V rozhovoru s generálním ředitelem expertního centra IBM (Global Services Delivery Center) v Brně se čtenáři Computeru ptali na práci v novém brněnském centru a na to, co IBM do Brna přinese.
Tento článek vyšel v časopise Computer 9/01 dne17. května 2001
V rozhovoru s generálním ředitelem expertního centra IBM (Global Services Delivery Center) v Brně se čtenáři Computeru ptali na práci v novém brněnském centru a na to, co IBM do Brna přinese.
Martin Bublák: Co je vlastně „expertní centrum“?
Jde o centrum soustřeďující softwarové odborníky, kteří budou pomocí dálkového vysokorychlostního připojení poskytovat služby pro zabezpečení a rozvoj informačních systémů a programového vybavení našich zákazníků v celé Evropě.
Aleš Lípa: Co podle Vás Brnu přinese to, že zde bude pobývat IBM a co to znamená pro Vaše budoucí zaměstnance?
Já jsem, coby Brňák, osobně rád, že se IBM rozhodla pro Brno. Pro zdejší lidi pak naše centrum skýtá jednu obrovskou výhodu – proto, aby mohli pracovat v mezinárodní firmě a v mezinárodním prostředí našich zákazníků, už nemusí cestovat do zahraničí, a mohou tak být v dosahu svých blízkých. Znamená to, že i my pomůžeme udržet kvalitní, vzdělané lidi u nás v republice a v Brně. Navíc, naši zaměstnanci kromě intenzivního a dlouhodobého (6 až 12 měsíců) školení ihned po nástupu, budou i nadále vzděláváni tak, aby mohli přinášet nejnovější trendy v oblasti IT našim zákazníkům. Budeme jim tak předávat naše know-how, čímž vznikne velký mozkový potenciál, který bude hrát významnou roli nejen v tomto regionu. Je dokázáno, že vznik takové firmy v regionu generuje nejméně stejný počet nových pracovních míst v místních službách. Navíc do Brna bude přijíždět minimálně v prvních dvou letech množství zahraničních kolegů, kteří budou také žádat kvalitnější a komplexnější služby.
Libor Hlinský: Máte už pro expertní centrum nějaké zákazníky?
Ano. Je potřeba si uvědomit, že naše centrum není prodejní organizací, ale budeme dodávat služby, které už někdo jiný z našich IBM kolegů v marketingu nasmlouval. V tuto chvíli tedy již plníme požadavky od IBM v Itálii a ve Francii. Další budou následovat.
Roman Liška: Proč se IBM rozhodla právě pro Brno?
IBM se při svém rozhodování zaměřila jednak na možnost získání velkého množství odborníků, a jednak na vynaložené náklady. V Brně, které je druhým největším městem v ČR, je šest kvalitních univerzit, takže je tím vyřešen právě první problém. Přesto ale náklady i fluktuace jsou nižší, než je tomu v Praze.
Renata Matulová: Kdo se největší měrou podílel na tom, že IBM zamířila do České republiky?
Byla to šťastná souhra několika faktorů. Kromě ekonomických a politických podmínek především kvalita našich lidí a našeho vzdělávacího systému. Určitě vláda a vládní agentura Czech Invest. Právě Czech Invest se v tomto případě poprvé zaměřil na segment strategických služeb.
Připravenost vlády projekt podpořit a vstřícnost magistrátu a univerzit při úvodních jednáních dávaly záruku, že tento projekt bude mít i v budoucnosti velkou podporu.
Jiří Krula: Slyšel jsem, že IBM získala jisté daňové úlevy od státu. Budou se tyto úlevy vztahovat i na zaměstnance tohoto centra v Brně? Jak dlouho úlevy platí?
Získali jsme určité daňové zvýhodnění po dobu 10 let. To se vztahuje na firmu – ne na zaměstnance. Pokud však firma platí méně např. na daních, může tyto peníze investovat někde jinde – třeba právě do lidí ve formě lepšího školení a zabezpečení kvalitních pracovních podmínek.
Lída Nygrýnová: S kým vším vlastně IBM v ČR v oblasti VŠ spolupracuje? Co by měli udělat představitelé VŠ proto, aby spolupráce byla ještě lepší?
V první fázi jsme sezvali zástupce všech škol, které mají zaměření na informatiku, včetně univerzit ve Vyškově, Ostravě a Olomouci. V současné době, kdy teprve začínáme, máme pochopitelně nejužší kontakt s FE VUT a Masarykovou univerzitou, Fakultou informatiky. Pro nás však jsou zajímaví i lidé, kteří nevystudovali přímo informatiku, ale chtějí pracovat v této oblasti a mají znalosti práce s počítačem, umí anglicky a jsou ochotni pracovat ve směnném provozu. Proto uvítáme spolupráci i s ostatními VŠ. K tomu jsou zaměřeny i naše besedy na školách už teď, v měsíci květnu.
Jde o dlouhodobou práci a náš vzdělávací cyklus je na to připraven. Jsme schopni zaměstnat i absolventy bakalářského studia či středoškoláky s praxí v oboru. Teď hlavně musíme mezi studenty rozšířit lepší povědomí o naší firmě.
Jan Dobrovolný: Budou pracovní místa nabídnuta příslušnému pracovnímu úřadu, nebo už je v tuto chvíli rozhodnuto, kdo bude v novém centru pracovat a například letošní absolventi vysokých škol už nemají šanci?
S Úřadem práce jsme ve spojení už od začátku, nicméně lidi, o něž máme zájem, budeme hledat i jiným způsobem. Protože celý projekt byl schválen v březnu, museli jsme nejdříve zabezpečit vše potřebné pro novou firmu, včetně nových prostor v Českém technologickém parku. Ty jsou nyní hotové, připravujeme pro zájemce o zaměstnání i dny otevřených dveří na 1. a 2. června. Z výše uvedených důvodů jsme byli schopni začít s náborem až nyní, ale věříme, že získáme právě i čerstvé absolventy ať úplného, nebo i bakalářského studia. A to nejen v tomto roce, ale i v letech dalších. Mimochodem, tímto směrem je zaměřena i vládní pobídka. Následný vzdělávací cyklus trvá minimálně 6 měsíců, takže opravdové spuštění by mělo být zahájeno zhruba začátkem příštího roku.
Pavel Přemysl: Přitáhne pobývání IBM v Brně další investory?
Myslím, že ano. Zde už samozřejmě investoři jsou, ale převážně z jiného segmentu. Jdeme do Českého technologického parku, který by se tak měl i nadále rozvíjet. Dovedu si představit, že sem za námi půjde spousta dalších, převážně spolupracujících firem.
Lukáš Macek: Kolik pracovních míst vznikne a kolik z nich bude určeno pracovníkům z oblasti IT?
Náš závazek vůči vládě byl, že zaměstnáme 200 lidí v průběhu tří let. Naším cílem je zaměstnat prvních 150 lidí do konce tohoto roku, a pokud vše dobře půjde, celou jednotku máme zájem rozšířit až na 400 lidí, což je takové kritické maximum. Ze všech těchto lidí bude 98 % právě odborníků z oblasti IT.
Jan Porybný: Používáte notebook od IBM?
Ano, pochopitelně. Mám model T21. Měl jsem na výběr a vybral jsem si ten, který mi nejvíce vyhovoval. Jsem s ním naprosto spokojený. Všichni zaměstnanci IBM používají IBM počítače a management firmy a lidé, kteří cestují – k zákazníkům, business partnerům apod., používají notebooky – zase IBM.
Lenka Bozděchová: Pomáháte nějak lidem, kteří mají nápad na internetový projekt, ale nemají na jeho realizaci peníze?
IBM již před rokem vytvořila celosvětově speciální oddělení zaměřené na internetové projekty – Net Gen skupinu. Její pracovníci se snaží pomoci a rozvíjet takové projekty různými formami spolupráce. Z tohoto důvodu jsme i partnerem organizace First Tuesday v Brně i Praze.
Jiří Křepelka: Sponzoruje IBM nějaké kulturní akce?
IBM nesponzoruje ani sportovní týmy, ani zpěváky, ale akce, které jsou přínosem pro co nejširší skupinu lidí. Loni jsme byli např. sponzory akce Struny podzimu, což umožnilo našim občanům slyšet přední interprety vážné hudby v historických prostorách nejen Pražského hradu. Co se Brna týče, i zde počítáme s podporou některých akcí. Nyní například pomáháme zabezpečit projekt „Brno – univerzitní město 2001“, v jehož rámci se koná 16. května „Brněnský studentský den“ na náměstí Svobody a nebo projekt „Brno – město uprostřed Evropy… festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří“ na konci května.
František Mareš: Jaký je vztah takové bohaté firmy jako IBM k financování ekologických akcí: např. výsadba stromů?
Asi nemůžeme obsáhnout všechny aktivity v plné míře – zdravotnictví, sociální sféra, školství, kultura, ekologie, sport atd. IBM se ale snaží již od počátku svou činností nenarušovat životní prostředí – k tomu jsme se i oficiálně zavázali v tomto pilotním projektu.
Připravil a fotografoval Petr Bubeníček
Ptejte se bratrů Kamenických a Václava Fischera!
Milí čtenáři. Váš zájem o čtenářské rozhovory je nebývalý. Za množství vašich dotazů děkujeme. V následujících číslech jsme pro vás připravili možnost zeptat se dalších osobností. Už v čísle 11 vás čeká rozhovor s vědcem Zdeňkem Molnárem. V čísle 13/14 pak rozhovor s bratry Kamenickými a v čísle 17 s Václavem Fischerem. Ptejte se tedy, jak vidí počítače dva mužové, kteří naučili vaše počítače mluvit česky a významný podnikatel a politik, jehož práce by byla bez počítačů stěží myslitelná. Adresu již určitě znáte:
computer@cpress.cz