Protože je velká spousta čtenářů, kteří se s digitální fotografií zatím jen povrchně seznamují, rozhodli jsme se věnovat jim více prostoru. Tímto článkem tedy zahajujeme seriál určený zejména začátečníkům.
Jestliže by se měl statisticky vyčíslit nejfrekventovanější pojem v digitální fotografii, pak to bude asi určitě magické slůvko rozlišení. A protože rozlišení se vztahuje ke snímacímu čipu, jakožto primární odlišnosti digitální fotografie od klasické, začínáme právě jím.
Rozlišení digiťáků bývá udávané buď jako hodnota v řádově statisících až několika miliónech pixelů, nebo jako údaj typu AB x CD pixelů. V podstatě jde ale o jedno a totéž (i když z hlediska přesné terminologie s tím souhlasit nelze – viz. související článek). Součin AB x CD by měl dát hodnotu celkového objemu pixelů. Na tomto místě musím upozornit čtenáře, kteří nyní s kalkulačkou v ruce zkoumají technické parametry některého digiťáku, že předchozí věta neplatí doslova. Výrobci totiž zpravidla udávají celkový objem pixelů, které jsou takříkajíc fyzicky přítomné na snímacím prvku, ovšem na zaznamenání obrazu se jich podílí o něco méně. Příklad: fotoaparáty s rozlišením 2,1 megapixelu poskytují zpravidla snímky 1600 x 1200 pixelů. Ale 1600 x 1200 nerovná se 2,1 miliónu, nýbrž něco málo více než 1,9 M.
Zůstaneme-li nyní u příkladu s 2 Mpix fotoaparátem, pak je zřejmé, že digitální fotografii tvoří jakási matice obrazových bodů o rozměrech 1600 pixelů vodorovně a 1200 svisle. Na místě je otázka: co je to vlastně ten pixel? Pixel je označení pro jeden jediný obrazový bod (jak také někdy pixely nazýváme), který představuje nejmenší nosič informace. V našem případě jde v podstatě o čtvereček vyplněný jednou spojitou barvou. Digitální fotografie je tedy tvořená tak, jako bychom si vzali čtverečkovaný papír a každý jednotlivý čtvereček vyplnili nějakou barvou. V praxi je to samozřejmě poněkud složitější, ale principiálně je příklad v pořádku. Veškerá slova nahradí lépe ilustrace – podívejte se na následující „zvětšeninu“.
Silně zvětšený výřez oka (vy jste to nepoznali?) demonstruje snímek o rozlišení 40 x 30 pixelů. Prostě je zde 40 sloupců o 30ti „čtverečcích“ – celkem tedy rozlišení 1200 pixelů. Obrázek je, jak jistě každý uzná „nic moc“ kvalitní. Snímek by pochopitelně vypadal úplně jinak, kdyby byl v rozlišení vyšším, třeba ve zmiňovaném 1600 x 1200 pixelů. Prostá matematika říká, že pokud bychom do současných 40ti vodorovných pixelů chtěli vměstnat 1600 obrazových bodů, musíme jich do každého umístit 40. Dalších 40 pixelů bude ve svislém směru, což znamená, že místo nynějšího jednoho pixelu, budeme mít na stejné ploše 40 x 40 = 1200 pixelů. Pozor! Velmi důležité je slovní spojení na stejné ploše. Pixel jako takový je totiž „bezrozměrná“ jednotka, která nabývá konkrétní velikosti až ve vztahu k nějaké další míře. V praxi digitální fotografie nás budou zajímat zejména dva způsoby zobrazení snímků – na monitoru počítače a „na papíře“, tedy snímky ve formě výtisku, případně „pravé“ fotografie zhotovené fotochemickým procesem.
Velikost zobrazování na monitoru počítače závisí na nastaveném rozlišení samotného monitoru. Jako příklad nyní zvolím menší snímek o rozlišení 640 x 480 pixelů. Podívejte se na následující ukázky.
Levý otisk obrazovky byl provedený při nastavení rozlišení monitoru 1280 x 1024 pixelů a pravý při rozlišení 800 x 600. Zobrazená fotografie je ale pořád stejná a stejné je i měřítko zobrazení 100%. Vnímaví čtenáři už jistě znají důvod rozdílné velikosti. Monitor s menším rozlišením zobrazí menší počet pixelů na stejné délce a proto vypadá fotografie větší. Obraz je však kvalitnější při větším rozlišení, kdy má pixel logicky menší velikost.
Při tisku digitálních fotografií je situace trochu jiná. Budeme vycházet z předpokladu, že máme sublimační fototiskárnu, která produkuje výtisky v rozlišení 300 dpi. Co je dpi? Dots per inch – česky řečeno tiskový bod na anglický palec délky. Tiskárna je tedy schopná umístit 300 tiskových bodů, jakožto nejmenších obrazových informací na jeden palec – 2,54 cm papíru. Přibližně to znamená 120 bodů na centimetr a ony body pro nás představují pixely digitálního snímku. Opět zapojíme do hry kalkulačku a lehce si spočítáme, že z 2,1 Mpix fotoaparátu (1600 x 1200) dostaneme při rozlišení 300 dpi snímek velký cca13,5 x 10,2 cm. Z 3 Mpix (2048 x 1536) digiťáku to bude o něco více – 17,3 x 13 cm atd…
Jen abych zbytečně nevystrašil případné zájemce o digitální fotografii, pak musím uvést, že oněch 300 dpi představuje hodnotu, kterou v praxi můžeme poměrně snadno „podlézt“. Například při tisku na dobré ink-jet tiskárně dostaneme ze souboru kvalitního 3 Mpix fotoaparátu klidně i velikost A4 a to bez jakéhokoliv snižování nároků na kvalitu. To už je ale téma, které bude obsahem některého z dalších dílů tohoto seriálu.
