Star Wars pro dospělé, u nichž nás režisér Denis Villeneuve přesvědčuje intenzitou a naléhavostí své autorské vize, jak zprostředkovat románovou mytologii.
Výborná režie, herecké výkony i vizuální stránka
Pro někoho příliš rozvláčné
8 /10
Duna z roku 1965 amerického spisovatele Franka Herberta patří k nejslavnějším sci-fi románům. Dočkala se pěti pokračování, práci na dalších zastavila spisovatelova smrt v roce 1986. Navázal na ni jeho syn Herbert spolu se spisovatelem Kevinem J. Andersonem, kteří vytvořili další dvě pokračování původní série, dvě prequelové trilogie, odehrávající se před událostmi prvního dílu a ostatní knihy z tohoto světa.
Dlouhá expozice
Tím světem je nebezpečná pouštní planeta Arrakis, zvaná Duna, na níž se jako na jediném místě ve vesmíru nachází melanž. Vzácné koření, které prodlužuje lidský život, poskytuje jeho uživateli specifické psychické schopnosti a umožňuje cestovat mezi planetami rychleji než světlo.
Imperátor sice svěří správu nad touto planetou rodu Atreidů, ale ve skutečnosti se bojí jeho vlivu. Spolu s krutým rodem Harkonnenů proto připraví léčku, jíž padne za oběť nový vládce této planety vévoda Leto Atreides, který chtěl nastolit mír s divokými domorodými fremeny, žijícími v poušti. Mezi ně se po zradě na útěku dostane Letova konkubína a členka „čarodějnického“ sesterstva, lady Jessica, spolu se svým synem Paulem (Timothée Chalamet).
Filmové vyprávění tak pokrývá zhruba polovinu románového příběhu a působí jako dlouhá expozice, která nás má uvést do zákonitostí tohoto světa s jeho mytologií a jednotlivými postavami.
Pro zasvěcené i ty neznalé předlohy
Režisér Denis Villeneuve, který se s dvojicí spoluscenáristů podílel na převedení této kultovní látky, ji adaptuje tak, že myslí jak na zasvěcené, kteří knižní předlohu znají, tak ty neznalé. Ty druhé nenápadně vede, aby všechny zákonitosti předestřeného světa postupně vstřebali i za cenu jistého zjednodušení děje a redukce vedlejších postav a linií.
Zároveň množství dějových oblouků naznačuje, aby je mohl v druhé části zúročit a dát jim smysl. Budoucí dění anticipuje také za pomocí opakujících se snových výjevů, které nás připravují na to, kým se Paul stane. Filmové vyprávění vytváří a buduje prostor pro další díly, škoda jen že pro diváky tohoto končí vlastně v tom nejlepším. Je to ale zároveň ze strany tvůrců chytrá taktika, jak si ze strany diváků vynutit na studiu tlak na vznik dalších filmů z tohoto světa.
Soustředěné vyprávění
Druhý díl ze strany studia ještě potvrzen nebyl, ale Villeneuve už na jeho scénáři pracuje a má s touto sérií evidentně velké plány. Pokud by se mu je podařilo naplnit, mohly by vzniknout jakési Star Wars pro dospělé, jak je Duna někdy označována. A Villeneuve by u této ságy plnil úlohu novodobého George Lucase, nebo vzhledem k charakteru jeho tvorby spíš Stanleyho Kubricka.
Protože to, co nabízí jak ve způsobu vyprávění, tak jeho vizuálním uchopení, je opak kinematografie atrakcí, již si pojíme třeba s marvelovkami. Naznačily to ostatně už jeho předchozí počiny z žánru sci-fi Příchozí a zejména Blade Runner 2049. Villeneuve zahlcuje divákovy smysly, ale ne akčními scénami, ale intenzitou a naléhavostí své autorské vize, jak zprostředkovat románovou mytologii. Činí tak vážně, osudově, bez známek humoru.
Ve výpravném spektáklu za 165 milionů dolarů vypráví hodně obrazem a nechává nás unášet se kontemplativní, atmosférickou, lyricko-epickou, nebo jak to nazvat, náladou tohoto opusu. Ten splňuje nároky velkofilmových podívaných, v nichž všechny složky od herců až po kostýmy hrají ve prospěch celku, a současně zůstává komorní v zachycení přerodu hlavního hrdiny Paula.
Struktura vyprávění je promyšlená do detailu, působí soustředěně a nestačí nudit ani při dvou a půl hodinové délce filmu. Režisér nás pomalu vtahuje do mocenských svárů v galaktickém impériu a postupně přidává na hutnosti toho, k čemu se v něm schyluje.
Probíhá tu boj o moc, nemilosrdný, kdy jeden rod jde po krku druhému, jak v shakespearovských tragédiích nebo populární sérii Hra o trůny. Střet dobra se zlem je zároveň provázen silným ekologickým, sociálním, filozofickým a politickým akcentem. Objevuje se tu téma udržitelnosti života, kolonialismu, střetu kultur a civilizací či korporátní rozpínavosti. Paralely k dnešku si snadno dosadíte, což činí toto vrstevnaté dílo stále aktuální.
Pohlcující formální stránka
Obsahovou stránku a vtahující způsob jejího dávkování podporuje ta formální, která je stejně pohlcující. Výprava s naddimenzovanými stavbami, jejichž interiéry nás zavádějí někam do minulosti, ač vnějškově mají moderní brutalistní ráz. Kamera Greiga Frasera, která se doslova mazlí s písečnými dunami a za pomocí šerosvitné mlhavosti zároveň ukazuje jejich zrádnost. Každý záběr dovede výtvarně zaujmout, svou kompoziční účelovostí a současně omamností, k níž se přidává i ta zvuková.
U Timothéeho Chalameta je už teď vidět, že nebude mít problém utáhnout celou sérii, jejíž vznik bych si moc přál, protože režisér Denis Villeneuve by jí uměl dát podmanivou, nepodbízivou a přitom srozumitelnou tvář i pro ty, kdo neznají knižní předlohy Herbertových románů. Soudě alespoň podle prvního filmu, který se stává pozvánkou do mnohem většího a komplexnějšího světa, který se před námi začne odkrývat.
Duna
- Žánr: sci-fi
- Původní název: Dune
- www.dunemovie.net
- USA, 2021
- Scénář: Eric Roth, Denis Villeneuve, Jon Spaihts (předloha Frank Herbert)
- Režie: Denis Villeneuve
- Hrají: Timothée Chalamet, Rebecca Ferguson, Oscar Isaac, Jason Momoa, Josh Brolin, Javier Bardem, Zendaya, Stellan Skarsgård, Dave Bautista
- Distribuce: Vertical Ent.
- Distribuční premiéra v ČR: 21. 10. 2021