První tranzistory z jednoatomové struktury křemíku

Kdyby tam raději napsal uhlík, ale grafen zní více cool

Divíte se? Autorem je kolega Javůrek, tak to snad vysvětluje vše. Co čekáte od autora, který tvrdí, že elektrárna má kapacitu xx MW a motory vyrábí elektřinu.

jo, zrovna včera jsme to řešili u jinýho článku

Jenže včera jsme se nebavili o tloušťce. Na tloušťce jeden atom ještě celkem nic není, ale o výrobní technologii. Tloušťku jeden atom by mohly mít tranzistory klidně na 28 nm nebo na jakékoliv jiné.
On pan autor dnešního článku asi vůbec nechápe, o čem mluví, protože jinak by o jednoatomovém tranzistoru nežvanil.
Jinak materiály o tloušťce jeden atom se používají už léta a dokážeme je vyrobit. Například zlatá jednoatomová fólie, na které se ukazuje rozptyl záření.

Názor byl 1× upraven, naposled 07. 02. 2015 18:41

Jo a u nás v normě maj jednoatomový igelitky, když tam hodim rohlík tak se to protrhne. Prostě nano technologie jsou dneska všude.

třeba to dělaj z arsenidu india...každopádně psát o "band gap" svědčí o jednom. Zdroj je anglicky a autor o tom moc neví. V českých učebnicích jsem o band gap opravdu neslyšel.

1,1eV je energie pro vyražní elektronu z valenční vrsty, například pomocí světla nebo tepla. Navíc je to špička kdy je nejvetší pravděpodobnost. Při otevření přechodu se využívá jiného efektru kde nás zajímá minimální energie pro vyražení prvních elektronů.
A tato energie se snižuje s zmenšu rozměry přechodů. Dnes je to 0,4eV teoreticky minimální napětí pro běh procesoru na 10nm je tedy 0,4V což je asi nereálné. S novou technologií tedy dosáhneme na 0,1V což opět nekolikanásobně sníží spotřebu čipu.

Tak tento cestin urcite nebude z jednoatomoveho kremiku.

Neotravuj.