars, protože jak už jsme si řekli dříve, doby vesmírných závodů, programu Apollo a proslovů J. F. Kennedyho jsou dávnou minulostí a člověk se na rudou planetu dostane nejen z vyšších etických pohnutek, ale také proto, že to bude dobrý byznys.

Není na tom přitom ani zrnko cynismu. Jestli chce lidstvo jednou opustit planetu, vyrazit ke hvězdám nebo třeba zabránit srážce Země s cizí planetkou, musíme být sakra efektivnější než dnes. Alespoň teda podle Toma Soderstroma, humanisty až do morku kostí, který věří, že space economy jednou zachrání život na modré planetě.

7d297f73-c536-4d20-80bf-e37323c94204
Vstup privátního sektoru dramaticky zlevnil vesmír, vysvětluje Tom Soderstrom

Po šestnácti letech v NASA JPL o tom Soderstrom ví své, dohlížel zde totiž i na programy, které se věnují obraně planety před hrozbami z vesmíru, no a dnes z pozice Director of Chief Technologists dohlíží na vize kosmické ekonomie v příštích letech a desetiletích.

Lunar Outpost staví rovery pro Měsíc

Příkladem nové generace firem, které doplní velké hráče ve vesmíru, je třeba startup z kosmického akcelerátoru Amazonu Lunar Outpost, jehož konstruktéři vyvíjejí celou řadu roverů pro měsíční povrch. Kuloáry re:MARSu tak celé dny prozkoumávalo třeba vozítko MAPP.

Váží pár kilogramů, operátor jej ovládá přímo ze zemského povrchu v reálném čase (s několikasekundovým zpožděním), je velké zhruba jako váš domácí robotický vysavač, no ale právě proto zpřístupní kosmický průzkum vzdálených těles i mnohem chudším organizacím než NASA a ESA.

448cd164-cba9-4a99-8cf0-afef635c7e22
Justin Cyrus, šéf Lunar Outpost, ukazuje možnosti roveru MAPP

Lunar Outpost zároveň nemusí investovat do sítě rádiových přijímačů, od toho je tu totiž opět Amazon a jeho systém Ground Station deseti přijímacích družicových stanic na všech kontinentech vyjma Antarktidy. Cena začíná na 3 dolarech za minutu komunikace a Ground Station je tak vlastně jakýsi kosmický telekomunikační operátor pro družice a třeba právě i rovery na Měsíci.

První komerční mise s MAPP odstartuje už za necelý rok a polární oblasti Měsíce díky němu prozkoumají vědci z iniciativy MIT Space Exploration, kterou na re:MARS reprezentovala její ředitelka Ariel Ekblaw. Ještě jednou, pokud vám to náhodou nedošlo. Soukromá univerzita A si u soukromé firmy B objednala kosmickou misi C na měsíčním povrchu. Nemá v tom prsty ani NASA, ani ESA, ani Komunistická strana Číny.

Tak co, ČVUT, zvednete tu hozenou rukavici?

AI hlídá Zemi před solární superbouří

Takže to bychom měli rozvoj space economy, který se ve stínu velkých hráčů děje už dnes a slibuje brzkou revoluci, nicméně cesta k Marsu se neobejde ještě bez armády neuronových sítí a pokročilé automatizace.

Své o tom ví další přednášející na re: MARS, Nicola Fox. To jméno si zapamatujte, i díky ní totiž možná v polovině desetiletí bezpečně dorazíte do práce. Okolo roku 2025 totiž bude vrcholit další cyklus sluneční aktivity a Zemi hrozí solární superbouře.

53a78c2c-4463-4a42-abae-b5bf8107e896
NASA společně s AWS buduje varovný systém Země před solární superbouří

Nebojte se, nepromění vás v dobře prosmažený řízek, vzhledem k naší pokračující digitalizaci a internetizaci téměř všeho nicméně reálně hrozí třeba problémy v telekomunikacích, dopravě a tak podobně.

Nicola Fox pracuje v NASA a šéfuje divizi fyziky atmosféry Slunce – heliofyziky, která má na starost mimo jiné i nepřetržitý družicový monitoring solární aktivity. Pokud NASA Heliophysics Divison zachytí nebezpečnou aktivitu, může vydat varování, jenže při rychlosti sluneční erupce až okolo 2 000 km/s nemáme moc času na vhodná opatření.

NASA proto úzce spolupracuje s Amazonem a společně vyvíjejí neuronovou síť trénovanou v infrastruktuře AWS, která dokáže sluneční superbouři předpovědět podobným způsobem, jak to už dnes dělají superpočítače meteorologů v případě atmosféry Země.

Amazon zpracovává i snímky Maxaru

Datacentra Amazon Web Services svými pokročilými algoritmy nepřetržitě vytěžuje třeba i takový Maxar – jeden z největších komerčních poskytovatelů družicových snímků současnosti. Zájem o jeho služby vzrostl zvláště po ruské invazi na Ukrajinu, je to totiž právě on, jehož družice zachycují postupující ruskou armádu a následky bojů. Ostatně, snímky Maxaru používá ve svých mapách i Google.

Když družice Maxaru pořídí nová data určitého území, obrovská kvanta surových dat míří rovnou do infrastruktury AWS, kde je zpracují výkonné mašiny, aniž by musel Maxar utrácet za vlastní superpočítač. Za 45 minut je hotovo a snímek u zákazníka.

Humanoidní roboti

Z cloudových datacenter zpět na zemský povrch, re:MARS totiž patřil také robotům. Amazon se pochlubil, že už zkoumá možnosti, jak dostat do svých obřích skladů vedle paletových robotických převozníků také humanoidní roboty, v uličkách konferenčního centra jste tak mohli občas potkat partu inženýrů, které doprovázela dvounohá mašina velikosti dospělého člověka s lidarem na hlavě.

fc00786c-038e-4bae-ae05-5a89d31c8058
Na re:MARS samozřejmě nechyběl Spot, ještě větší zájem ale budil prototyp humanoida

Na vlastní oči vypadá ještě strašidelněji než podobné stroje z propagačních videí Boston Dynamics, naštěstí se ale zatím neobešla bez dálkového ovladače Xboxu. Však se sami podívejte na video z procházky konferenčními kuloáry z úvodu článku.

Prošlapávání nových cest občas pěkně bolí

Třídenní šňůru přednášek nakonec docela symbolicky uzavřel Richard Browning, zakladatel a testovací pilot Gravity. Ano, je to přesně ten šílenec, kterého před lety napadlo, že vezme do ruky dva malé plynové proudové motory a začne s nimi létat.

0845f053-a8e5-4b4f-ae87-b0d9963db248
Ze záchranářů se stanou raketoví muži. Přinejmenším v britském pilotním projektu

Z jeho vynálezu se stala atrakce, která zaplnila YouTube, to vše je ale jen prostá propagace. Browning není ani trochu blázen a jeho firma technologii už brzy komercializuje. Mají o ni zájem jak speciální síly – umožňuje totiž rychlé nalodění nepřátelského plavidla (zhruba do minuty) –, stejně tak ale i záchranáři pro situace, ve kterých nemůže vzlétnout vrtulník a cesta na vrchol by zabrala dlouhé hodiny.

Úspěšnému příběhu nicméně předcházela hromada zklamání a neúspěchů, které jsou nedílnou součástí každého vývoje. Komercializace vesmíru nebude výjimkou. Browning se proto nakonec pochlubil záběry, které si mnozí zpravidla nechávají pro sebe: Sestřihem všech karambolů, kdy jeho tryskový pohon zkolaboval a Browning namísto na stupni vítězů skončil v lepším případě v divokém moři.

Cestu redaktora na re:MARS hradila společnost Amazon

Artemis Živě: Návrat člověka na Měsíc

Artemis je kosmický program NASA, jehož úkolem je obnovit lety člověka na Měsíc. Na oběžné dráze Měsíce bude vybudována stanice Gateway. Posádku ke stanici bude dopravovat kosmická loď Orion, vynesená raketou SLS. Na povrch Měsíce dopraví astronauty modul HLS, kterým bude minimálně při prvním přistání Starship od SpaceX.

Naplánované mise:

  • Artemis 1: Nepilotovaný let, kdy bude loď Orion navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce a pak zpět k Zemi. Termín: konec roku 2022
  • Artemis 2: Pilotovaný oblet Měsíce. Termín: rok 2023
  • Artemis 3: Přistání člověka na Měsíci. Termín: nejdříve v roce 2024
  • CLPS: Doprava vědeckých experimentů na povrch Měsíce jako podpora programu Artemis. Termín: od roku 2021
Diskuze (16) Další článek: „Signály od mimozemšťanů.“ Zatím se povedlo vysvětlit všechny – s jednou výjimkou

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,