Ač mi je RH asi tak milionkrát sympatičtější než WBI musím říct že článek je o skoro stejná hrůza jak minule. Pokud to stále má být nahlédnutí do úspěšných českých firem tak jsme se dozvěděli že /Red Hat je firma co se zabývá open-source, cloud computingem a vyvýjí Fedoru/.
"Na běžných serverech ve 22 procentech běží Linux a na 70 procentech Windows. U cloudových serverů je to v 80 procentech Linux"Doplním že toto se týká "komerčních serverů" a je informace z roku 2007 od Gartnerů (http://www.gartner.com/DisplayDocument... IDC dělalo výzkum letos, a na komerčních serverech už WIndows spadly pod 50 % (http://www.idc.com/getdoc.jsp... To, že Linux domunije na poli webových, mailových a DNS serverů není žádná novinka. Je to jasně daná věc, stokrát omýlaná na internetu, Windows tam mají tak tak 35 %. Dobré odkazy dá například:http://en.wikipedia.org/wiki/Usage_share_of_opera... ... Takže aby se někdo zase nenaparoval, že "Windows jsou přeci jen lepší". Jsou to pravdivé informace, Windows stále (2011) vedou u komerčních serverů, na internetu zase prohrávají. Linux ale dotahuje i ty komerční.
Předpokládám že u komerčních serverů závisí jen na tom jestli potřebuji řešení maximálně sofistikované a cena moc nehraje roli a pak zvolím linux, nebo to řešení potřebuju hlavně rychle a levně a pak zvolím windows.
Ano, na "internetu" prohrávají. Ale pokud za běžný server považujete i routery kde linux jasně vede protože tak primitivní věc zvládne nastavit kdokoliv. Ovšem nazvat routery a směrovače "bežným serverem" je dost krátkozraké.Běžný server jak si ho většina lidí vysvětlí je pravděpodobně počítač který v síti poskytuje služby jako síťové složky, nějaký ten účetní program, firewall a poštu ... většinou windows.
Tohle je ovsem pohled sekretarky.
„Na běžných serverech ve 22 procentech běží Linux a na 70 procentech Windows"To se mi trošku nezdá, linux sakra dominuje na serverech.
Tohle mi taky vrtalo hlavou, ale nenašel jsem žádnou hodnotnou statistiku. Za sebe můžu říct (pouze subjektivně), že se s linuxem setkávám u serverů pro síť (routry, dns, AP..) a u klasických webových služeb. Firemní aplikace, učetnictví, pokladny.. většinou jen MS. Otázkou je, co tady těmi % myšleno a co tu vlastně patří.
bezne servery? to ako bezny praci prasok? zahrnuje Linux aj AIX, HP-UX a UNIX?
alebo sa bavime o "fyzickych" hardwarovych serveroch versus virtualizovanych? Vo velkej modrej je velka cast linuxovych strojov virtualizovanych na mainframe resp pod Vmware...
nejen tam, ono je to celkove rozumejsi. takle muzes mit na 8mi strojich treba 50 vhostu, pro kazdou ulohu 2-3 a tim minimalizovat moznost selhani systemu. navic kdyz nektery z tech stroju selze, tak se taky nic nedeje...vhosty pobezi dal na tech zbyvajicich
sudis na zaklade coho ? svojho osobneho pseudo pocitu ? ci na zaklade xyz free webhostingov ??? Pravdou je ze vacsina bussines sfery bezi na MS servroch .. a chvalabohu to uz mate potvrdene od cloveka co sa v tejto sfere pohybuje zjavne trosku viac ako cele zive.cz dokopy ... konecne bola tato fama oficialne vyvratena.
Dokud nekdo nespecifikuje, co bylo mysleno tim "beznym serverem", muze byt dost dobre famou i to Vase tvrzeni o business sfere.
No pokud je to s běžným serverem stejně jako s běžným pracím práškem tak běžný server vypadá následovně:Neumí pracovat se sítí nebo velmi omezeně, nefunguje na něm ani lokální web server, stojí několikanásobně víc než ten zaručeně nejlepší i když nedisponuje ani třetinou jeho výkonu. Navíc má škaredé balení a proto ho s sebou nikdo nenosí na večírky nebo do divadla vyjma lidí co se tam přišli náhodného člověka zeptat jestli neznají lepší. 😀
Většinou MS dominuje ve střední a menší business třídě. Tzn, že malé a střední firmy, kde běží třeba SBS Server (Exchange + file system + popř. databáze pro nějaké účetnictví apod.), nebo Server Standard apod.Jedná se většinou o nasazení, kde lze spočítat servery na prstech obou tlap.Ve velkých firmách, kde se jede v desítkách a stovkách serverech, už to tak neplatí a ve velkém se nasazuje hlavně Linux, unix a Solaris apod. a windows server je čistě jen pro specifické aplikace.Proč se Windows Server nedokáže dostat do vyšších tříd je jasné : stabilita, filozofie, mizerná škálovatelnost (cena je v big firmách irelevantní).Máme v jobu i poslední Server 2008R2 a musím říci, že teda nic moc :-/. S očekáváním sleduji, až vyjde další verze serveru, zda už to bude ono.Zdar Max
Tak open source zní na papíře dobře. Stejně tak zní době na papíře i komunismus.Je pěkné, že jsem schopen si upravit a přidat funkcionalitu jak chci. Ale raději bych podobné zásahy přenechal profesionálům, kteří ví o co jde a umí se v tom orientovat. A pak už není prakticky žádný rozdíl mezi open-source a closed-source.Další problém, který s open-source mám je rakovinová GPL licence. To jsou pak kecy o svobodě, když je tato licence stejně limitující jako closed-source.A taky mi připadá, že mi tady chybí [placená inzerce] ?
A tak isto zni dobre na papieri kapitalismus a tisic inych veci. Co je smutne, lebo open source vidno rozrastat sa, kdezto ostatne moc nie ;)Vyhoda je ta, ze modifikovat to moze tisice profesionalu namiesto jedneho, vendora - ked sa ti nepaci ze ten kto ti program napisal alebo predal, bye bye, prides za mnou a ja ti ho za konkurecnu cenu zmenim.Pracujem vo verejnej sprave a tam je hroza o open source tender, defacto by to znamenalo ze by musel byt konkurencny ;) lebo aj po sutazi by ho mohol podporovat kazdy, nie len predajca. Pre predajcov je myslienka, ze produkt za peniaze ludi by musel byt vyuzitelny aj pre nich ;)Pravnik niesom, takze komentovat GPL nemozem, ale ved licencii je trilion.
A kolik profesionálů asi má ten jeden vendor?A kolik z těch 1000 se soustředí na jednu feature, aby ji udělali kvalitně? Právě naopak. Těch 1000 je spíše ke škodě, pokud není nikdo, kdo by je řídil. Pak to může skončit tak, že si každý bude dělat to svoje, ale dohromady to nebude nic.A historie už dávno rozhodla ve prospěch kapitalismu vůči komunismu.
Euro se hroutí, USA jsou předlužené - možná historie zrovna odsuzuje i kapitalismus. Jen je otázka, ve prospěch čeho - čínský model se mi moc nelíbí.
Euro nemá s kapitalismem nic spolecneho. Hospodářský systém funguje stále stejně dobře, to jen někteří sklízí, co si zaseli. Nic proti Opensource, které koneckonců také existuje díky kapitalismu.
Takových firem už jsem viděl, ve kterých danou věc dělal jeden programátor „pořádně“. Pak jim odešel a byli v p...i, nebyli jak dlouho zákazníkům schopni ani opravovat chyby.I v open source obvykle danou funkcionalitu dělá pořádně jeden programátor a ostatní mu do toho akorát „kafraj“. Ale tím dochází ke kontrole a tlaku, aby to dělal pořádně.
A jake jsou tve zkusenosti s vyvojem SW?
😀 ježiš to jsou hlody. naštěstí už tyhle názory skoro vymřely.
Nevymřely. Jen se je lidi bojí říct, protože se pak proti nim vrhne banda fanatických obdivovatelů.
Je vidět, že jste ještě nikdy nepřičichnul k pořádnému vendor lock-inu. Je to něco strašného mít svázané ruce tak, že se vám chce brečet. Představte si situaci, že máte nasazený uzavřený systém za 20 mio korun (já jsem pracoval v prostředí kde to stálo desetinásobek - nebylo to v ČR mimochodem). A dodavatel se nechová, jak by měl. Prostě na vás "kašle", opravy a reakce jsou pomalé, software ukazuje svoje slabiny a všechno by bylo mnohem lepší, kdyby byla možnost změny. Ale tu nikdo neschválí, peníze by šly do "luftu".Ano, v enterprise sféře skutečně potřebujete k nasazení profesionály, ať už se jedná o open-source, nebo ne. Rozdíl je tam však zásadní. Pakliže máte open-source a dodavatel vám přestane vyhovovat, prostě uděláte tender na jiného. Zdrojáky přece máte! Můžete mu třeba jen "pohrozit" aby šel s cenou víc dolů, nebo ho opravdu vyměnit. Pakliže bude svoje produkty stavět na známých technologiích (Red Hat, JBoss, Apache...), snadno najdete jiného. I když by celý systém byl vybudován na zelené louce, někoho najdete.Dokonce i closed source některří zákazníci získají přístup ke zdrojákům (např. Microsoft dával vyjímečně kódy Windows - takto i unikly některé části). Open source ale není o tom, jestli máte nebo nemáte zdrojový kód, je to spíše o tom, jaká máte jako zákazník práva. U closed source nulová, v případě open-source neomezená (záleží na licenci).Mimochodem GNU GPL a její "virální" způsob šíření jako špatná věc, to je veliký mýtus. Nikde není napsáno, že upravený produkt musíte dát veřejnosti. Jediné, co z toho vyplývá je fakt, že jako zákazník máte právo svoje zdrojáky vidět a můžete je dále zveřejnit. Pokud to neudělá dodavatel a neudělá to žádný zákazník, není žádný problém. Existuje velké množství systémů, které byly vybudovány na/jako open-source, ale dostupné veřejně nejsou. Má je jen zákazník, jako svoji zbraň proti neposlušnému dodavateli.A navíc - open source kód (ten profesionálně napsaný) je kvalitnější, než uzavřený. A dodavatelé open-source kódu se více snaží. To jsou dvě pravdy, které vám potvrdí každý, kdo si nechal takto něco dělat.Ze "zapadlé vesničky" zdraví -- lzap
Statisticky lze souhlasit; v praxi budou ovšem i případy, kdy je uzavřený kód kvalitnější než otevřený. Nebo jinak: kvalita kódu bude obvykle odpovídat výši investice do vývoje. Takže když budete vybírat dodavatele především podle nabídnuté ceny, snadno se stane, že ten kód, který dodá, nikdo jiný nebude ochoten udržovat (resp. že vám všichni řeknou, že cena za "napsání od nuly" bude nižší než cena za "analýzu a přepsání do udržovatelné podoby"). Taková situace se od vendor locku moc neliší :)Tím chci říct, že ač obecně lze s tvrzením o "lepším" otevřeném kódu souhlasit, v praxi bych se statistiku raději nespoléhal - důvěryhodnost dodavatele může být stejně významná.
Ale tvrzení vaše a člověka, na kterého reagujete, se nevylučuje. Otevřený zdrojový kód je jen jednou z vlastností softwaru, i když ve vztahu dodavatel-zákazník velmi důležitou. Nikdo ale neříká, že open source software je automaticky lepší. Myslím, že se shodneme na tom, že pokud si má člověk vybrat mezi dvěma +- srovnatelnými nabídkami (zavřená a uzavřená), je z dlouhodobého pohledu lepší vybrat tu otevřenou. Nikdo netvrdí, že se musí vybrat za každou cenu vždy ta otevřená.
Přesně tak. Moje chyba, pokud se mi to nepodařilo naformulovat tak, aby bylo zřejmé, že to bylo "jen" doplnění :)
To je vše pěkné.Ale pak se stane, že máte více než jednoho platícího zákazníka a jeden z nich se rozhodne ten kód zveřejnit. Pak už ale ten první nebude ochoten platit za ten kód, protože ho každý může využít.Je tedy bláhové si myslet, že GPL kód nebude dříve nebo později zveřejněn.A chci vidět klienta, který bude investovat do něčeho, co za chvíli mohou využít i ostatní.
Dnes se vydělává především na službách. Peníze za dodávku SW jsou sice hezké, ale jednorázové. Poskytovat zákazníkovi k takovémuto software je zajištění příjmů do budoucna a obvykle většího.
Vypadlo mi tam slovo …Poskytovat zákazníkovi servis k takovémuto softwaru…
V takovém případě je nutné, aby ten vývoj zaplatil každý z těch zákazníků - to má jen výhody: vývojáři víc vydělají (fakturuje se cena vývoje i za to, co už je dávno hotové) a zákazníci si pak dají sakra pozor na to, aby kód nezveřejnili :)
To platí v případě zakázkového software, kde většinou více než jeden zákazník není. Tam si to celé ten zákazník zaplatí a je naprosto v pořádku, že k tomu dostane zdrojový kód, s kterým si může dělat, co chce.U open source softwaru, který je určený pro více zákazníků, typicky linuxová distribuce, je obchodní model takový, že se neplatí za software samotný (ten je komukoliv k dispozici zdarma), ale za služby (podpora, customizace, knowledge base atd.), takže i zde zákazník dostane službu, za kterou si zaplatí, a nikdo mu ji "neukradne".
"Ale pak se stane, že máte více než jednoho platícího zákazníka a jeden z nich se rozhodne ten kód zveřejnit. "Vida, najednou se stavíte do pozice, kdy bráníte nikoli zákazníka, ale dodavatele. A to je dobře, tak to má být. Zákazník na open-source prostě vydělá, to každopádně. Jste toho mimochodem důkazem.Jinak zkuste ještě jednou přečíst ten můj dlouhý příspěvek, který vysvětluje mnohé. Bavíme se tu nikoliv o prográmku za pár šupů, který by měli tisíce uživatelů, ale o nasazení za miliony, které mají zákaznící téměř vždy ušité na míru.Nebavme se tu prosím o zveřejnění nebo nezveřejnění, protože celé to funguje jinak - pakliže firma nasadí open-source software, je obvykle už veřejný. Neveřejná část je malá, zpravidla různé nastavení, konfigurace a doplňkové moduly (skripty a podobně). Ty zveřejňovat nikdo nebude, to by byla firma sama proti sobě (bezpečnostní rizika a podobně). Ale měla by trvat na tom, aby měla přístup ke všem kódům (GNU GPL tohle zajiš'tuje, jiné benevolentnější licence už nemusí).
Tomu argumentu vazne nerozumiem. Pokial nechcete GPL tak ho nepouzivajte. Stale si mozete ten kus kodu napisat sam a verte ze sa najdu vyvojari ktory to za financnu proviziu radi urobia.Pokial mienite parazitovat na praci inych musite prijat ich podmienky. Bud jedno alebo druhe.
Otázka.Chci provést změny v kódu, který je k dispozici všem pod GPL licencí. Investuji tedy peníze to této změny. Tyto změny chci používat jen já.Musím kód vydat znova všem pod GPL licencí?
Ne, pokud to dále nešíříš a používáš jen pro sebe. U free projektů je slušnost vracet opravy a vylepšení zpět do upstreamu, ale povinné to není. Některé firmy toho i využívají - rozšiřují funkčnost free projektů a vylepšené je pak prodávají, ale zdrojáky dávají jen zákazníkům (a to mnohdy jen na požádání).
To je supr, že to přenecháte profesionálům, ale v případě open source to můžete přenechat jinému profesionálovi, když ten stávající na vás kašle, je moc drahý atd. Takže rozdíl tam je a sakra velký, viz dlouhý příspěvek výše.Jedno doporučení: přečtěte si GPL než o ní budete vynášet soudy. GPL chrání 1. zákazníka (dodavatel je povinen mu poskytnout kód, 2. tvůrce softwaru (dává mu záruku, že kód ním vytvořený zůstane vždy a za všech okolností pod licencí, jakou si on sám dobrovolně zvolil). A to vše na úkor svobody těch, kteří by ten kód chtěli vzít a použít ho ve svém uzavřeném produktu. To mi přijde naprosto v pořádku. Navíc jak se píše výše, nikdo vás nenutí zveřejňovat kód každému, kdo si o to řekne. Jen zákazníkovi/uživateli.
Moc nerozumím proč tady mluvíte o komunismu. Pokud vím, tak komunismus byla a ještě stále je politická ideologie (materiálu jde najít mnoho). Tady se jedná pouze o jiný podnikatelský model, který má své výhody a taky své nevýhody, stejně jako každý jiný. A je právě na trhu, aby rozhodl. Samozřejmě musí existovat konkurenční prostředí (bez korupce, atd.. ale to je snad jasné). Pokud se podíváte tak existují věci, které se přímo nabízí ke svobodnému šíření. Uvedu nejznámější:* wikipedie a její CC licence (Creative Commons).* apache a stejnojmená licence - pro který je předmětem výdělku služba, ne produkt..* a linux obecně..Opensource taky není GPL licence, máte možnost volby. Je tu MIT, zmíněný apache licence, které jsou volnější a kvantum jiných (najdete dostatek materiálů k prostudování). Pokud jste autor, je pouze jen na vás, jakou použijete licenci, dokonce i více. Vy jste tvůrce a licence pouze slouží jako ochrana proti zneužití. Pokud já chci dát něco k volnému šíření (a jsem autorem mého díla), tak jako autorovi nemáte právo bránit, popřípadě komunitě. Přijde mi to stejné jako Copy right. A placená inzerce - co je špatného napsat o poměrně zajímavém modelu (odlišný od mnoha jiných), který je poměrně úspěšný ve světě plném applu a microsoftu :)
a jaka licence by se ti libila ??? WTFPL ??? pod tu ti dam jen sw ktery nema zadny potecial a dal by se pouzit leda tak na uceni /pokusy, software ktery ma potencial a ktery chci vydat pod svobodnou licenci vydam pod GPL, proc ? protoze mi zarucuje ze dany kod zustane nadale svodobny a nikdo "mi" ho neukradne (jak by se ti libilo byt vyvojarem dejme tomu k3b, ty by jsi ho vydal pod BSD nebo WTFPL a nejakej z**d by to prejmenoval, zmenil barvicky skopiloval a prodaval za 500kc licenci ? me by se to treba nelibilo, ale prijde mi ze ty by jsi byl nejradsi na pozici toho z**da a tezil na cizim kodu bez jakehokoliv zavazku)GPL je vice nez ferova licence, na jinci cunaciny je tu dualni licencovani
"byt vyvojarem dejme tomu k3b, ty by jsi ho vydal pod BSD nebo WTFPL a nejakej z**d by to prejmenoval, zmenil barvicky skopiloval a prodaval za 500kc licenci ?"Predávať premenovaný K3B so zmenenými farbami môže každý aj ak je K3B pod GPL.
To muze, ale musi dat k dispozici zdrojovy kod, pokud o nej zakaznik pozada.
Jj přesně tyhle kecy o svobodě mám rád. Pak z těch kecalů dokonce vypadne i to že nerozumí ani základům. Tedy minimálně fakt, že někdo by měl někomu zakazovat cosi pod GPL prodávat. Pokud se nepletu, tak můžu vzít cokoli pod GPL co uděláš a to následně prodat. Směle můžu na tobě vydělávat. Pokud to tak není, prosím přesný odkaz na bod GPL který to znemožňuje. Děkuji.
To sis naložil hodně na záda. 😀
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.