Jaké je nejrychlejší letadlo na světě? Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď, neboť Mezinárodní letecká federace (FAI) třídí rekordy do několika tříd. Ty se pak dále dělí do hmotnostních kategorií, podle pohonu, v přímém směru a na okruzích různých velikostí.
První let, první rekord
Je celkem logické, že při historicky prvním letu došlo také ke stanovení prvního rychlostního rekordu. Ocitáme se tedy v roce 1903, kdy bratři Orville a Wilbur Wrightovi postavili první letadlo, které bylo těžší než vzduch. Jejich stroj Wright Flyer (později Flyer I, dnes známý především jako Kitty Hawk) vzlétl poprvé 17. prosince 1903.
Wright Flyer
První let byl dlouhý 39 metrů a trval 12 sekund, čímž byla stanovena historicky první hodnota 11,7 km/h. Až čtvrtý, poslední let toho dne, však lze považovat za řízený. Wilbur Wright během něj překonal vzdálenost 279 metrů během 59 sekund, takže průměrná rychlost byla 17 km/h.
Tyto hodnoty jsou však měřeny vůči zemi, přičemž se ale ke vzletu využívalo větru. Skutečná vzdušná rychlost nebyla zaznamenána, ale pravděpodobně se pohybovala kolem 60 km/h. Jenže v té době se ještě rychlostní rekordy dosažené ve vzduchu oficiálně neměřily, takže hodnoty jsou spíše pro zajímavost, abyste mohli porovnat, kam jsme se během 118 let posunuli.
První oficiální rekord
První rychlostní rekord oficiálně uznaný Mezinárodní leteckou federací byl stanoven 12. listopadu 1906. Brazilec Alberto Santos-Dumont na stroji Santos-Dumont 14-bis přeletěl vzdálenost 220 metrů za 21,5 sekundy. Kromě stanovení rychlostního rekordu se také stal první osobou natočenou během letu. V tento den bylo provedeno ještě dalších pět letů na vzdálenost 40, 40, 60, 50 a 82,6 metrů.
Santos-Dumont 14-bis
Santos-Dumont 14-bis se stal průkopníkem éry dvojplošníků. Poháněl ho osmiválcový motor s výkonem 37 kilowattů chlazený kapalinou a umístěný těsně za zády pilota, který řídil stroj ve stoje. Letadlo bylo vyrobeno z bambusu, díly byly spojené hliníkovými profily a trup byl potažen japonským hedvábím.
Poprvé nad „stovku“
Posuneme se do roku 1910, kdy Francouz Léon Morane u Remeše v letadle Blériot 10. června dosáhl rychlosti 106,508 km/h, čímž jako první překonal hranici 100 km/h. Kromě toho stanovil i nový výškový rekord, neboť se během letu dostal do výšky 2 500 metrů.
Robert a Léon Morane
V říjnu téhož roku se se svým bratrem Robertem pokusil o rychlostní let mezi Paříží a sopečným dómem Puy de Dôme, který chtěli stihnout za méně než šest hodin. Jejich letoun však havaroval v kantonu Boissy-Saint-Léger a oba se vážně zranili. Léon Morane zemřel během epidemie „španělské“ chřipky v říjnu 1918.
Vzhůru nad „tisícovku“
Historicky prvním člověkem, který letěl rychlostí vyšší než 1000 km/h, byl Němec Heini Dittmar. 2. října 1941 dosáhl ve stíhacím letounu Messerschmitt Me 163A V4, poháněném raketovým motorem, rychlosti 1003,67 km/h. Rekord však nebyl oficiálně uznaný Mezinárodní leteckou federací.
Messerschmitt Me 163A
Dittmar začínal na kluzácích, kde si již v roce 1934 připsal s hodnotou 4350 metrů výškový rekord a v tomtéž roce dosáhl ve stroji Fafnir II nového světového rekordu v letu na dálku. Během druhé světové války pracoval jako projektant letadel a zkušební pilot, a právě při této příležitosti se stal prvním člověkem, který letěl rychlostí vyšší než 1000 km/h.
6. července 1944 dosáhl ve stíhačce Messerschmitt Me 163B V18 rychlosti 1130 km/h, nicméně kvůli vibracím přišel stroj o téměř celý povrch kormidla. S ohledem na výšku je poměrně pravděpodobné, že se jednalo o první let nadzvukovou rychlostí. Dittmar zemřel při havárii v roce 1960, když testoval lehké letadlo vlastní konstrukce HD-153 Motor-Möve, nedaleko letiště Essen/Mülheim.
Pokoření 2000 km/h
Hranici 2000 km/h se podařilo překonat 16. května 1958. Kapitán amerického letectva Walter W. Irwin dosáhl ve stíhacím letounu Lockheed F-104 Starfighter rychlosti 2259,5 km/h. Rekordní let se odehrál na 24 kilometrů dlouhém okruhu v blízkosti Edwardsovy letecké základny.
Lockheed F-104A Starfighter
Ve stejný den Irwin stanovil ještě dva americké rekordy ve stoupání. Do výšky 3000 metrů se dostal za 41,8 sekund a do 25 000 metrů během 4 minut, a 26,03 sekund. Během tohoto pokusu dosáhl jeho stroj maximální výšky 27 813 metrů.
Notně vousatý rekord
Hranici 3000 km/h překonali 12. ledna 1966 Alvin S. White a Carl Cross v prototypu strategického bombardéru North American XB-70 Valkyrie. Tato hodnota však nebyla Mezinárodní leteckou federací uznána jako oficiální rekord.
North American XB-70 Valkyrie
Dosud nepřekonaný je rekord strategického průzkumného letounu Lockheed SR-71 Blackbird. Dne 28. července 1976 dosáhli američtí piloti Eldon W. Joersz a George T. Morgan Jr. oficiálně uznané rychlosti 3529,6 km/h, což odpovídá zhruba hodnotě Mach 3,3.
Lockheed SR-71 Blackbird
SR-71 také drží rekordní čas pro let z New Yorku do Londýna - 1. září 1974 překonal vzdálenost 5 570,79 km v čase 1 hodina 54 minut a 56,4 sekundy, čemuž odpovídá průměrná rychlost 2 908 km/h.
Rekordy z jiných soudků
V předchozích kapitolách jsme se zaměřili na letecké rekordy, ustanovené letadly a uznané Mezinárodní leteckou federací. Absolutním rekordmanem z hlediska pilotovaného letu však není letadlo, nýbrž raketoplán. Americká Columbia dosáhla během návratu z mise při vstupu do atmosféry jen těžko představitelné rychlosti 28 000 km/h.
Raketoplán Columbia
Stranou bychom neměli nechat ani experimentální raketový letoun North American X-15 vyvinutý pro NASA. Ten v současné době drží světový rekord v nejvyšší dosažené rychlosti pilotovaného stroje, kterého dosáhl 3. října 1967 pod vedením Williama J. Knighta. A jedná se o opravdu úctyhodné číslo: ve výšce 31,1 kilometrů letěl rychlostí 7 274 km/h, tedy Mach 6,7.
North American X-15
Zakončíme kuriozitou, kterou si dost možná část čtenářů bude pamatovat: nejvyšší rychlostí, jakou se vzduchem pohyboval člověk bez jakéhokoli stroje. Rakouský parašutista a extrémní sportovec Felix Baumgartner uskutečnil 14. října 2012 takzvaný „skok ze stratosféry“. Během něj nejprve vystoupal balónem do výšky 39 kilometrů, odkud seskočil a čtyři minuty padal volným pádem. Kromě několika dalších rekordů dosáhl Baumgartner také nejvyšší rychlosti volného pádu, jejíž hodnota je 1 357,64 km/h.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně