První programátorka a Nobelova cena

Tento týden je možné si ve světě vědy připomenout Adu Lovelaceovou, která vymyslela první programovací jazyk pro Babbageův analytický stroj. Z dalších matematiků se pozornosti dočká například Abraham de Moivre, stranou však nezůstane ani závěť Alfreda Nobela nebo Bellův první telefon v Bílém domě.
První programátorka a Nobelova cena

Pravděpodobnost a komplexní čísla

Jednou z nejvýznamnějších vědeckých osobností tohoto týdne je francouzský matematik Abraham de Moivre, který se na řádky aktuálního kalendária dostává vzhledem k datu své smrti, jež jej potkala dne 27. listopadu v roce 1754. Sledováním správného chronologického postupu se však začátek Moivreova života váže ke dni 26. května roku 1667, kdy se narodil ve franouzském Vitry-le-François.

Klepněte pro větší obrázek

Abraham de Moivre (zdroj: swlearning.com)

První vědecké vzdělání začal Moivre čerpat na akademii v Sedanu, přesněji logice se pak věnoval na škole v městečku Saumur. Z jeho matematických děl pozornost zasluhuje publikace na téma pravděpodobnosti, která nesla název The Doctrine of Chances, zřejmě nejznámější je však takzvaná Moivreova věta – informace o ní naleznete například zde.

Z pohledu na Moivrea jako na matematika je také zajímavá historka, že přesně předpověděl den své smrti. Údajně zjistil, že spí každou noc o čtvrt hodiny déle a z takto vzniknuvší posloupnosti usoudil, že zemře, až bude spát celý den, tedy 24 hodin, což v přepočtu nakonec mělo skutečně správně vyjít na již výše zmíněné datum 27. listopadu v roce 1754. I přes své úspěchy a učitelské předávání vědomostí žákům zemřel v chudobě.

Další informace:
Moivrova kompletní biografie na stránkách anglické Wikipedie.
Moivrova věta v podání Encyklopedie Seznamu.

První programovací jazyk

Zřejmě nejvýznamnější osobností přímo spojenou se světem moderních počítačů je hraběnka Lovelaceová, která výrazně podporovala Charlese Babbage během jeho navrhů a pokusů o vytvoření známých počítacích strojů. Její původní jméno zní Augusta Ada Kingová a narodila se dne 10. prosince v roce 1815 – také ona se tedy dostává do kalendária datem své smrti, která nastala 27. listopadu roku 1852.

Klepněte pro větší obrázek

Ada Lovelaceová, první programátorka na světě (zdroj: Virtual Travelog)

Ada byla dcerou slavného básníka George Gordona Byrona, matematické vzdělání jí však začala poskytovat její matka, a to již v brzkém dětství, v podobném duchu a příbuzných oblastech ji pak doplňovali také další domácí učitelé. První kontakty s Babbageovým snažením na analytickém stroji jí zprostředkovala vědkyně Mary Somervillová, díky které pak Ada mohla studovat podrobné návrhy a princip zmiňovaného počítače.

Ve svých poznámkách k Babbageově analytickému stroji kromě jiného zapsala algoritmický postup pro výpočet Bernoulliho čísel, který byl později správně rozpoznán a určen jako první počítačový program – Ada se tak stala první programátorkou na světě a na její počest byl později také pojmenován jeden z moderních programovacích jazyků. Shrnutí Adiných příspěvků můžete nalézt například na stránkách anglické Wikipedie, v příspěvku Ada Byron`s notes on the analytical engine.

Další informace:
Informace o Ch. Babbegeovi na stránkách serveru Scienceworld.cz.
Adin životopis v anglickém podání na serveru univerzity v St. Andrews.

Nobelova cena, telefon v Bílém domě

Pravidelně se na řádcích jednotlivých pokračování kalendária objevují informace o udělení Nobelových cen, a to napříč různými obory, za různé objevy. Dne 27. listopadu v roce 1895 Alfred Nobel do závěti uvedl, že jeho velký majetek má být spravován tak, aby byl věnován na ceny v pěti základních oblastech – literatuře, chemii, fyzice, míru a medicíně. Jedna Nobelova cena může být udělena více osobám, kromě nemalé peněžité odměny laureáti obdrží také medaili a diplom.

Již několikrát byl v kalendáriu zmíněn jeden z nejvýznamějších můžů vědecké historie vůbec, a to Alexander Graham Bell – seznámit jste se s ním tak mohli například v pokračováních Pětitunový Mark I a Bellův patent prvopočátků telefonu nebo Světelné telefonování a skryté počítače. První prosincový den v roce 1878 Bell osobně nainstaloval první telefon v Bílém domě, a to v kanceláři tehdejšího prezidenta Rutherforda Hayese. První prezidentův hovor byl právě s Bellem, na zkušební vzdálenost 13 mil.

Další informace:
Informace o Nobelově ceně na českém serveru Converter.cz.
Bellův životopis v podání anglické Wikipedie.

Témata článku: Alexander, August, Augusta, Bell, Bella, Byron, Nobel, Sedan, Světelné zdroje, Nemalá cena, Charles, Životopis, První hodina, První rok, Slavný počítač, Bílý dům, Moderní stroj, Cena, Moderní svět, Světelný rok, Moderní program, Programátor, Nobelova cena, Nejvýznamnější vědec, Alexander Graham Bell

7 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Jakub Hegenbart 28. 11. 2006 21:57:26
    Hraběnka Ada je pouhá návštěva z Mrtvě.cz.
  • snake 28. 11. 2006 14:33:21
    Musím uznat, že tentokrát bylo kalendárium opravdu hodně zajímavé. A jen...
  • Michal Vyskočil 27. 11. 2006 15:29:42
    Moc hezke, jako by to ani nepatrilo na zive
Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test NVMe a SATA SSD

Máte slabý signál
Wi-Fi? Poradíme!

Jak umělá inteligence opravuje fotky

Kupujete dron? Ty levné se nevyplatí