Věda nabízí přesvědčivé důkazy o tom, že rasová diskriminace má negativní vliv na zdraví barevných lidí v průběhu jejich života. Vyvolává u diskriminovaných lidí deprese, úzkostné stavy a psychický stres. Jiné studie prokázaly, že lidský organismus reaguje na rasovou diskriminaci hypertenzí a také oslabením imunitního systému.
Málo se však ví o tom, jak se v lidském organismu projeví jednotlivé projevy diskriminace. Toto „bílé místo na mapě“ nyní zaplnila studie, z jejíchž výsledků vyplývá, že projevy rasismu mají u postiženého člověka za následek okamžitý nárůst projevů stresové reakce.
Tým vedený Soohyun Namovou z Yale University School of Nursing získal ke spolupráci několik černošských církví a z jejich komunit vybral dvanáct Afroameričanů ve věku od třiceti do pětapadesáti let. Dobrovolníci dostali do svých chytrých telefonů speciální aplikaci, jejímž prostřednictvím mohli zaznamenávat projevy rasové diskriminace krátce poté, co jim byli vystaveni.
Tato metoda sledování se dříve používala například pro výzkum vlivů sportování nebo při monitoringu lidí, kteří se léčí ze závislosti na alkoholu nebo odvykají kouření. Tým Soohyun Namové ji ale jako jeden z prvních použil při studiu dopadů rasové diskriminace na lidské zdraví. Výsledky zveřejnili ve vědeckém časopise PLoS ONE.
Diskriminace je horší než finanční tíseň
Dobrovolníci měli kromě jiného za úkol pětkrát denně hodnotit svou momentální náladu. Pro sledování biologických reakcí si odebírali čtyřikrát denně vzorek slin, který pak zamrazili a ponechali v mrazáku až do chvíle, kdy si je vyzvedli vědci k analýzám.
Vědci stanovili ve slinách hladiny kortizolu, které odrážejí úroveň stresové zátěže. Měřili také hladiny enzymu alfa-amylázy, která štěpí škrob na jednodušší cukry. Také hladiny alfa-amylázy v reakci na stres rostou.
Pokud byli dobrovolníci vystaveni projevům rasové diskriminace, byl to pro ně opravdu citelný stres. Stresová reakce byla silnější než u jiných stresujících zážitků, jako je hádka s partnerem nebo finanční tíseň.
Hladiny kortizolu vystoupaly pod vlivem projevu rasové diskriminace bezmála na dvojnásobné hodnoty. Rozmrzelost se projevila nárůstem hladin alfa-amylázy ve slinách. Lidé se zvýšenými hladinami kortizolu čelí vyššímu riziku zdravotních problémů, jako je hypertenze, řídnutí kostí nebo cukrovka druhého typu.
„Naše studie potvrzuje, že rasová diskriminace má škodlivý vliv na fyzické a duševní zdraví,“ říká Soohyun Namová. "Není pochyb o tom, že zanedbatelné nejsou ani drobné zkušenosti s rasovou diskriminací. I na těchto tzv. mikroagresích skutečně záleží."
Nové, komplexnější studie
V loňském roce publikoval tým vývojové psycholožky Tiffany Yipové z Fordham University ve vědeckém časopise Child Development studii, v které se ukázalo, že každodenní, byť relativně mírná rasová diskriminace vyvolává u dospívající mládeže poruchy spánku. "Konečně začínáme odhalovat dopady rasismu na té nejzákladnější fyziologické úrovni," komentuje Tiffany Yipová studii týmu Soohyun Namové.
Namová a spol. uznávají, že počet dobrovolníků zapojených do jejich studie je poměrně malý. Tým však limitovala finanční náročnost analýz vzorků slin. Vědci doufají, že v dalších studiích získají poznatky o tom, jak se dobrovolníci s projevy rasové diskriminace vyrovnávají. To by mohlo otevřít cestu k prevenci zdravotních následků podobných negativních, stresujících zážitků.
Namová připravuje podstatně rozsáhlejší projekt, v kterém bude sledovat dopady nebiologických faktorů, jako je životní prostředí nebo životní zkušenosti, na zdravotní stav lidí. Opět bude pomocí aplikace pro mobilní telefony sledovat průběžně různé faktory včetně projevů rasové diskriminace, životního stylu, stravování a spánkového režimu.
Z biologických znaků budou vědci sledovat parametry, v nichž se odráží stav kardiovaskulárního systému a úroveň zánětlivých procesů v těle. Dobrovolníky budou vybírat z různých etnik.
