Nastavit rychlost otáčení ventilátorů lze mnoha způsoby, podrobně probereme několik způsobů i s návodem a výhodami či nevýhodami dané konstrukce.
Standardní napětí
Pro ventilátory máme k dispozici napájecí napětí +5 V a +12 V. Středně a vysokootáčkové ventilátory se bezpečně roztočí i při napětí +5 V a jedná se o nejjednodušší alternativu připojení ventilátoru při zachování monitoringu otáček a nedochází k nadbytečnému tepelnému vyzařování.
Oblíbenou metodou je realizace přepínače napětí ventilátoru mezi napětími +5V, +12V a případně vypnuto. K tomu vám postačí dvou či třípolohový přepínač zapojený podle schématu výše.
Další možností je zapojit 2 stejné ventilátory do série, a na každý připadne 6 V, pouze u horního ventilátoru nelze použít monitoring otáček.
Efektu 6 V lze také dosáhnout připojením ventilátoru pro 24 V na 12 V, tj. také poloviční napětí.
Tvorba nestandartních napětí
7 V
Napětí 7 V získáme zapojením ventilátoru mezi +12V +5V. Na první pohled geniálně jednoduché, ale je nutno dodržet několik podmínek, aby toto propojení mohlo správně fungovat.
Proud má správně téci z vývodu +12V do 0V zkrz připojené zařízení a z vývodu +5V do 0V zkrz připojené zařízení a z vývodu +12V přes zařízení do vývodu +5V nemůže téci proud, napájecí zdroj tak není konstruován.
Ale pokud bude proudový odběr větve +5V alespoň o trošku větší než proud ventilátorem, tak proud poteče z +12V k +5V kde se sečte s dalším proudem co poteče ze zdroje a tento celkový proud poteče do zařízeních na +5V větvi.
Dále po zapnutí PC (zdroje) musí začít odběr +5V větve dříve než ventilátorem, to je většinou zajišteno pomalou reakcí elektroniky ventilátoru (spíná cívky) a kapacitní zátěží na +5V větvi (nabití kondenzátorů v +5V větvi). Nezbývá než vyzkoušet (i při úsporných módech).
Výhodou je jednoduchost, žádné tepelné vyzařování. Nevýhodou je nemožnost použít monitoring otáček (zemnící vývod ventilátoru není připojen k 0V), nemusí fungovat se všemi zdroji a podmínky výše.
6.3 V (6.7V)
Jednu z nevýhod předchozího zapojení lze eliminovat, a to rozběh po zapnutí pomocí následujícího zapojení, zruší se tím jedna omezující podmínka.
Po zapnutí je kondenzátor C1 vybit a uzemňuje vývod ventilátoru, proud teče z +12V do 0V po dobu asi 0,2 vteřiny, po nabití kondenzátoru teče proud z +12V ventilátorem, diodou D1 k +5V větvi. Odpor R1 zajistí vybití kondenzátoru po vypnutí napájení.
Výsledné napětí na ventilátoru je 6,3 V (sníženo o 0,7V na diodě D1), pokud použijeme shottkyho diodu 1N5818 bude na ventilátoru napětí 6,7 V, s lepší shottkyho diodou lze docílit i vyšší napětí (nižší úbytek na diodě).
Výhodou je jednoduchost, žádné tepelné vyzařování (na 1 diodě zanedbatelné).
Nevýhodou je nemožnost použít monitoring otáček (zemnící vývod ventilátoru není připojen k 0V), podmínky výše a velký rozměr kondenzátoru.
Přípravek s 2x 6.3V a 2x předřadné odpory namontovaný v počítači na ventilátoru.
Kondenzátory jsou namontovány zezadu.
