V minulém díle jsme se seznámili s historíí jazyka VB.NET a jeho hlavními výhodami. V tomto díle se seznámíme s prostředím editoru Snippet Compiler a na ukázce typu "Hello, world" seznámíme se základní strukturou kódu a knihovnami VB.NET.
Vývojové prostředí Snippet Compiler
Pokud nechcete psát všechny zdrojové kódy v Notepadu nebo jiném textovém editoru, jistě se začnete brzy zajímat o nějaké pohodlnější vývojové prostředí. Většina ukázek v tomto seriálu je testována ve vývojovém prostředí Snippet Compiler, které se pro demonstrační účely výborně hodí. Obsahuje totiž v malém a kompaktním provedení (pouze 700 kB download !) integrovaný editor s podporou VB.NET, C# i ASP.NET stránek, ladění, kontrolou syntaxe a podporou IntelliSense a AutoType, což je schopnost kontrolovat, popř. doplňovat kód při psaní podle kontextu - viz obrázek níže). To je pro začátečníka podstatná výhoda, protože nás zbavuje nutnosti si většinu detailů pamatovat. Další výhoda je, že instalace Snippet Compiler je velmi jednoduchá a spočívá v pouhém rozbalení ZIP archivu do předem zvoleného adresáře. A konečně poslední přednost, pro leckoho možná ta nejpodstatnější - Snippet Compiler je úplně zdarma, jeho autor vám však jistě bude vděčný za Vaše vzkazy a případné připomínky.
Jelikož Snippet Compiler kromě VB.NET podporuje i C#, na který je výchozí instalace nastavena, je pro účely vývoje v VB.NET dobré si nejprve provést několik základních nastavení. V nabídce Tools - Options... - Compiler - Build přepneme volbu Default Compiler na výchozí jazyk Visual Basic.NET. Dále zrušíme zaškrtnutí všech voleb v záložce Compiler. Konečně, v záložce General dialogu Options upravíme nastavení podle ukázky níže, abychom se vyhnuli případným problémům se zobrazováním výstupu z konzolových aplikací.
Poznámky a užitečné tipy:
- Uživatelé Windows se starší verzí .NET Framework 1.0 by si měli rovněž stáhnout konfigurační soubor pro tuto verzi prostředí, nebo si stáhnout a nainstalovat aktuální verzi .NET Framework 1.1 (doporučeno). Po rozbalení ZIP archivu všechny soubory z podadresáře \BIN zkopírujeme do složky k EXE souboru, čímž předejdeme hlášení o chybějících knihovnách.
- Pokud pro své úvodní pokusy s VB.NET hodláte používat editor SnippetCompiler opakovaně, můžete si rozpracovaný soubor uložit jako šablonu (tzv. template) default.vb do podadresáře Templates instalačního adresáře SnippetCompiler. V tom případě se vám bude SnippetCompiler spouštět s tímto souborem jako výchozí.
Úvodní program ve VB.NET
Snippet Compiler po spuštění vyzkoušíme s ukázkou z úvodního dílu našeho seriálu. Obsah editoru SnippetCompiler vymažeme a nahradíme jej níže uvedeným textem - zdrojovým kódem. Program pak spustíme tlačítkem se zelenou šipkou:
Module modMain
Sub Main
System.Console.WriteLine("Pro ukončení stiskni ENTER")
System.Console.ReadLine()
End Sub
End Module
Pokud je vše v pořádku, zobrazí se na monitoru typické černé okno systémové konzole s výzvou a po stisknutí klávesy ENTER se program ukončí:
Co se vlastně při stisknutí zeleného tlačítka stalo ? V podstatě totéž, co jsme provedli sami při spuštění vbc.exe v úvodním dílu seriálu - jenže úplně automaticky: SnippetCompiler současně zdrojový text uloží, spustíl na pozadí s příkazem vbc.exe, čímž vytvořil spustitelný soubor, který vzápětí potom sám spustil. Snippet Compiler nám tedy ušetřil spoustu rutinní a otravné práce - ale časem uvidíme, že toho umí ještě mnohem více.
Moduly a procedury VB.NET
Přesto, že je náš úvodní prográmek docela krátký, demonstruje několik základních rysů jazyka VB.NET. Veškerý kód je uzavřen v tzv. modulech, uvozených příkazy Module nazev_modulu... End Module. Jméno modulu lze volit vcelku libovolně - v našem případě jsme pro něj zvolili název modMain. Moduly sdružují logické celky programu, izolované od ostatních.
Každý modul obsahuje zdrojový kód, který je uzavřen do funkčních bloků, které se nazývají procedury. Každý modul obsahuje aspoň jednu proceduru, která je uvozena příkazy Sub název_procedury .... End Sub. Názvy procedur lze volit stejně libovolně, jako názvy modulů - důležité ale je, aby aspoň jeden modul obsahoval proceduru s názvem Main. Proč ? Inu, jednoduše proto, aby prostředí .NET "vědělo", kde má vlastně celý program spustit.
Není-li parametrem překladače určeno jinak, jako výchozí se vždy spustí modul, která obsahuje proceduru Main (slovo "main" znamená v angličtině "hlavní"). Tělo každé procedury začíná příkazem Sub, což je zkratka od slova subroutine (tedy "podprogram") a končí příkazem End Sub. Všechny příkazy uvnitř těla procedury se pak považují za kód.procedury. Kromě procedury Main může samozřemě každý modul obsahovat libovolný počet dalších procedur, které se na sebe mohou v rámci modulu navzájem odkazovat, což si předvedeme později.
V naší ukázce tvoří kód procedury Main dva příkazy : System.Console.WriteLine() a System.Console.ReadLine(). Účelem prvního příkazu je vypsat text, uvedený v závorkách mezi uvozovkami do systémové konzole. Druhý příkaz pak funguje tak, že program čeká na to, až uživatel zadá nějaký text do příkazového řádku a odešle jej klávesou ENTER. Náš program pak už nic dalšího neprovádí a vrátí řízení operačnímu systému.
Stručné shrnutí:
Zdrojové kódy VB.NET se skládají z pojmenovaných modulů, obsahující jednotlivé procedury, deklarované příkazem Sub. Alespoň jeden z modulů musí obsahovat proceduru Main(), která se po kompilaci programu spustí jako první. Pro práci se systémovou konzolí slouží příkazy System.Console.WriteLine() a Console.ReadLine(), které dokážou do povelové řádky zapsat nebo načíst blok textu, ukončeného příkazem ENTER.
V příštím dílu seriálu si představíme o něco složitější program a seznámíme se tím, jak se vlastně moduly a procedury používají. Za tím účelem se seznámíme s významem a použitím proměnných, které tvoří základ většiny programovacích jazyků.
