Ray Kurzweil: v roce 2029 budou mít počítače větší inteligenci než člověk, stanou se součástí našich mozků

  • Ray Kurzweil v rozhovoru potvrdil své technologické předpovědi
  • V roce 2029 umělá inteligence dosáhne lidských schopností
  • V roce 2045 nastane singularita, splynutí se stroji budou postupné
Ray Kurzweil: v roce 2029 budou mít počítače větší inteligenci než člověk, stanou se součástí našich mozků

Na konferenci SXSW se objevil známý futurista a technologický expert – Ray Kurzweil, který už mnohokrát dokázal, že jeho předpovědi jsou poměrně přesné a založené na logickém exponenciálním technologickém vývoji. Opět upřesnil, jaká nás podle jeho odhadů čeká budoucnost – postupně splyneme se stroji, přičemž milníky by měly nastat v roce 2029 a 2045.

Technologie se staly nedílnou součástí naší civilizace a jen těžko si lze představit fungování světa bez technologií. Technologie už od počátku vzniku prvních nástrojů umožňovaly to, aby člověk jako výjimečný druh byl stále efektivnější v tom, co dělá a čeho chce dosáhnout. I když to na začátku jen pouhé udělání ohně. Nyní ale nastává kritické období, které nelze srovnat s minulostí. Jak předpovídá Ray Kurzweil, dojde k přímému napojení na náš mozek.

Počítač na úrovni člověka v roce 2029

Už poměrně dlouho se Ray Kurzweil drží kolem roku 2029, kdy by měla umělá inteligence běžící na počítači být schopná projít Turingovým testem. I když má tento test mnohá omezení, obecně určuje, že testovací dotazující nebude schopen rozeznat, zda se baví s člověkem nebo strojem. Aby počítač dokázal být na stejné úrovni jako člověk, bude muset chápat všechny návaznosti života a jeho složitosti a to znamená, že bude muset svým způsobem „žít“ a naučit se vše potřebné, podobně jako člověk. I když by to bylo v nějaké formě virtuální reality.

Jeden můj kamarád v této oblasti nadhodil otázku, která nám lidem přijde vtipná, ale určitě by stroj, který nedokázal dosáhnout „lidské inteligence“, uměla odhalit – „Kdo u vás zvedá prkýnko?“. Pro člověka jednoduchá otázka, pro stroj poměrně komplexní. Podobně zrádných otázek by se ale dalo vymyslet spoustu. Otázka zní, je to vůbec potřeba? Chceme, aby umělá inteligence byla jako my?

Kurzweil uvádí, že ve zmíněném roce dosáhne počítač schopností lidské inteligence. Už dnes počítače a umělé inteligence dokáží být stejně dobré (rozpoznání hlasu, obrazu atd.) nebo lepší v samostatných věcech a oblastech, přičemž stále ukazují, že porazí i ty nejlepší lidské protivníky na světě (šachy, Go, poker a další). Schází jim ale možnost mít všechny schopnosti v jednom „balení“, kterému mi říkáme lidský mozek, jež trvá v naší realitě a času vycvičit více než 15 let.

Splynutí bude postupné

V okamžiku, kdy začnou být počítače stejně chytré a velmi rychle chytřejší než my, nastává otázka, co se stane s námi. Ray Kurzweil patří mezi optimisty a věří v takzvaný transhumanismus, tedy že dojde k postupnému spojení. Singularita podle něj nastane v roce 2045.

V současnosti má každý k dispozici počítač v kapse, který má neustálé spojení k veškerým informacím světa a takřka neomezenému výpočetnímu výkonu velkých datacenter po celém světě v rámci toho, že využívá služby a aplikace, které na nich běží. Může jít o navigaci, chytré asistentky nebo třeba Wikipedii. Část sice zůstává z důvodu nějaké efektivity v zařízení (rychlost UI, cache pro nedávná data), velké množství dat je ale zpracováváno a uloženo v obřích datacentrech. Tato datacentra lze vidět jako obří „mozky“ které využíváme pomocí malých zařízení, jež máme stále blízko sebe a jsou stále schopnější.

Klepněte pro větší obrázek
Moorův zákon sice původně zachytil exponenciální vývoj procesorů, ale exponenciální technologický vývoj začal mnohem dříve a dotýká se mnoha oblastí, třeba i grafických čipů, kapacity a podobně (Steve Jurvetson, (CC BY 2.0)

Kurzweil očekává, že spojení dojde do podoby, kdy se s cloudem spojíme přímo přes cortex v mozku a minimalizujeme tak jakékoli další mezirozhraní a dodatečný přístroj, které zbytečně vše zpomaluje. Rozhodně ale podle něj nelze čekat, že to bude z ničeho nic, přechod bude postupný. Už nyní mají někteří pacienti s Parkinsonovou chorobou implantáty, přes které mohou ovládat například umělé ruce a podobně.

Jak se ale dočkáme přímého propojení mozku a cloudu? Když vezmeme současnost, kdy máme chytré telefony v kapse a v ruce, do toho přišly chytré hodinky neustále na ruce, tak možná právě malé a lehké brýle či budoucí čočky pro rozšířenou realitu jsou tou mezifází, po které už se nastane přímé napojení na mozek.

Chytré mobilní telefony nové generace tu máme nějakých deset let, takže pokud dalších deset bude vlna rozšířené reality, mohlo by to časově vycházet.

Už dnes máme miliardy „umělých inteligencí“

Ray Kurzweil se také nebojí toho, že by vznikla nebezpečná umělá inteligence, která vyhubí lidstvo nebo že budou například jen dvě, které budou vládnout světu. „V současné chvíli využíváme miliardy různých malých umělých inteligencí“ upřesnil, čemuž nelze odporovat. Většina technologií kolem nás, co považujeme za samozřejmé a pomáhá nám v práci, funguje na bázi různých algoritmů, které se liší komplexností.

Počet se tak nezmenšuje, ale zvětšuje, vše je více propojenější a komplexnější, takže lze řešit složitější úlohy a nahradit práci člověka tam, kde to předtím nebylo možné. „Všechny nás to dělá chytřejší a schopnější. V budoucnu s napojením cortexu na umělé inteligence bude moci být každý ještě chytřejší, vtipnější a obecně lepší ve všech odvětvích, včetně hudby a podobně.“ dodal v rozhovoru Ray Kurzweil. Zároveň ale upozornil na to, že stejně jako jiná technologie, i tato bude moci být zneužita.

Technologie bude dostupná všem

Jak lze vidět na současném trhu s mobilními telefony, cenová dostupnost se v čase exponenciálně zlepšuje. Ray Kurzweil to pěkně popisuje tím, že na začátku, kdy technologie nic moc neumí (viz první telefony „cihly“), jsou extrémně drahé a mohou si je dovolit jen boháči.

Jak se ale postupem času technologie zlepšuje, je zároveň stále dostupnější a stačí se podívat na dnešní nabídku chytrých mobilních telefonů – ten nejlevnější stojí pár stovek korun a technicky vám umožní využívat všechny novinky – internet, aplikace a služby v cloudu a další. Hi-end modely přitom nestojí miliony či statisíce, ale maximálně dvacet či třicet tisíc korun. Chytré mobilní telefony si tak mohou dovolit třeba i v rozvíjejících zemích, což jim umožňuje se rychleji „naskočit“ a využít informací pro zlepšení života.

Foto: A Health Blog, (CC BY-SA 2.0)

Témata článku: Budoucnost, Technologie, Počítače, Umělá inteligence, IT Osobnosti, Mozek, Mooreův zákon, Nanotechnologie, Exponenciální vývoj, Malý stroj, Boháč, Drahé hodinky, Nejlepší chytré hodinky, Moorův zákon, Splynutí, CS Go, Aplikace pro chytré hodinky, Bohatství, Přesná předpověď, Přímé napojení, Chytrý telefon, Inteligence, Parkinson, Lidský mozek, Nejlevnější mobilní telefony

Určitě si přečtěte

Tesla chce změnit nákladní dopravu. Její elektrický náklaďák má ohromující parametry

Tesla chce změnit nákladní dopravu. Její elektrický náklaďák má ohromující parametry

** Tesla představila elektrický kamion ** Má obdivuhodný výkon i dojezd ** Prodávat by se měl už za dva roky

17.  11.  2017 | Vojtěch Malý | 226

Nejlepší notebooky do 10 tisíc, které si teď můžete koupit

Nejlepší notebooky do 10 tisíc, které si teď můžete koupit

** I pod hranicí desíti tisíc korun existují dobře použitelné notebooky ** Mohou plnit roli pracovního stroje i zařízení pro zábavu ** Nejlevnější použitelný notebook koupíte za pět a půl tisíce

16.  11.  2017 | Stanislav Janů | 53

Do 20 let nebude nikdo vlastnit auta, říká zkušený šéf několika automobilek

Do 20 let nebude nikdo vlastnit auta, říká zkušený šéf několika automobilek

** Bývalý šéf a expert z několika velkých automobilek se vyjádřil k budoucnosti tohoto průmyslu ** Do 20 let „nikdo“ nebude vlastnit auta ** Veškerá doprava bude řešená pomocí velkých logistických platforem

15.  11.  2017 | Karel Javůrek | 74


Aktuální číslo časopisu Computer

Otestovali jsme 5 HDR 4K televizorů

Jak natáčet video zrcadlovkou

Vytvořte si chytrou domácnost

Radíme s koupí počítačového zdroje