České Radiokomunikacemi zvažují, se s rostoucími aktivitami v IT a datových centrech pomohou také s pokrytím bílých míst rychlým internetem. Záleží, co na to ČTÚ.
České Radiokomunikace (ČRa) uvažují o tom, že se budou výraznou měrou podílet na pokrytí venkovních oblastí a takzvaných bílých míst rychlým internetem. Ze společnosti, která v současné době výrazně expanduje z tradičního televizního vysílání do oblasti IT služeb, cloudu a datových center, by se tak mohl stát jeden z největších zdejších dodavatelů konektivity koncovým uživatelům.
„Chtěli bychom pokrýt ona bílá místa. Jelikož příliš nefigurujeme přímo v koncovém byznysu, uvažujeme, že bychom tak učinili s lokálními partnery. Těm bychom zajistili dostatek konektivity a šíření k uživatelům už by bylo na nich,“ popsal pro Connect.cz plány ČRa šéf společnosti Michal Čupa. „Obchodní strategii už máme připravenou.“
Bílých míst je podle měření ČTÚ v Česku většina. Zdroj: ČTÚ
Pro Radiokomunikace údajně tento typ byznysu dává dobrý smysl. „Máme asi 2800 kilometrů optiky v rámci celé země a v technologiích dávají větší objemy smysl, kvůli úsporám a podobně. Tok dat od běžných uživatelů se na naší infrastruktuře nijak zásadně neprojeví,“ uvedl Čupa. Pro ČRa může mít koncový internet také ten efekt, že díky němu získá i velké firemní zákazníky s obsahem a podobně, kterým bude moci zaručit lepší doručení dat k uživatelům.
Bílá je většina Česka
Za bílá místa, o kterých je řeč, jsou označovány lokality v posledním měření Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), „ve kterých nepůsobí ani jeden subjekt, jenž pokrývá alespoň 50 procent domácností přípojkami umožňujícími vysokorychlostní přístup na internet a nepředpokládá se změna tohoto stavu v nejbližších třech letech.“ Podíl bílých míst na celkové mapě Česka je obrovský, rovných 82 procent. Některé subjekty metodiku zpochybňují a na úřad posílají své připomínky ke zpracování.
Právě ČTÚ má podle Čupy v dalších případných aktivitách Radiokomunikací v broadbandu sehrát důležitou roli. „Čekáme, jak se k tomu regulátor postaví. Myslím, že by ČTÚ měl projevit vůli a jasně říci, zda naše aktivity podpoří,“ konstatoval Čupa s tím, že má na mysli investice peněz vybraných v aukci mobilních kmitočtů. O tom, zda se tyto miliardy vrátí zpět na trh, se prozatím pořádně neví. Politici minimálně před volbami tvrdili, že část určitě ano.
Konektivity máme dostatek. Šéf Českých Radiokomunikací Michal Čupa. Foto: E15
Michal Čupa je toho názoru, že nikdo z velkých hráčů do broadbandu nijak zásadně investovat nebude, což může být v budoucnu problém. I když zdejší sítě prozatím kapacitou dostačují, s nárůstem přenášených dat se to může relativně rychle změnit. „LTE rozhodně nevyřeší vše,“ uvedl Čupa.
„Budování přístupových sítí nové generace (NGA) je v tuzemsku doposud velmi pomalé,“ souhlasí ICT Unie, která pro tyto účely sestavila pracovní skupinu. Podle návrhů sdružení musí na další expanzi hodně zapracovat stát. Nejde ani tak o dotace, jako spíše o výraznou úpravu stávajících zákonů, například o výstavbě dopravní, vodní a energetické infrastruktury či o elektronických komunikacích. Problémy byly analyzovány také v nedostatečném územním plánování, finančních nárocích obcí a tak dále. Problematika broadbandu by se tak měla dostat třeba na ministerstvo pro místní rozvoj.
S problémy, které výstavbu broadbandu doprovázejí, chce pomoci také Evropská unie, která schválila návrh směrnice, jenž by měl mimo jiné usnadnit „kopání v zemi“. Internetoví provideři a operátoři by měli mít přístup do různých infrastrukturních prostor (kanalizace, šachty, výkopy při stavebních pracích a tak dále), což by mělo srazit cenu výstavby internetu dolů. Více o tom v našich dřívějších textech.
