Průmyslový palác holešovického výstaviště se o víkendu zaplnil stovkami kutilů všeho druhu a návštěvníky, kteří se přišli podívat na první český Maker Faire – světoznámou přehlídku všech, kteří doma, v garáži, ve škole nebo třeba v některé z komunitních dílen stavějí a vynalézají jak pro radost, tak s vidinou, že to bude právě ten jejich nápad, který jednou udělá pěknou díru do světa.
Sobotní procházka pražským Maker Fairem:
Na své si přitom nepřišli pouze dospělí geekové a hackeři, ale také armáda rodin s dětmi, které tvořily podstatnou část návštěvníků. V Průmyslovém paláci se totiž prezentovala i hromada klubů a kroužků, kam se svými ratolestmi můžete přijít a rozvíjet v nich nejen ryze technické dovednosti, ale i obecnou kreativitu – třeba v textilní dílně.
Jednou ze specialit Maker Fairu bylo obří 360° panorama Prahy skládané na mašinách od Fujitsu – prstenec s rozměry 50×3 metrů a rozlišením okolo 500 gigapixelů. Autoři by jej rádi trvale vystavili ve Stromovce.
Děcka, kam se podíváš. A to je skvělé!
Pohled na děcka, která s naprostou samozřejmostí ovládala 3D pera, 3D tiskárny, případně blokové programování v nejrůznějších elektronických stavebnicích, Arduinech apod., byl docela osvěžující a to zejména s ohledem na často diskutované podfinancované a konzervativní vzdělávání.
Mnohá děcka toho s textilem, pájkou a čipy zvládnou více než zbytek společnosti
Pokud budou jednou podobně vypadat i hodiny přírodovědy, fyziky nebo třeba chemie na základních školách, není prostě možné, aby se matematika řadila k těm nejméně populárním předmětům.
Když se tiskne cukr a tuk
3D čokotiskárna na Maker Fairu každému vyrobila krémovou lázeňskou oplatku – stačilo běžný termoplast zaměnit za libovolnou tukovou potravinu, která po vychladnutí ztuhne.
Čokotiskárna má namísto běžného extruderu zásobník s rozehřátou tukovou hmotou. Zbytek konstrukce se neliší od běžné ABS/PLA tiskárny.
Studenti posílají do vzduchu sondy
Pak se tu prezentovaly některé progresivnější školy, třeba SPŠE Ječná, která v rámci soutěže CanSat postavila svoji sondu J-SAT, kterou vynese dron do výšky okolo jednoho kilometru. Mimochodem, nebyla to jediná sonda na pražském Maker Fairu – další postavil třeba tým radioklubu OK1RAJ. Pojmenoval ji RAJSat a mladí makeři by rádi postavili i autonomní loď RAJboat, kterou by jednou chtěli vyslat přes Atlantik.
Sondy J-SAT a RAJSat ze soutěže CanSat (sonda velikosti plechovky)
Ostatní tisknou ponorky...
S vodou mají bohaté zkušenosti i pánové a dámy z RCSubs.cz, kteří do Prahy přivezli svoje vytištěné modely ponorek. A co víc, nejedná se pouze o hloupé makety, jejich ponorky totiž skutečně zvládnou plavbu.
Navrhni, vytiskni a hurá k rybníku
Ostatně 3D tisk byl v obou halách paláce v podstatě všudypřítomný. A přestože se první pražský Maker Faire konal jen díky velké pomoci Prusa Research, jeho tiskárny zdaleka nebyly jediné. Ty své ukázal třeba další český projekt Virtuoso.
Další česká 3D tiskárna. Tato se jmenuje Virtuoso a zaujme svými ozubenými koly.
Nebo letadla
A když už jsme u toho tisku, nesmíme zapomenout na kluky z 3D LabPrint, kteří vyvíjejí a prodávají modely letadel. Modely, které si vytisknete na vlastní 3D tiskárně. A pozor, tím nemáme na mysli nějaké malé kousky, ale pořádné macky, které budete po částech tisknout desítky hodin.
Na e-shopu si koupíte návrh leteckého modelu, vytisknete si jeho díly a slepíte je dohromady, vybavíte motory a elektronikou a hurá na modelářské letiště
Digitronové hodiny a mechasklář
Maker Josef Průša už díru do světa udělal a nyní by jej rád následoval Dalibor Farný. Namísto tiskáren vyrábí efektní digitronové hodiny Zen Nixie Clock – internetové hodiny složené z digitronů, tedy číslicových výbojek. Svůj um se sklem předvedl také Michal Zahradník, u jehož stánku se neustále tvořil neprostupný chumel návštěvníků, kteří si chtěli natočit jeho funkční skleněné stroje.
Číslicové výbojky Dalibora Farného a funkční skleněné stroje Michala Zahradníka
Autonomní autíčko s lidarem a elektrická formule z ČVUT
V Praze nechyběla ani pořádná auta – ty zase přivezli studenti z ČVUT. Návštěvníci se mohli podívat na autonomní model autíčka vybavený lidarem, který se proháněl po závodní ploše a sám se vyhýbal stěnám. Mimochodem, na ČVUT (CIIRC) slouží jako základní platforma pro testování nejrůznějších autonomních technologií.
Není autíčko jako autíčko. Toto má lidar, 3D kamery a Jetson TX2 od Nvidie pro autonomní jízdu. ČVUT si na něm testuje další jízdní technologie a algoritmy.
Vozítko samotné může teoreticky dosáhnout rychlosti až 100 km/h, pohání jej dvojice LiPo baterií, jako mozek slouží prototypovací deska Nvidia Jetson TX2, a pokud byste si podobnou hračku chtěli poskládat doma, připravte si zhruba sto tisíc korun.
O něco dražší a větší kus pak posloužil jako statická ukázka venku před Průmyslovým palácem. Studenti z Elektrotechnické fakulty ČVUT se zde pochlubili elektrickou formulí FSE.03 z roku 2014. Dosahuje rychlosti až 135 km/h, váží 275 kilogramů a akumulátor s kapacitou 22 Ah se skládá ze stovek vcelku běžných Li-ion článků 18650.
Elektrická formule FSE.03 od studentů ČVUT
K vidění toho ale bylo během obou víkendových dnů mnohem více, podívejte se tedy na video s rychlým průletem toho (snad) nejzajímavějšího a také na komentovanou galerii v záhlaví, ve které vám ukážeme hromadu dalších makerů, kteří se pochlubili, co postavili.
A nakonec obří dělo
Každých pár minut se halou ozvala obrovská rána. Nejednalo se však o nepovedený chemický pokus na hlavním pódiu, kde celou dobu probíhal doprovodný program, ale ručně ovládané vzduchové dělo. Podívejte se, jak jej pokaždé několik dobrovolníku natáhlo a vzduchová vlna poté srazila papírové bedny o pár desítek metrů dál.