Red Hat Summit se pomalu chýlí ke konci. Letos se na něj sjelo 7 000 vývojářů, obchodníků, systémových správců, integrátorů, manažerů a dalších profesí z celého světa, přičemž své zastoupení mělo i Česko – do San Franciska přijeli třeba experti z tuzemských finančních institucí včetně AirBank, České spořitelny apod. Není se čemu divit, právě tyto instituce totiž často jedou na technologiích od Red Hatu. Stejně tak tu ale byli i zástupci z T-Mobile.
Summit byl zvláštní v jedné věci. Ačkoliv jej pořádal Red Hat, ani jedna z hlavních přednášek se netýkala přímo jeho klíčového produktu – podnikové linuxové distribuce Red Hat Enterprise Linux, tedy foneticky „rel“. Namísto něj byl zdaleka nejcitovanějším termínem celého týdne kontejner.
Kontejnery a stále abstraktnější hybridní cloudy se prolínaly celou konferencí takovou měrou, až jsem si začal klást otázku, čím vlastně dnes Red Hat je a kam směřuje. Je to stále The Linux Company, anebo se postupně mění v The Container Company?
Moscone Center West. V areálu se během let vystřídali všichni včetně Googlu, Microsoftu nebo Applu. Do konferenční haly bez problému nacpete i sedm tisíc návštěvníků.
Alessandro Perilli, General Manager Cloud Management Startegy, patřil k těm nejpovolanějším na místě, který mi na tuto zapeklitou otázku mohl odpovědět, a tak jsem jej v závěru konference na pár minut odchytil.
Red Hat? Dávno už neplatí, že to je výhradně výrobce linuxové distribuce
„Víte, záleží na tom, z jaké části světa jste a co děláte,“ odvětil Alessandro s tím, že Red Hat je dnes trošku jinak vnímaný v Evropě, jinak v zámoří, trošku jinak open-source komunitou a trošku jinak obchodními partnery z řad velkých korporací.
Právě optikou byznysu je kontejner přesně to, co bude Red Hatu generovat největší tržby, a proto také Alessandro odhadl, že se v blízké budoucnosti firmy přesunou do hybridních cloudů, které budou z 80 % procent tvořené těmi veřejnými (MS Azure, Google Cloud, Amazon AWS apod.) a z 20 % privátními v budově. „Ale necitujte mě, je to jen můj osobní odhad. Dnes je tomu však naopak,“ povzdechl si Perilli.
Dva konkurenti, ale zároveň i dva největší veřejné podnikové cloudy, Microsoft a Google vedle sebe. Chyběl jen Amazon.
A právě z tohoto důvodu je složité definovat, čím vlastně Red Hat je. Zatímco optikou privátních cloudů je především dodavatelem klasického RHEL, nad kterým podniky staví svojí koncovou infrastrukturu, v hybridních cloudech a nastupující éře kontejnerů význam konkrétního operačního systému přeci jen poněkud klesá. Firmy budou spouštět své kontejnery s koncovými aplikacemi, přičemž to, jestli zcela na nejnižší úrovni běží linuxový kernel, nebo něco jiného, už bude vedlejší.
Hybridní cloud v akci
Red Hat na kontejnery, hybridní cloudy a co nejvyšší abstrakci opravdu sází, občas je však docela složité vysvětlit, v čem spočívají hlavní výhody tohoto přístupu. Docela se mu to povedlo na závěrečné keynote, kdy si připravil živé demo, do kterého se mohli zapojit všichni účastníci.
Střípky ze Summitu
Vše spočívalo v jednoduché mobilní hře, ve které mohli návštěvníci během keynote fotit různé předměty. Fotka se nahrála skrze Wi-Fi do hybridního cloudu, kde již v kontejneru běželo strojové učení od Googlu TensorFlow, které identifikovalo, co je na fotografii a majiteli telefonu přidělilo nějaké ty body.
Podstatné je to, že ačkoliv se celá aplikace, jak mobilní frontend, tak serverový backend, jevila kompaktním dojmem, ve skutečnosti běžela na třech cloudech různých poskytovatelů: na jednom privátním (vlastní testovací železo) a dvou veřejných (Azure a AWS).
Na plátně jsou fotografie různých předmětů. Účastníci je fotí vlastními telefony a strojové učení na serveru rozpoznává, oč se jedná. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby onen server neběžel paralelně na privátním a dvou veřejných cloudech. Kontejnerová technologie ale vše překrývá, takže se celý systém chová jako jedna aplikace.
V jeden okamžik inženýři odpojili server na Amazonu, nicméně aplikace se ani na okamžik nezastavila, veškerá data totiž byla neustále zrcadlená na všechny instance, takže fotografie byly stále dostupné buď z Azure, anebo z privátního cloudu. Koncový uživatel nic nezaznamenal a správce mohl v reálném čase sledovat vytížení každého uzlu.
A pointa toho všeho? Ano, zcela dole vše opět poháněl RHEL, ovšem veškerou magii prováděly kontejnery a ekosystém služeb o patro výše, které vzešly ze světa open-source a firma je dokázala přetavit v kompaktní profesionální produkt.
Red Hat a IoT
Jakožto fanoušek Raspberry Pi, OpenWrt a obecně maličkých embedded Linuxů jsem se nemohl Alessandra nezeptat ještě na IoT optikou frontendu. Tedy zdali se někdy nedočkáme jakési hypotetické edice RHEL Embedded, nebo IoT Edition, chcete-li. „No, víte, je zde tolik věcí, na kterých bychom chtěli dělat. Začíná se ve velkém mluvit o využití blockchainové technologie pro mikrotransakce, A.I. a ano, i představa RHEL pro malou elektroniku internetu věcí není k zahození. Ale chce to čas.“
V případě A.I. už byl ovšem o něco otevřenější. Red Hat sice nevyvíjí A.I. jako produkt pro koncové zákazníky, sám ji ale používá při svém vlastním vývoji, neuronová síť totiž poslouží jako výborný analytický nástroj pro testování nad velkým balíkem dat. Red Hat je ale v tomto případě především poskytovatelem infrastrukturálního řešení: opět oněch kontejnerů, ve kterých může běžet třeba zrovna TensorFlow od Googlu.
Britská armáda má ráda Linux
Na úplný závěr konference se Red Hat pochlubil zákazníky, jejichž spektrum je opravdu široké. Na jedné straně to jsou již zmíněné finanční instituce, logistické společnosti, ale třeba také síť hotelů Hilton a tím nejzajímavějším exemplářem je pak britská armáda.
Na přednášející z řad exekutivy velkých korporací jsem si už zvykl, na plukovníky ještě ne
Když totiž na obří stage Moscone West přiběhli dva britští plukovníci v polní uniformě a začali básnit o tom, že i v jejich případě je uživatel na prvním místě a řešení podnikových výzev se vlastně docela podobá přípravě reálné bojové akce, Summit získal tak trochu nový rozměr.
Cestu redaktora na konferenci hradila společnost Red Hat.