Ač počítače nemají pocity, lidé se k chatbotům často chovají jako k člověku. Zdraví, děkují, prosí, nikoliv jen přikazují a ptají se. Podle zakladatele a šéfa OpenAI Sama Altmana ale takové chování stojí jeho firmu desítky milionů dolarů. Zdvořilost věnovaná ChatGPT totiž stojí výpočetní kapacitu a ta je u AI infrastruktury drahá.
Zároveň jsou to podle něj dobře utracené peníze, protože „nikdy nevíte“. Jemná narážka na možnou budoucí vzpouru strojů, jak to známe ze sci-fi knih a filmů.
Loni v prosinci dělal časopis Future dotazník mezi britskými a americkými čtenáři a zjistil, že dvě třetiny z nich se s chatbotem baví zdvořile. Více než polovina doslova řekla, že to považují za slušnost. Dvanáct procent uvedlo, že pokud roboti opravdu povstanou, nechtějí být první na ráně, proto se k nim chovají hezky. Naopak zbývají třetina odpověděla buď tím, že je to pouze stroj, ke kterému není nutné být slušný. Nebo že upřednostňují stručnost, tak proč plýtvat slovy.
Což je ve výsledku praktické. Slušnost navíc jsou jen tokeny, které musí počítače zpracovat, a pak navíc onu slušnost oplatit. Výpočetní farmy mají kvůli cenám hardwaru náklady v desítkách až stovkách milionů dolarů. Drahý je pak i samotný provoz, který spotřebuje megawatty energie. Provozovatelé chatbotů nebo jiných AI služeb tak ročně prodělávají miliardy dolarů.