Karlu Marxovi by se to líbilo – computing se má vrátit tam, kde již byl, ovšem na vyšším stupni vývoje.
Se zajímavou studií přišla firma
PriceWaterhouseCoopers, předpovídající vývoj v informačních a telekomunikačních technologiích. Nejedná se o nějakou vizi zcela odtrženou od reality – studie je založena na již existujícím a docela rychle se vyvíjejícím jevu nazvaném
grid computing, výpočetní síle rozprostřené po mnoha počítačích v síti (a Síti), která společně plní požadavky nejen na výpočetní výkon, ale třeba i na ukládání dat.
Grid computing je novější název „distribuovaného computingu“, pod kterým si většina z nás ještě vybaví lov ufonů v programu Seti@Home. To byla jedna z prvních demonstrací principu; PWC předpovídá, že grid computing brzy (konkrétně do tří let) opustí hájemství vědců a vývojářů a stane se běžnou součástí IT byznysu.
Slogan zní „Computing as the utility“, a pojmem utility se označují síťová průmyslová odvětví, jako je např. elektrárenství, plynárenství nebo vodárenství. Zjednodušeně řečeno: zákazník nevlastní vodárnu, když potřebuje vodu, otočí kohoutkem a platí za to, kolik si natočí. V počítačové branži: zákazník nevlastní výpočetní sílu a prostor pro datové sklady, když ji potřebuje, požádá si o ni přes Internet, zašle zadání, nechá jej vyřešit jinému a převezme výsledky. Zákazník platí za výpočetní sílu, kterou využil – jako v prvních letech computingu, kdy bylo nemyslitelné, aby počítač vlastnil někdo jiný než výrobce počítače, a zákazníci chodili za ním s žádostí o výpočty. Ostatně to, že historie se vrací v kruzích, jen na vyšší úrovni, říkal již Karel Marx; dnes by jej potěšilo, že se alespoň jedno z jeho proroctví snad splní.
Názory uvedené ve studii se mohou zdát příliš revoluční nebo příliš futuristické – vlastně převracejí na hlavu současný způsob fungování IT systémů v korporacích. Grid computing se ale skutečně nebývale rozmáhá, i když „plíživým způsobem“, běžní uživatelé o něm vlastně dosud nic netuší a nemají možnost se s jeho komerčním využitím příliš setkat. A změna paradigmatu podle vzoru „výpočetní síla jako voda v kohoutku“ je jeden z hlavních sloganů obrovské, desetimiliardové (podle výše investice) iniciativy firmy, kterou je nutné brát více než vážně: IBM. Vtip nespočívá jen v tom, že nějaká firma někde vybuduje gigantické výpočetní centrum a datový velkosklad, který pak pronájmem levně a efektivně využije - hlavní přínos spočívá v lepší kompetenci dodavatelské firmy, odbornosti, v kvalitě služeb, v soustředění na další inovace a vývoj. Koneckonců je levnější si vybudovat na zahradě vlastní studnu a čerpat z ní vodu pro potřeby obyvatel rodinného domku, ale naprostá většina lidí volí dražší variantu, když kupuje vodu od vodárny – člověk nemůže umět všechno a přenechává (a platí) odborníkům to, co jejich jest. Computing „jako utilita“ je tak jen logickým navázáním na úspěšný trend dneška – IT outsourcing.
