V redakci jsme narazili na návod na zajímavou úpravu počítačové skříně pro lepší a efektivnější chlazení počítačových komponent, jejímž autorem je pan Gabriel Očenáš.
Tento článek vyšel v časopise Computer 9/01 dne 17. května 2001
Richard Sláma: V redakci jsme na serveru www.overclocking.cz narazili na návod na zajímavou úpravu počítačové skříně pro lepší a efektivnější chlazení počítačových komponent, jejímž autorem je pan Gabriel Očenáš.
Původní článek byl uveřejněn na serveru www.pretaktovanie.sk. Vzhledem k tomu, že přetaktovávání procesorů a grafických karet (zvyšující požadavky na dobré chlazení) je stále populárnější, rozhodli jsme se pana Očenáše požádat o rozhovor.
Redakce: Co vás přimělo k tomu, abyste přistoupil k úpravě počítačové skříně?
Gabriel Očenáš: Při přetaktovávání vždy narazíte na jeden zásadní problém, a tím je teplo. Zkušenější uživatelé jistě ví, že každý procesor, grafická karta, taktované na vyšší frekvenci, vyzařují více tepla než na původní frekvenci. Zahřívají se hlavně přetaktované procesory, kterým i kvůli stabilitě na dané vyšší frekvenci zvyšujeme napětí. Stačí, když si Duron 600 MHz při 1,6 V přetaktujete na 963 MHz 1,88 V. Při 600 MHz procesor vyzařuje 25 wattů, zatímco na 963 MHz (1,88 V) je to už dvojnásobných 49 wattů, které je zapotřebí spolehlivě uchladit.
Pokud i u nepřetaktovaného počítače zjistíte, že je teplota uvnitř skříně vysoká, máte dvě možnosti – koupit lepší a výkonnější chladič na procesor, nebo počítačovou skříň upravit. Po zjištění daných teplot uvnitř mého počítače jsem se rozhodl, že si skříň upravím.
Redakce: Použitý způsob úpravy počítačové skříně je poměrně snadný a přitom zjevně efektivní. Přišel jste na tento postup sám, nebo jste využil něčí rady?
Gabriel Očenáš: Hodně jsem o úpravách četl na zahraničních serverech, které nabízejí velmi pěkné galerie upravených počítačových skříní i návody na postup, a v neposlední řadě mi při úpravě pomohli i kamarádi z ATOMU, kterým tímto děkuji.
Redakce: Čím by tedy uživatel, který se rozhodne pro úpravu počítačové skříně, měl začít a jaké komponenty bude potřebovat?
Gabriel Očenáš: V prvé řadě je podstatné vybrat si dobrou samotnou skříň. Je velmi důležité, aby byla dostatečně široká a velká, proto je vhodné zvolit miditower s minimálně třemi velkými pozicemi, u něhož je navíc možné samostatně odmontovat oba boční díly. Poté přichází na řadu další výběr, a to způsob umístění zdroje, který může být buď ve vodorovné, nebo ve svislé poloze. Rozhodně se dají lépe upravovat skříně se zdrojem ve vodorovné poloze. Celkem tedy k úpravě budete potřebovat kvalitní skříň, 2 až 4 větráčky do zdroje plus mřížky a sekundové lepidlo.
Redakce: Můžete tedy čtenářům blíže popsat svoji konkrétní skříň?
Gabriel Očenáš: Nejlépe asi bude znázornit to na obrázku. Já sám jsem se kvůli hluku rozhodl pro kombinaci 1 + 1 větrák. Červeně jsou znázorněny pozice (3 velké, pod nimi malé), zeleně je základní deska, černě svisle situovaný zdroj a modrou barvou jsou znázorněny větráky, které jsme přidali. Vrchní větráček nasává chladný vzduch dovnitř a boční ho vyfukuje ven ze skříně. Boční větráček je nejvhodnější umístit někde nad grafickou kartu, případně o něco níže.
Redakce: Jakým způsobem pak probíhá samotný zásah do skříně?
Gabriel Očenáš: Nejprve je nutné vyřezat do bočního plechu skříně pěkný pravidelný kruh, což je možné provést poměrně snadno – vyvrtat, následně vyřezat a pak zapravit. Nejlepší je, máte-li možnost použít nástavec na vrtačku, jaký je uveden na obrázku.
Poté jsem ze spodní strany nalepil větráčky sekundovým lepidlem a skrz otvory v rozích větráčku jsem vyvrtal otvory v plechu skříně pro připevnění mřížek z vnější strany plechu. Mřížky tak splňují estetickou i ochrannou funkci.
Po dokončení počítačová skříň vypadá asi takto.
Redakce: Jakých výsledků jste s přídavnými větráčky dosáhl?
Gabriel Očenáš: Moje počítačová sestava se skládá ze základní desky MSI K7T Pro 2, procesoru AMD Duron 600@945 MHz při 1,88 V (Platinum Cooler), 128 MB 133 MHz 3-6-3-3 APACER SDRAM , disku 15 GB Maxtor 7 200 2 MB Cache, MSI Starforce 817 32 SDRAM 215/203 (aktivní chladič GPU + pasivní heatsinky), CD-ROM Teac 40×, CD-RW Sony, síťové karty a zdroje 200 W. Při nezatíženém systému byla teplota před úpravou 46 °C a při maximálním zatížení stoupla až na 51 °C. To sice není až tak moc, ale už jsem myslel dopředu na léto a vysoké teploty v místnosti.
Po úpravě jsem byl účinností této metody chlazení mimořádně překvapen. Duron přešel ze stabilních 945 na 963 MHz a teplota v úplném klidu je 36 °C, přičemž maximální teplota při pořádném zatížení je 39 °C.
Redakce: Jaké jsou tedy vaše závěry? Mohl byste tuto metodu uživatelům bez výhrad doporučit?
Gabriel Očenáš: Celkově vidím v této metodě skoro samá pozitiva. Systém chladí bezvadně a kombinace dvou větráků je mnohem méně hlučná než vysoce výkonný chladič Global Win FOP38 se 7 000 otáčkami za mnutu. Systém sice není naprosto tichý, neboť kombinace většího množství větráčků produkuje určitý hluk, který by mohl některým uživatelům vadit, ale v důsledku je to mnohem lepší než při použití výše zmíněného větráku. Navíc, tato úprava vychází velmi dobře také cenově.
Více informací na trioptimum@nextra.sk
Za redakci se ptal Richard Sláma.
Máte doma zajímavý počítač?
Stejně jako si každý pořádný motorkář svůj stroj časem „dovybaví“ a udělá z něj unikátní model, tak si také každý správný hardwarista pohraje se svým počítačem. Protože se domníváme, že je škoda, aby výsledky vaší dovednosti zůstaly skryty, vyzýváme všechny kutily: máte-li doma počítač, který jste vlastní dovedností přetvořili (např. nainstalovali do něj chladicí zařízení z porouchané ledničky), ozvěte se na adresu
computer@cpress.cz.
