O tom, že projektory dokáží nejlépe přiblížit podívanou na DVD velkému kinu, není pochyb. Mezi největší výhodu patří bezesporu skutečně obrovská úhlopříčka v porovnání s televizory, plazmou, LCD monitory a projekčními televizory. Projektory jsou přitom velmi malé a snadno se s nimi manipuluje.
Jak funguje projektor asi není třeba připomínat, všichni to znáte z kina – zjednodušeně obraz je „osvícen“, zvětšen a promítán na velké plátno. Rozdíl mezi projektorem z kina a video projektorem je celkem jasný – u kino projektoru je předlohou „analogový“ film, u projektoru pak digitálně zpracovaná obrazová data, ať už z počítače, nebo z DVD či videa. Rozdíl je rovněž v určení, zatímco kino projektor musí „osvítit“ obrovský sál, projektor se používá do běžných místností.
Velkou výhodou projektoru je možnost zobrazit obraz nesrovnatelně větší než jaký dokáží nabídnout konvenční technologie: CRT televizor, CRT monitor, LCD displej nebo televizor, projekční či plazmový televizor. Tyto technologie mají limit někde u 150cm úhlopříčky, zatímco projektor dokáže zobrazit obraz několikanásobně větší, s úhlopříčkou klidně pět šest metrů. Další výhodou je možnost libovolně velikost obrazu měnit, a to v závislosti na vzdálenosti projektoru od plátna; základní úhlopříčka bývá okolo metru, největší pak okolo deseti metrů – pokud je projektor dále, lampa už nedokáže vytvořit dostatečně kontrastní obraz.
Další velkou výhodou je velikost projektoru a jeho hmotnost. Ta se pohybuje zpravidla mezi třemi a pěti kilogramy, pokud se bavíme o DLP a LCD modelech. Velikost pak nepřekračuje nějakých 40 centimetrů. Díky tomu se s projektory skvěle manipuluje, není problém je umístit i na stolek či stojan s nízkou nosností. Projektor je možné také pověsit na strop, takže nikde nepřekáží. Zkrátka fantazii se meze nekladou.
Běžný projektor dnes pořídíte do 60 tisíc
Zdrojem světla je lampa
Základem projektoru, který používá LCD a DLP technologii, je lampa, která má určitý výkon. Ten se udává ve Wattech a bývá od 120 do 200 W, pokud se bavíme o malých projektorech určených pro domácí kino. Se „sílou“ lampy souvisí ruku v ruce to, jak dobře projektor bude „svítit“ na plátno – čím větší svítivost, tím lépe bude obraz vidět za špatných světelných podmínek.
Poznámka: U CRT projektorů jsou zdrojem světla přímo CRT obrazovky. U LCD projektorů je obraz tvořen „prosvícením“ jednoho nebo tří LCD displejů, u projektorů DLP pak odrazem světla od jednoho nebo třech čipů DMD. Stručný popis funkce projektorů najdete např. na webu společnosti AV Media.
Těmi je pro projektor denní světlo či světlo umělého osvětlení. Čím je větší toto „škodlivé“ světlo, tím hůře bude obraz na plátnu vidět. Každému mu je asi jasné, že projektor nejlépe funguje ve tmě – v kině se také při projekci nesvítí. Právě tato vlastnost je největší vadou projektorů; abyste mohli nerušeně sledovat film, musíte počkat do večera, případně mít místnost, kterou lze maximálně zatemnit. Obyčejné žaluzie většinou nestačí.
Dřívější projektory měly problémy s rovnoměrností osvícení projekční plochy, současné projektory jsou na tom podstatně lépe – okraje dosahují 85 až 90 procent jasu středu. Obecně se tvrdí, že vyšší rovnoměrnosti už nelze dosáhnout, nicméně běžný divák rozdíl mezi tmavším okrajem a světlejším středem při 90 procentech už nepostřehne.
To, jak projektory jasně svítí, udává veličina světelný tok; její jednotkou jsou ANSI lumeny. Udává se, že pro běžné domácí použití stačí projektor, který má světelný tok od 800 do 1000 lumenů, větší už není nutný, protože se na filmy stejně díváte většinou za dobrých světelných podmínek (tedy ve tmě). Více než 1000 lumenů se hodí v případě, že budete projektor používat také ve dne, např. pro prezentaci nebo denní filmovou projekci.
Projektor dokáže doma vytvořit skutečné kino
Vysoký kontrast = základ kvalitního obrazu
Dalším důležitým parametrem projektorů je kontrast. Ten se udává poměrem mezi nejčernější černou a nejsvětlejší bílou, např. 500:1. To znamená, že maximální bílá bude svítit pětsetkrát více, než minimální černá. Je jasné, že čím vyšší kontrast, tím lepší – pokud budete mít projektor např. 1000:1 a 500:1, projektor s vyšším kontrastem lépe prokreslí detaily v tmavých scénách. Příklad: u projektoru s nižším kontrastem uvidíte scénu zcela černou, u projektoru s vyšším kontrastem uvidíte detaily. např. běžícího muže ve stínu.
Samozřejmě kontrast je parametr spíše teoretický, protože stačí trošku přidat vnějšího osvětlení a kontrast tmavých scén je ten tam, i na projektoru s vysokým kontrastem uvidíte jen černou, resp. šedou plochu. To je také problém projektorů, černá nikdy není zcela černá, ale spíše šedá – záleží na tom, kolik rušivého světla se dostane do místnosti, kde se promítá. Ostatně můžete to posoudit sami, když si pustíte stejný zdroj (film) do TV a do projektoru. Obraz v televizoru bude zkrátka o mnoho kvalitnější.
Kontrast mají nejlepší CRT projektory, které jsou bohužel hodně drahé, velké a těžké. Na druhou stranu pokud nemáte přehnané nároky, běžný levnější projektor postačí. Zde si dovolím ještě malou poznámku: čím blíže je projektor k plátnu, tím lepší kontrast bude obraz mít. Proto není vhodné jej mít zbytečně daleko, na pětimetrový obraz se doma stejně budete těžko dívat. Přiblížením projektoru o polovinu vzroste kontrast čtyřnásobně.
Lampu je nutné čas od času vyměnit
Lampa má bohužel omezenou životnost, stejně jako každá jiná, např. žárovka v autě nebo ve stolní lampě. Současné lampy s výkonem okolo 120 W mají přibližnou dobu životnosti okolo dvou až čtyř tisíc hodin. Ke konci „života“ může trochu klesnout světlený výkon – současné lampy jsou na tom v tomto ohledu daleko lépe, než předchůdci používané na začátku devadesátých let. Většina projektorů umí pracovat v režimu nižšího výkonu, což zvyšuje životnost a snižuje hluk ventilátoru; tento režim lze využít zejména za úplné tmy, kdy není maximum světla potřeba. Nová lampa stojí běžně okolo dvaceti tisíc korun, s čímž je nutné počítat.
Důležité upozornění: někteří výrobci mají ve svých projektorech pevně nastavenou dobu práce lampy – většinou okolo dvou tisíc hodin. Pokud projektor tuto hodnotu překročí, odmítne projektor zkrátka pracovat dále. S tím je nutné počítat a na výměnu se připravit. Také byste neměli být překvapeni, když lampa odejde dříve, než je deklarovaná životnost, třeba po 500 hodinách – stát se to může a záruka se na to nevztahuje. Zde ještě dodám, že někteří výrobci udávají dobu životnosti lampy při nízkém výkonu, takže pokud uvidíte nějaké hodně vysoké číslo, třeba čtyři tisíce, vždy se ujistěte, že to není při nižším výkonu.
