Při vojenských operacích často hraje klíčovou roli čas a logistika. Jedním z hlavních úkolů vojenských inženýrů proto bývá co nejrychlejší zřízení použitelných ranvejí pro transportní letouny a další dopravní prostředky.
Americké letectvo vyvíjí technologie, s nimiž bude možné vybudovat letištní plochy v pustině, daleko od dostupných leteckých základen. Přesněji řečeno, vojáci si je vypěstují pomocí bakterií. To je v kostce pozoruhodný projekt Medusa.
Jak vytvořit pevné povrchy biologickou cestou?
Tak jako mytologická stvůra měnila vše živé v kámen pouhým pohledem, tak i projekt Medusa hledá způsob, jak co nejsnadněji proměnit běžně dostupné materiály v ploché a tvrdé ranveje. Takové plochy, které by unesly i velký transportní vojenský letoun.
Na projektu se podílí think tank Blue Horizons, ve spolupráci se společností BioMASON ze Severní Karolíny, která se specializuje na biovýrobu. BioMASON vyvinuli postup, s nímž je možné změnit písek nebo zeminu na pevné a odolné povrchy biologickou cestou.
Konstruktéři smíchají takový přírodní materiál ve formě požadovaného tvaru s bakteriemi a směs zalijí vodou se živinami. Bakterie pak mohou bez problémů růst. Přitom vytvářejí krystaly uhličitanu vápenatého, který propojuje částečky materiálu k sobě. Nakonec vznikne pevná a tvrdá cihla, kterou je možné použít ke stavbě budovy. V podstatě stejným způsobem lze vystavět i ranveje.
Technologie projektu Medusa už úspěšně prošla několika testy, včetně stavby prototypu ranveje o ploše asi 230 metrů čtverečních. Zatím vše nasvědčuje tomu, že pěstování letištních ploch, případně i budov, funguje i v terénu, mimo vědecké laboratoře.
V americkém letectvu mají dnes stavbu letišť na starost jednotky Rapid Engineer Deployable Heavy Operational Repair Squadron Engineer, známé jako RED HORSE. Jejich práce ale vyžaduje těžké stroje a zařízení, vhodné konstrukční materiály, a také vyškolený personál. Vše musí být přepraveno na místo plánované stavby letiště, což bývá dost komplikované, zvláště pokud se střílí.
Biovýroba letišť by mohla významně snížit množství potřebných lidí i vybavení, které je dnes nutné ke stavbě polního letiště. V případném budoucím konfliktu by navíc protivníci amerických sil museli čelit útoků z do té doby neexistujících letišť. To vše díky šikovným bakteriím.
