Dnešním dílem začínáme nový seriál o programování. Tentokrát se budeme zabývat velmi oblíbeným (ale i zatracovaným) jazykem Visual Basic verze 6.0. Přestože existuje novější verze .NET, je „šestka“ stále velmi používaná a pro začátečníky se hodí více. V tomto díle si jazyk stručně představíme a povíme si něco k jeho historii.
Historie Basicu
Předchůdce jazyka Visual Basic byl dnes již legendární Basic. Samotné slovo Basic znamená v angličtině „základní, jednoduchý“, což měla být hlavní vlastnost nového jazyka. Slovo BASIC je ale i zkratkou slov Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code, a to znamená univerzální kódování instrukcí pro začátečníky. Jazyk vymysleli Thomas Kurtz a John Kemeny v šedesátých letech minulého století a záhy se stal velmi oblíbeným. Následovalo mnoho jeho modifikací a variant. Různé verze se objevily v počítačích od IQ151, přes ZX Spectrum a hlavně v PC. Za zmínku stojí G-Basic, M-Basic a začátkem 90. let velmi oblíbený QBasic, který vypustil Microsoft v roce 1987.
QBasic také přinesl pořádek ve verzích jazyka, a tak se již nestávalo, že program naprogramovaný v jednom počítači nefungoval v jiném. V QBasicu si už můžeme naplno vytvářet své procedury a funkce, pracovat se soubory, tvořit grafické aplikace a později se objevil pro tento jazyk i kompilátor do .EXE souboru.
Velký zlom nastal v roce 1991, kdy se objevila první verze Visual Basicu. Jazyk již podporoval objektové programování, vizuální návrh formulářů a metodu „drag and drop“. Masivní využívání zaznamenala až verze s pořadovým číslem čtyři. V roce 1997 se objevil i VBA (Visual Basic for Aplication), což byla „ořezaná“ verze jazyka integrovaná v kancelářském balíku Office.
Za zmínku stojí i skriptovací jazyk VBScript, který se Microsoft snažil prosadit v prohlížečích na úkor JavaScriptu.
Šestá verze se objevila až v roce 1998. Oproti té první se ale velmi výrazně lišila. Přibylo mnoho knihoven, zjednodušil se návrh aplikací. VB slušně pracuje s databázemi, využívá metod OLE… (vše probereme v pokročilejších dílech seriálu).
VB 6.0 se dodává ve třech provedeních:
- Learning – ze všech je nejlevnější a podstatně omezená. Nedá se s ní napojovat na databáze, využívat ladění atd. Neobsahuje ani kompilátor do .EXE tvaru. Oproti svým bohatším edicím ale obsahuje interaktivní učebnici.
- Professional – zde je už překladač obsažen, obsahuje i rozhraní pro práci s databázemi. Pro průměrnou tvorbu programů s touto edicí bohatě vystačíte.
- Enterprise – verze Enterprise je nejkomplexnější verzí Visual Basicu. Obsahuje nástroje pro týmovou spolupráci, vytváření složitých databází typu klient-server apod.
Od té doby vyšly pro Visual Basic 6.0 celkem čtyři upgrady.
Zatím poslední verze nese označení Visual Studio.NET (2002 a 2003) a již stojí na principech platformy .NET. Oproti VB6.0 má mnoho vylepšení: lepší podpora síťových funkcí, kompletně předělaná práce s objekty a formuláři, podpora XML, tzv. „obfuskace“ zdrojového kódu pro zamezení pirátství, vylepšená technologie IntelliSense a mnoho dalších vlastností.
Přestože VB.NET je novější než VB 6.0, je podle mého názoru lepší začínat v „šestce“, a tak i celý seriál bude o verzi 6.0.
Možnosti jazyka
Co vlastně pomocí Visual Basicu 6 vše můžeme dělat? Sám tvůrce Microsoft doporučuje nasazení VB v první řadě pro tvorbu kancelářských aplikací. Zde se teprve ukazuje hlavní výhoda jazyka – rychlost tvorby programu a jednoduchost. S Visual Basicem je tvorba ovládacího menu hračkou. Velmi jednoduše si připravíte ovládací interface vašeho programu a pak jen dopíšete, co která položka má udělat.
Visual Basic se ale zase na druhou stranu nehodí pro tvorbu her. Nemá integrované funkce pro práci s grafikou (když pomineme např. jednoduché kreslení bodu na formulář apod.), výsledný program je velmi pomalý. Složitější grafiku je nutné dělat pomocí složitého rozhraní DirectX.
S VB můžete velmi jednoduše využívat tzv. prvků ActiveX, které umožní sdílet (stručně řečeno) určité části programu ve více aplikacích. Sami si také můžete ActiveX tvořit. V praxi tak můžeme do našeho programu integrovat přehrávač Media Player nebo využívat matematický procesor Excelu.
Velmi komplikované programy můžeme vytvářet při použití funkcí Windows API. Pomocí nich můžeme přistupovat k registrům Windows, dálkově ovládat vzdálený počítač, pracovat se spuštěnými procesy a v podstatě dělat úplně vše, co umí systém Windows.
V dalších dílech si vše podrobně vysvětlíme a ukážeme na příkladech.
Ahoj světe
Jistě jste už plni očekávání na první ukázku funkčního programu. První ukázka se bude jmenovat jak jinak než „Ahoj světe“. Otevřete si Visual Basic, vyberte volbu Standard EXE a stiskněte OK. V levé části okna programu je panel tzv. ActiveX prvků. Z nich si vyberte CommandButton, umístěte ho kamkoliv do formuláře našeho programu („šedá plocha na bílém pozadí připomínající okno Windows programu“). Na tlačítko dvakrát klikněte myší a dostanete se do zdrojového kódu našeho programu „Ahoj světe“, kurzor se automaticky umístí do tzv. události tlačítka. Nyní již stačí jen napsat následující:
MsgBox "Ahoj světe"
Z menu Visual Basicu vyberte položku Run>Start nebo stiskněte klávesu F5 a náš první program už plně běží.
To bylo na úvod vše. V dalším díle se podrobněji podíváme na ovládání aplikace a vysvětlíme si některé základní pojmy ze světa objektově orientovaného programování neboli OOP.
