Kde je ten elektron? Přesně tady. Proč? Protože přesně tady není. Je právě tam, protože tam taky není.?Je všude a nikde. Zároveň. Prostě kvantový prostor a čas. Derivovaný. Čas se tam proto pohybuje ve skocích. Pokud čas a prostor matematicky zintegrujeme, je zase spojitý a to je pak ten náš einsteinovský, jak ho známe a jak so ho dovedeme představit, plus integrační konstanta samosebou. Ten derivovaný prostor a čas, co je v atomech a černých dírách hluboko pod horizontem událostí( který jsme si vymysleli jako hranici u černých děr), si představit neumíme. Proto ho měříme v sedmi rozměrné souřadnicové soustavě. Pracujeme (měříme) ve dvou navzájem kolmých třírozměrných prostorech a pomocná zástupná proměnná, sedmý rozměr, je pak čas. Jindy se času říká čtvrtá dimenze, ale pravda je taková, že je to pouze zástupná proměnná, která nám umožňuje si tento prostor alespoň částečně představit.
A není to málo, Antone Pavloviči?
To je produkt nějaké umělé inteligence? Z pěti náhodných slov sestavte hlubokou filozofickou úvahu?Jak to tak čtu, tak mám pocit, že je to změť náhodných termitů, třeba taková matematická integrace nebo sedmi rozměrná souřadnicová soustava (to mohl být prostor o dimenzi 7, hádám), pomocná zástupná proměnná, nebo třeba i ten popis dění pod horizontem událostí.Ale dobré, brzy byste mohl psát pro blesk.cz vědecké články.
Zpřesňujeme omyl...
Víme všechno: Nevíme nic.
Bez kroku stranou to proste nejde. 😀
Ale za to to víme přesně
Moje prirozeni je zase o 5% vetsi nez se myslelo. Tohle tvrzeni ma stejnou vypovedni hodnotu jako tento clanek.
Nene!To teda nemá. Protože z vašeho tvrzení nejsem schopen určit, kolik vašich přirození se vejde do kufru oktávky.
Je to právě o těch 5 procent víc než se myslelo
No to mi nestačí, já to potřebuji vědět přesně! Co když budu potřebova převézt jedno fotbalové hřiště vašich přirození oktávkou v kombiku do olympijského bazénu? Kolikrát pojedu? Hmm?
Keď je väčšie ako sa myslelo , tak sa ich zmestí o 5% menej. Ledaže by predsa len bolo o 5% menšie ako sa myslelo.
Přesně tyto aktivity, tyto vědce (aktivisty) potřebuje Země i její klima. Jen masivní posun ve znalostech, skutečně čistých technologiích, posune možnosti lidí tak daleko, že překročí své minulé chyby (vč. fosilního spalování), očistí planetu a dostane civilizaci na úroveň, o které člověk dnes jen sní. Jak jsem zde už říkal, podívejte se, jaký problém je s tím, měřit obyčejný a poměrně velký proton! U ještě menších částic se obtížnost násobí, od jisté úrovně jsou pro dnešní vědu částice zcela přímo nedetekovatelné, od další vůbec a jsme v hypotetické rovině. Mikrosvět to je energie, ale současně i daleké cesty za hranice naší soustavy. Když vyřešíme záhadu energie - hmota (obousměrně) přijde skutečná revoluce, porozumíme záhadám vesmíru, prostoročasu.
Věta "jednotka délky odpovídá 10-15 metru" - je opravdu hloupé nevyjádření pro deset na mínus patnáctou.
V pohodě, kdyby mysleli 10 až 15 metrů, je tam 10–15 metrů. S pomlčkou. B-]
Hlavně že někomu nevyšlo -5m 😀
take mi chvili trvalo to rozkodovat
Takže kolik že protonů se tedy nově vejde do kufru oktávky v kombíku?(Zajímavá představa. Nechci raději vědět, kolik by pak ta oktávka vážila. Ale bylo by zajímavé sledovat, jak by se chovala, ten energetický náboj by se určitě též nějak projevil...)
Vzdy se to meří ve Fábiích!
Do oktávky by se vlezlo 2.9*10^18 kg protonů. Takže by člověk potřeboval bilión oktávek aby odvezl naše slunce. To je asi jedna miliarda fotbalových hřišť plná oktávek.
Děkuji, to mě přesně zajímalo.Víte, přemýšlel jsem, že bych dělal vrátného v Protonovém centru, a zajímalo mě, kolik bych si takhle mohl domů odnosit a odvézt protonů po kapsách. No vypadá to, že docela dost. Tak teď ještě zjistit ve sběrnách, za kolik se takové protony vykupují, případně jestli to půjde třeba střelit na bazoši, aukru nebo ebay.Otázka je, jak moc budou ty protony z Protonového centra ojeté, vsadím se, že na nich šetří, a tak je dřou, co to jde. Ale kamarád dělá repasy všeho možného šrotu, nějaký ten proton zvládne taky.Kdybyste měl někdo zájem o zánovní protony, skoro nepoužité, po prvním majiteli, určitě dejte vědět.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Proton_Wira... Tohle bych si, s dovolením, vzal.
Koukám předek slavného Proton Jebat.
JebaT stojí za to hlavně kvůli názvu.Sakra, předchozí věta zní divně.
No... je každýho věc, proč to dělá, hlavně, že se vám to líbí 😀
Ono je výhodnější je prodávat po balících. Známý to prý balí po 79 protonech, přibalí k tomu nějaké neutrony a elektrony, a to se prý pak prodává dobře. Za ještě lepší cenu se to prodává po 94 protonech v balíku, ale údajně je s tím nějaký problém. Já nevím kde koupit neutrony, takže sám to zkusit nemůžu.
No žena nosí z ČEZu elektrony, tak mám strach, aby nás to k sobě moc nepřitahovalo, mě s plnou kapsou protonů, jí s plnými kapsami neutronů...Ale to ten známý těch balíčků asi po večerech nadělá docela dost, nějakých 10^16 nebo kolik na kilogram, to je zajímavá práce na večer k Růžovce. Někdo žere chipsy, někdo balí protony. To musím taky zkusit.Neutrony půjdou koupit v lékárně. Doktor mi je kdysi psal, že je to prej nějak jakože psycho. A to asi v tý továrně na neutrony všichni jsou, protože místo "neutron" tam psali "neurol". Tam to bylo zabalený jakože po dvaceti, čtyřiceti a tak, ale ty balíky byly docela velký, a hlavně to bylo docela drahý. Ale kamarádi z ústavu říkali, že když se ten neutron smíchá ještě s něčím, tak je to prej docela chechtanda. Tak to budu muset zkusit.
Můžu ještě požátad o přepočet na myši polní?
Mě by zase zajímalo, kolik je to olympijských bazénů. Ale taky by mi stačily myši polní, slabam mi určitě prozradí, kolik myších polních je jeden olympijský bazén, vydělit si to zvládnu už sám :)Takže kolik myších polních je jeden olympijský bazén?
Pěkný pokus tady všechny mystifikovat, ale máte tam chybu, raději si to znovu přepočtěte.
to zalezi od hustoty prevazaneho materialu. a to moze variovat od vodika pri nizkom tlaku az po superhmotnu ciernu dieru
co je prosim ten vas "energetický náboj" ? Dekuji za vysvetleni toho prave Vami vynalezenho pojmu
Jo, taky mě to praštilo do nosu, když jsem to po sobě četl. Měl to být samozřejmě elektrický náboj. Doufal jsem, že si toho nikdo nevšimne 😀Já teda ani nevím, jak se bude takové protonová polévka chovat, jestli se to celé náhodou nezhroutí v něco úplně jiného, třeba v tu černou díru. Chudák oktávka.
Projevil. Tahlo by to vic ocpoda 😀
Myslím si, že ve vědomostní soutěži Kviz bude stačit těch běžně známých 10-15 m.
10-15=-5...Záporná vzdialenosť? :))))Ja viem, že to malo byť 10^(-15)
Lidi to čtou, upozornění na chybu v diskuzi je jeden klik a pět reklam navíc, o kvalitu nejde ... nazdar. Že to někteří čtou proto, aby zjistili, že článek obsahuje chyby nebo nedává smysl a doufali, že je kvalitní aspoň zdroj je smutný, ale co už.
Proton, to není kulička, aby se dal přesně změřit jeho rozměr. A ještě filosofická úvaha - atom, to je v podstatě prázdné místo, jen sem tam malé chomáčky strukturované energie. Vesmír, to je v podstatě prázdné místo, jen sem tam malé kousíčky hmoty. Pokud tedy chceme najít něco, co fyzikálně charakterizuje náš svět, je to prázdné místo. Žijeme ve světě, jenž je tvořen hlavně prázdným místem 🙂
jj, i duse mnoha lidi jsou zcela prazdne..
Jak se to pozná?
Ukazatelem tlaku propojeným s ventilkem kola.
skor hlavy 😀btw este tu nenapisal dolph svoj nazor tak neviem zaujat postoj
Pane Jiříku, v druhém odstavci píšou: "Proton nemá pevně dané hranice, je to spíše mračno, jehož konturu určuje síla kladného náboje." B-]
Takže Jára Cimrman měl vlastně skoro pravdu 😃 https://cs.wikipedia.org/wiki/Externismus...
Otazkou je co myslime tim "prazdne". Vzhledem ke kvantovym fluktuacim atp, neexistuje asi uplne prazdne misto ve vesmiru, ve smyslu absolutni nicoty. Atom neni ani tak prazdne misto, spise naopak, je s urcitou pravdepodobnosti neustale "plny" chomacek strukturovane energie, jen samozrejme to neni zadna pevnou membranou ohranicena struktura tvaru kulicky.
No tak já nejsem žádný kvantový fyzik, vycházím z běžně dostupných informací, jako že atomové jádro představuje 99,9 % hmotnosti atomu, ale průměr jádra je přibližně 100 000× menší než průměr celého atomu. No a také vím že elektronový obal atomu tvoří elektrony vyskytující se na různých orbitech, ale nedá se určit jejich přesná poloha, jen pravděpodobnost jejich výskytu. Je to ale všechno pro normálního člověka (tedy pro mně) takové abstraktní, těžko uchopitelné. Ty kuličky bych chápal mnohem snáz 😁
Prázdné místo, tudíž "nic", existuje je díky hmotě. Tudíž bez toho, aby existovalo " něco ", nemůže existovat "nic". "Nic" existuje jen díky existenci "něčeho".
Kdyby neexistoval žádný Vesmír, co by bylo? 🙂
A co bylo pred vznikem vesmiru?
Na to už se tu vedla dlouhá diskuze dřív.Pokud přijmeme teorii o sudu, který hodně duní, tedy Velký třesk, pak s Velkým třeskem vznikla kauzalita i čas. Ptát se, co by před tím, nedává smysl, protože to slovo nemá význam - nebyl čas, aby něco mohlo být dříve a něco později, a nebyla kauzalita, aby příčina měla následek.
Ano, o filosofii externismu jsme se bavili už níže.Ale když se v tom tolik vyznáte, možná byste nám mohl důkladněji vysvětlit ten Cimrmanův úkrok stranou. Já ho totiž z přednášky profesora Smoljaka zcela nepochopil.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.