Kdyby vyšla podobná kniha v USA, pravděpodobně by obsahovala rudou přelepku s nápisem "Danger - keep away from children!"
Už jsem kdysi uvedl, že recenzování počítačové literatury se v Computeru nezabýváme, protože můžeme být obviněni ze zaujatosti. Občas se však vyskytne hrůznost, které není možné se nevěnovat a nevarovat před ní naši nechráněnou počítačovou veřejnost.
Máme ve firmě sbírku zajímavé muzeální počítačové literatury, tedy té, která u nás vyšla zhruba před pěti lety. Jednalo se o knihy nesoucí na obálce lákavé názvy zhruba typu "Za tajemstvím počítače" nebo "Počítače pro začátečníky", avšak byly pouze zákeřnou pastí. Uvnitř se totiž nalézal obsah, který začal u nejzákladnější teorie (reprezentaci čísel, Booleovské operace atd.) a skončil u schémátek počítačových obvodů. Právě tyto knihy, které byly z nedostatku normálních publikací používány i k "výuce počítačů" (to je samozřejmě nesmyslné spojení, ale používalo se), jsou jedním z kořenů nevraživosti, kterou značná část obyvatelstva k počítačům i dnes má a která se hrozně těžko odstraňuje.
Je naprosto k neuvěření, že někdo vydá podobnou knihu v roce 1997 a dokonce ji určí jako učebnici pro střední školy. Publikace (dokonce třídílná, mající s třetím zatím nevydaným dílem zřejmě více než únavných šest set stran) pochází z nakladatelství Informatorium a její celý titul je ještě bizarnější: "Mikropočítače a počítače - učebnice výpočetní techniky pro SPŠ a gymnázia". Jsme u toho nejhoršího, obsahu knihy. První kapitola objasňuje základní pojmy, mezi které prý patří blokové schéma mikropočítače, přehled typů pamětí a činnost univerzálního mikroprocesoru. Kdybych byl z těchto "základních pojmů" zkoušen, propadl bych; přesto se považuji za poměrně slušného počítačového profesionála, který je schopen počítač rozebrat, postavit, nakonfigurovat a používat mnoho desítek programů.
Ve knize věnované patnáctileté mládeži z gymplu je to však jen lehounký, stravitelný předkrm. Dále následují jako rány kladivem: vysvětlení a popis obvodů jako je generátor hodin, systémový budič, dekodér, UART/USART; podrobný popis mikropočítače 8051, procesorů 8155, 8243, 8282, 8283.... mohl bych pokračovat ještě dlouho. Ruku na srdce, milí profesionálové mezi našimi čtenáři: kdo z vás ví, že takovéto čipy a obvody vůbec existují?
Do počítačového panoptika patří vyučování textového editoru T602 - křídou na tabuli, protože paní učitelka to s počítačem neuměla. To není legenda, to se skutečně událo a mockrát. Vyučování "výpočetní techniky" tímto způsobem u dětí, z nichž půjde 99,7% (číslo je správné!!) studovat něco jiného než výpočetní techniku, by také mělo patřit do cirkusu. Zmíněné vydavatelství a autor knihy Josef Hrázský však usilují o jeho návrat do reálného života a díky stavu českého školství se jim to může u řady našich středních škol dokonce povést. Toto "vyučování počítačů" se totiž také dá dělat od tabule a učitel - jaká úleva - vůbec nemusí nejenže přistoupit k počítači, ale dokonce ani problematiku znát! Představte si ty otázky: "Je čip 8284 generátor hodin nebo je to systémový budič? - Špatně, Nováku, máš pětku; je to řadič sběrnice. Ty se těm počítačům nikdy nenaučíš, vyřiď to doma mamince."
Pokud čekáte na šťastný konec, nedočkáte se. Časopis Computerworld, tedy jeho česká mutace, totiž zveřejnil recenzi na tuto publikaci - která by byla pouze komická, kdyby zde nešlo o prznění naší mládeže. Její věty jsou perlami samy o sobě. Recenzent Kubíček zmiňuje, že autor omezil probíranou látku na nejnutnější minimum (knihy mají 600 stran), a u jediných odbytých kapitol, které by možná byly trošku k užitku (popis periferních zařízení a využití mikroprocesorů v praxi) praví, že zde je stručnost na místě. Kontrolní otázky pak prý dávají studentům možnost hlouběji se zamyslet nad probíranou látkou a uvědomit si, co je ještě potřeba prostudovat (pořád jde o ta stejná patnáctiletá děvčátka studující všeobecnou SŠ, která, až se hluboce zamyslí nad řadičem přenosu DMA 8089, vystudují třeba divadelní fakultu nebo se vdají a svá robátka už logicky nikdy nepustí k počítači). V závěru recenzent konstatuje, že celý výklad je doprovázen pěknými obrázky - jistě, kreslení schémat zpaměti se totiž obzvláště dobře zkouší u tabule, proto je jich ve dvou dílech několik stovek.
Kdyby vyšla podobná kniha v USA, pravděpodobně by obsahovala rudou přelepku s nápisem "Danger - keep away from children!" a stala by se ceněnou na specializovaných univerzitách a u firem navrhujících procesory a další obvody pro počítače. U nás se z ní učí žáci všeobecných středních škol a počítačový časopis mající svého tatínka právě v USA jí dává své požehnání.
Možná se vám zdá, že věnuji příliš mnoho prostoru skoro bezvýznamnému tématu - jakési jediné knize. Nebylo nám ale naděleno ani naleziště diamantů ani mořské pláže a pod sveřepým tlakem vyspělého světa můžeme uspět jen díky prodeji intelektu. Pokud jej ovšem obdobné knihy, jako je tato, nebudou zavádět až na samý konec slepých uliček.