Prvopočátky kybernetiky a předpovědi počasí

Exaktní procházky kapkami deště a kolísajících teplot

Moderní svět dokáže s pomocí výpočetní techniky předvídat či dokonale simulovat řadu událostí, mezi ty nejznámější přitom patří předpovědi počasí. Dne 14. března si můžeme připomenout datum narození norského meteorologa a fyzika Vilhelma Bjerknese (narozen roku 1862), který se nejvíce proslavil právě pokroky v této oblasti. Již jako malý kluk Bjerknes asistoval svému otci při provádění pokusů s předpověďmi počasí a jejich následném ověřování. Později sám přešel k aplikacím pokročilé hydrodynamiky a termodynamiky pro odhadnutí nadcházejícího chování matičky přírody.

Přesná předpověď počasí představuje zahrnutí všech podstatných vlivů a jejich svázání matematickými formulemi, zákony, rozsáhlé meteorologické teorie nevyjímaje. Úloha strojově zpracovávaného předvídání počasí však s sebou zpočátku nutně přinášela minimálně jedno úskalí – výsledky musely být dodány dříve, než počasí analyzovaného období skutečně přišlo. V dnešní době se využívá přesných simulací a zejména rychlých výpočtů nejrůznějších superpočítačů, které s trochou nadsázky nahrazují obligátní rosničku šplhající po žebříku ve sklenici.
Jako koncoví uživatelé tak v současnosti můžeme čerpat informace o nadcházejícím počasí nejen z televize, rozhlasu či novin, ale především internetu. Pavučina je přeplněna aktuálními informacemi o počasí jak u nás, tak po celém světě. Pokud byste zatoužili rozšířit o možnosti předpovědi přímo svůj počítač, pak není nic jednoduššího – využijte například odpovídajícího rozšíření prohlížeče Firefox nebo samostatné aplikace.

Další informace:
http://www.chmi.cz/meteo/ov/aladin/aboutnwp/index.php
http://ww2010.atmos.uiuc.edu/(Gh)/guides/mtr/fcst/home.rxml
http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Mathematicians/Bjerknes_Vilhelm.html

George Eastman: pokrok v pestrobarevném  světě fotografie

Pokud patříte mezi fandy nejen digitální fotografie, zejména fotoaparátů značky Kodak, můžete si 14.března připomenout úmrtí George Eastmana z roku 1932. Tento americký vynálezce dal vzniknout právě značce Kodak, a to v roce 1888. Na prvně odkazovaných stránkách serveru Photo life se můžete dozvědět o jednom z Eastmanových prvních kontaktů se světem fotografie:

Ve svých 24 letech se měl zúčastnit cesty do Santa Dominga a pořídit fotografickou dokumentaci. Během příprav na cestu se seznamoval i se současnou fotografickou technikou - přístroje té doby měly rozměry dnešní mikrovlnné trouby a k tomu byl potřebný ještě těžký stativ. K výbavě fotografa patřilo i mnoho chemikálií sloužících k přípravě mokrých fotografických desek v terénu - po nalití emulze na skleněnou desku musel být snímek odexponován a vyvolán dříve, než emulze zaschla. Učil se fotografovat s vědomím, že jeden snímek stojí 5 dolarů...

Právě citovaná událost se váže k roku 1877, o tři roky později si již Eastman patentoval citlivou emulzi suchých desek. V osmdesátých letech devatenáctého století pak světu představil svůj další revoluční vynález v podobě fotografického filmu, což odstartovalo hromadnou výrobu a prodej nových typů fotoaparátů.

Další informace:
http://www.photorevue.cz/Sekce7/clan183.htm
http://inventors.about.com/od/estartinventors/ss/George_Eastman.htm

Dopplerův jev

Pokud jste se někdy setkali s pojmem Dopplerův jev, pak si můžete připomenout výročí úmrtí rakouského vědce Christiana Dopplera, který tento svět opustil 17. března 1853. Jestliže někteří géniové svůj potenciál odhalí až v pozdější době svého života, Doppler naopak výjimečný talent prokazoval hned od počátku. Dráha jeho akademického vzdělávání se nesla po linii: základní škola v Salcburku, střední škola v Linci, dále vídeňský Polytechnický institut, filozofie na salcburském lyceu, zisk akademického titulu na vídeňské univerzitě.

Vyzbrojen dostatkem vědomostí poté začal na akademické půdě pracovat „z druhé strany“. V roce 1843 Doppler v Praze publikoval svou práci O barevném světle dvojhvězd a určitých jiných hvězdách na nebesích (Ueber das farbige Licht der Doppelsterne und einiger anderer Gestirne des Himmels). Prostřednictvím ní prvně prezentoval myšlenku Dopplerova jevu, který měl sloužit pro měření vesmírných vzdáleností a pohybů.
Dopplerův jev popisuje změnu vlnové délky vlnění v závislosti na vzájemném pohybu pozorovatele a zdroje vlnění. V počítačové oblasti se s aplikací upraveného Dopplerova jevu můžete setkat například v některých programech pro úpravu zvuku.

Zdroj: Wikipedia

Další informace:
http://www-gap.dcs.st-and.ac.uk/~history/Mathematicians/Doppler.html
http://www.converter.cz/fyzici/doppler.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dopplerův_jev

Norbert Wiener: zrod kybernetiky

Všichni fandové kybernetiky si mohou 18. března připomenout úmrtí (1964) Norberta Wienera, zakladatele zmiňovaného oboru. Výzkumu se věnoval převážně na slavném MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde působil od roku 1919. Jeho prvotní myšlenkou bylo zkoumat vztahy různých vědních oborů, což jej dovedlo až k použití pojmu kybernetika pro studium a poznávání systémů, které mohou informace získat, zpracovat a využít je pro řízení.

Na níže odkazované stránce serveru Vesmir.cz můžete nalézt informace připomínající padesáté výročí vzniku kybernetiky z roku 1998. Na řádcích tohoto článku nazvaného přímočaře Padesát let kybernetiky jsou k dispozici také následující nejdůležitější principy kybernetiky:

• Zpětná vazba – označení toho, kterak výstup nějakého systému zpětně ovlivňuje jeho vstup.
• Informace –  abstraktní pojem nabývající různého významu podle kontextu. Postupem času se vyvinuly samostatné vědní obory, které zkoumají informaci například jako zprávu nebo data.
• Model – formální popis pro jednotlivé systémy.
• Zákon nutné variety - pro dobré řízení musí být řídící systém v jistém smyslu modelem systému řízeného.

Další informace:
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1920
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kybernetika
http://sen.felk.cvut.cz/sen/index_cz.html?historie/index_cz.html#Wiener