Purpurový kód a jazyk Fortran

Diskuze čtenářů k článku

michal  |  21. 09. 2006 05:53  | 

Příště pište o tom čemu rozumíte, nebo o tom o čem víte. Pletete si purpurový a rudý kód. Puúrpurový kód nebyl vojenskou šifrou, před válkou používali ho japonští diplomati a po vypuknutí války 7.12.1941 se už v prostoru Tichého oceánu neobjevil.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
hekynen, hekynen  |  21. 09. 2006 09:40  | 

Barva jako barva...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
muhehe  |  21. 09. 2006 06:36  | 

Faraday sa narodil v roku 1971 ? Tak to ma teda 35 rokov teraz.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
fellow  |  21. 09. 2006 07:32  | 

to je jen o 8 dni mladsi nez ja

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Matematik  |  21. 09. 2006 08:44  | 

Pokud mají na mysli toho správného Fradaye, tak ten se narodil r. 1791. Nedá se ovšem vyloučit, že se roku 1971 nenarodil jiný Faraday - třeba by to mohl být nějaký prapra...pravnuk. Pokud by se narodil až r. 1971, pak by bylo poněkud divné, že vrámci fyziky na středních školách před cca 20 lety byly probírány také zákony nějakého 15 letého puberťáka

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
hekynen, hekynen  |  21. 09. 2006 09:41  | 

Taky jsem si toho všiml. Tak von ten maník je jenom o necelý rok starší. A tak úspěšný, že už se o něm skoro 200 roků učí. Fakt big borec!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
překlad  |  21. 09. 2006 09:44  | 

Slavný anglický fyzik Michael Faraday, jehož jméno je spojeno s několika vzorci, by se v tomto týdnu dočkal pomyslných narozenin – narodil se totiž dne 22. září roku 1971.
Tak mladý a už táááák slavný.... nevymyslel taky něco na tu druhou odmocninu ze DVOU?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ja  |  21. 09. 2006 06:59  | 

Ziram, jak je fortran stary. A to jsem jeste ze stare skoly.
Vidite, a pouziva se i dnes.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Matematik  |  21. 09. 2006 14:28  | 

Jo jo, kde jsou ty časy, kdy první štítek programu ve FORTRANU 4 (pro ADT 4340) začínal příkazem: FTN,L. Ale třeba FORTRAN 77 už měl dost vylepšení a na SMEP (klon PDP-11) měl pod OS RSX11-M (alias DOS RV) slušnou paletu funkcí z tzv. exekutivy, což třeba Pascal neměl. Pokud bylo nutné použít něco z exekutivy v Pascalu, šlo napsat příslušný modul v jiném jazyce a zavolat ho z Pascalu. Psaní takových modulů bylo možná jednodušší ve Fortranu, ale moduly vytvořené v Macroassembleru byly výrazně rychlejší.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
commodore  |  21. 09. 2006 17:18  | 

Pamatuju jak ADT tak SMEP/PDP-11, i RSX11
Na ADT jsme se zezataku ucili jeho strojak tak, ze jsme nahlizeli do toho co vygeneroval prekladac fortranu (generoval symbolicke instrukce CPU, ktere pak jeste prekladal Assembler). ADT nemelo zasobnik - to bylo opravdu zajimave. Jako ted si pamatuju startovani ADT z celniho panelu. Pokud vim, byla ADTcka klonem nejakeho pocitace od HP. Asi rada HP1000 ??
Na PDP-11 (myslim, ze jeho vychodni klon se jmenoval SM-4) se delalo take v Pascalu. Kdyz se jelo pres vice terminalu (myslim, ze jich tam tenkrat bylo asi 10-15 a vsechny ten minipocitac obslouzil), byl vyvoj aplikace opravdu zabavny (pokud i u ostatnich terminalu probihalo neco podobneho). Editace, preklad (pri prekladu jste si mohl dat prvni kafe), sestaveni (to bylo na druhe kafe)...
Zodpovedne musim prohlasit, ze operacni systemy pro tyto stroje delali skutecni Pani Programatori. Prvni PCcka, ktera se objevila tady v Cechach byla vlastne o dost "nadupanejsi" a presto tem minipocitacum nesahala ani po paty - predevsim diky stupidnimu MS-DOSu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel  |  21. 09. 2006 09:17  | 

Druhá odmocnina ze dvou je číslo reálné. Jak se správně píše např. na v článku zmiňované české wikipedii, Euler použil pojem „imaginární číslo“ pro druhou odmocninu ze záporného čísla.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
snake  |  21. 09. 2006 19:03  | 

Tak tohohle jsem si také všiml a dost koukal... Odmocnina ze dvou je iracionální, ale není "ani" transcendentní. A do imaginárna má samozřejmě opravdu hodně daleko...
 
Jak jsem ale četl ostatní diskuzní příspěvky, tohle kalendárium je opravdu hodně nepovedené a bugoidní. Moc škoda...
 
P.S. Reakce na jiný příspěvek k velikosti Eulera: ne, že by se s tím nedalo souhlasit, ale je asi opravdu lepší psát jedním z největších, protože to, kdo byl opravdu vůbec největší, je hodně "citová" záležitost. Někdo by tam navrhl Pythagora či Archimeda, já osobně bych možná hlasoval pro Gausse, ale těch opravdu nesmrtelných velikánů bylo na desítky a jejich velikost se moc nedá srovnávat... (v teorii množin bych je ohodnotil všechny jako maximální prvky v částečném uspořádání definovaném "matematickou velikostí", a využil bych tak příjemného rozdílu v definici maximálního a největšího prvku [největší je takový, že všichni jsou menší, maximální je takový, že neexistuje větší, jinými slovy buď je každý jiný prvek menší, či nejde porovnat]).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
vrták  |  21. 09. 2006 11:36  | 

Škoda že autor nerozumí vědě trochu více. Pro všechny ostatní dodám, že Euler byl možná nejlepší matematik všech dob. Autor článku by mohl rozvést co myslí tou odmocninou ze dvou, to by mě fakt zajímalo.

Faraday má podobný význam pro fyziku. Vytvořil pojem a představu fyzikálního "pole", jako reálně existujícího objektu. S tím souvisí Faradayův zákon elektromagnetické indukce.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
998  |  22. 09. 2006 10:16  | 

http://www.linuxexpres.cz/fortran

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: 20 powerbank s USB-C

Test: mobily do 3 500 Kč

Radíme s výběrem routeru

Tipy na nejlepší vánoční dárky