Rakouská vláda se 18. června dohodla, že umožní policii sledování podezřelých osob. Chce předcházet závažným útokům ohrožujícím ústavní pořádek a metodou bude sledování elektronické komunikace. Vláda chce mít přístup také k šifrovaným komunikátorům, k nimž patří WhatsApp nebo Signal.
Policie nebude moct svévolně sledovat kohokoli. Povolení na základě podezření z trestné činnosti projedná tříčlenný senát. Obnovuje se každé tři měsíce. Gerhard Karner (ÖVP), ministr vnitra, na tiskové konferenci podle Reuters popsal, že předpokládá použití u 25–30 osob ročně.
Přesto jde o kontroverzní záležitost. V západních zemích je koncově šifrovaná komunikace tradičně považována za soukromou. Hojně se debatuje o tom, jaké přístupy by bezpečnostní orgány měly nebo neměly mít. Rakouská opoziční strana FPÖ varuje před totálním digitálním sledováním a útoky na kritiky a kritičky vlády.
Vládní koalice chce, aby policie mohla lépe přecházet plánovaným útokům. Takovým byla teroristická hrozba během loňských koncertů Taylor Swift ve Vídni.
#Messengerüberwachung macht uns nicht sicherer, im Gegenteil: Verfassungswidrigkeit und Gefahren dräuen.
Dass NEOS zur MÜ in Verhandlung tritt- dagegen sprachen sich Kollege Scherak und ich aus.
Dies aufgrund vieler grundsätzlicher Bedenken (siehe auch die vielen Stellungnahmen der Begutachtung). 🧵
— Stephanie Krisper (@steffikrisper.bsky.social) June 18, 2025 at 9:23 AM
Aby mohla policie číst šifrované zprávy, bude se muset do smartphonů a počítačů instalovat software, který to umožní. Vláda chce proto koupit spyware s takovými schopnostmi, odhaduje náklady ve výši dvou milionů eur ročně. Zpravodajský web heise online ho popisuje jako vládního trojského koně. Sledovány ovšem budou také nešifrované informace. Sledované osoby musí být o špehování informovány, byť legislativa předpokládá řadu výjimek.
Sledovací systémy budou muset nasadit také soukromé poskytovatelé komunikačních sítí a platforem. Očekává se, že je to přijde průměrně na 2,5 mil. eur ročně (tj. 62 mil. korun), vláda jim proplatí 80 % nákladů. Legislativní návrh poputuje do parlamentu. Sledování by se mělo praktikovat od roku 2027.
Novelu podá k ústavnímu soudu pro porušování lidských práv organizace epicenter.works. O možné neústavnosti novely hovoří mluvčí Zelených, proti jsou někteří zástupci liberální strany NEOS (kteří mají svého ministra ve vládě) a krajně pravicové FPÖ. O prolomení šifrované komunikaci mají zájem rovněž FBI a EU.