ReactOS: Zapomenuté a open-source Windows, které nevyrobil Microsoft

Co kdyby byly Windows open-source? Tato nesporně ďábelská myšlenka se v počítačové komunitě čas od času skutečně objeví, přičemž divoké spekulace tu a tam podpoří i některý manažer z Microsoftu obecným prohlášením typu: „Nu, možné je cokoliv.“

Ostatně, to, co bylo ještě před deseti lety naprosto nemyslitelné, dává stále větší smysl, redmondská softwarová korporace totiž sama převádí hromadu svých klíčových technologií pod svobodnou licenci a části kódu vystavuje na GitHubu – třeba Microsoft .NET – a už dávno se zbavila nepřátelské filozofie „Linux je rakovina.“

Přesto všechno, hypotetická tisková konference, na které Satya Nadella nadšeně oznámí: „Ahoj, komunito, zdrojové kódy Windows najdete od nynějška na GitHubu pod svobodnou licencí MIT,“ nebo třeba: „Ahoj, ve Windows 11 jsme nahradili naše hybridní jádro Linuxem,“ zůstává i nadále doménou science fiction a divokých večírků s hromadou lysohlávek.

FreeWin95, tedy pokus opsat Pětadevadesátky

No dobrá, Windows samotné tedy zatím free a open nejsou, to ale neznamená, že by se nemohla dát do kupy banda zdánlivě naivních vývojářů a napsat si vlastní svobodná wokna svépomocí. Prostě tak, že bez dostatečné oficiální dokumentace a mnohdy drastickým reverzním inženýrstvím opíše celé systémové a aplikační API, které tento operační systém používá, načež z toho upeče funkční prototyp.

Windows 95 se dočkaly globální popularity. Komunita tedy chtěla napsat jejich svobodnou a plně kompatibilní alternativu.

Stručně řečeno, představte si, že si čínská fabrika pořídí třeba jednu škodovku, nažene na noční směnu 1 000 inženýrů se šuplerou, no a ti ji do rána dokonale rozeberou, nastudují, okopírují a vyrobí vlastní automobil 可惜 (škoda).

Něco podobného si dala komunita za cíl i v polovině 90. let minulého století. Zatímco se rodila prehistorická verze našeho Živě.cz, Yannick Majoros, aka Mellery Mutant, aka Melmut, sepsal pětibodový dokument FreeWin95 project Information, ve kterém předestírá nápad vyvinout operační systém, který by byl na té nejnižší úrovni plně kompatibilní s tehdy ještě novotou vonícími Windows 95.

ReactOS, tedy pokus opsat Windows NT

Bohužel, zůstalo jen u přání a akademických debat, do psaní něčeho skutečného se ale nikdo nepustil, a tak se na sklonku roku 1997 chopil iniciativy Jason Filby a v únoru 1998 se konečně zrodil projekt ReactOS, který už podle svého názvu reagoval na tehdejší tržní pozici Microsoftu, který válcoval úplně všechny.

Nejnovější verze ReactOS 0.4.12 z loňského podzimu, aneb nefalšovaný závan přelomu století přímo na vašem počítači. Další ukázky najdete v galerii.

Linux byl stále maličký a okrajový, Apple byl na hraně bankrotu, Google byl ještě stále jen studentský projekt dvou doktorandů ze Stanfordské univerzity, a tak se zdálo, že Microsoftu už nic nebrání tomu, aby se stal naprostým počítačovým hegemonem a monopolem.

Filby a další tomu chtěli vzdorovat netradičním způsobem – prostě tak, že na hraně patentových a autorských práv celé Windows napodobí pod svobodnou licencí. Namísto stárnoucích Pětadevadesátek si jako předlohu naštěstí vybrali mnohem modernější jádro NT, na kterém Microsoft staví dodnes.

Svobodná Windows 2000/2003

Kdyby tehdy projekt ReactOS získal tolik potřebné investice, aby si mohl zaplatit vývojáře na plný úvazek, kdo ví, jak by to dnes vypadalo, bohužel se tak ale nestalo, čili ReactOS dodnes zůstává ryze experimentálním operačním systémem, který i po 22 letech živoří ve fázi alfaverze.

Instalátor ReactOS i hotový systém jsou přeložené i do češtiny

Na stranu druhou, je obdivuhodné, co jeho vývojáři stvořili, byť totiž operačnímu systému stále chybí hromada komponent, k dispozici je dnes ve formě instalátoru i Live CD na vyzkoušení.

Když jej spustíte, jako byste se teleportovali o dobrých dvacet let zpět, na ploše se totiž objeví desktop, který jasně připomíná éru Windows 2000/Windows Server 2003.

ReactOS má vlastní katalog ověřených aplikací k instalaci. Takhle nějak by vypadal Microsoft Store, kdyby jej v Redmondu postavili v roce 2000.

Desktop, který docela funguje a disponuje všemi obvyklými a do open-source světa převedenými aplikacemi jako Malování, Poznámkový blok, WordPad a tak dále. ReactOS už samozřejmě podporuje také síťové připojení, a tak nechybí ani správce programů – jakýsi primitivní Store, pomocí kterého můžete stáhnout desítky kompatibilních programů z webu.

Spustíte běžné EXE programy

Když už padla řeč na kompatibilitu, ReactOS není Linux – není to žádná 150. varianta na Debian a Ubuntu, která se svým grafickým prostředím pouze snaží napodobit Windows. Je to opravdu kopie Windows! Spustitelné programy zde tedy mají příponu EXE, knihovny DLL a čistě teoreticky tedy můžete z webu stáhnout jakýkoliv instalátor pro Windows a zkusit na něj poklepat.

Nainstalujete Total Commander, OpenTTD a další aplikace kompatibilní se starými Windows 9x/2000. Pokus o spuštění těch nových, třeba Chromu, zpravidla v určité fázi havaruje.

Ty, které podporují Windows 9x/2000 a nevyžadují nic nadstandardního, by měly bez problému nastartovat, takže vedle aplikací „ze Storu“ snadno doinstalujete třeba Total Commander a mnohé další.

Desítky vývojářů

Systém sám o sobě jakžtakž funguje, což je obdivuhodné už jen proto, že jej ve srovnání se skutečnými Windows vyvíjí naprostý zlomek vývojářů, kteří nemají k dispozici ani žádnou pořádnou dokumentaci.

Nechybí ani kancelářský balík. MS Office nahradí Libre Office.

Na stranu druhou, ReactOSu ohromnou měrou pomohl podobný projekt Wine ze světa Linuxu, který nemá ambice naklonovat celé jádro operačního systému a grafický desktop, ale jen jeho aplikační rozhraní, aby bylo možné spouštět programy ze světa Windows i na Linuxu.

Chybí zájem, peníze a lidé

Budoucnost celého experimentu je ale i tak krajně nejistá. Byť autoři za svůj obdivuhodný počin posbírali v průběhu více než dvaceti let hromadu ocenění, ReactOS ze strany open-source komunity nikdy nezískal potřebnou prioritu, a tak i nadále zůstává spíše poměrně exotickým experimentem.

ReactOS, tedy Windows 2000/2003 pod svobodnou licencí GNU GPL

Konkurenti Microsoftu dnes investují především do linuxových systémů, svobodná Windows proto zůstávají na okraji zájmu jako sice zajímavý, ale i tak příliš bláznivý hobby projekt, do jehož vývoje se za celou dobu připojily vlastně jen desítky lidí. O to více je obdivuhodné, co dokázali. Stvořili svobodné Windows.

Další ukázky z ReactOS najdete v komentované galerii v úvodu článku.