Profi grafické karty Nvidie nacpané do prťavé krabičky: Zotac představil nové minipočítače

Wat? Dávat do souvislosti rychlost světla a takt CPU? Jako buď trolling nebo hodně špatnej pokus shodit někoho, kdo alespoň trochu tuší. Predikce procesu? WAT?1) To že CPU nesou miliony tranzistorů asi víme. To, že ty tranzistory odpovídají technologii mosfet asi také víme. Tranzistory tohoto typu mají izolované hradlo, proto jsou řízené polem, proto také do hradla prakticky neteče žádný proud. Izolace hradla je tvořena křemičitým sklem, mezi kterými jsou dvě "elektrody" - to hradlo a elektroda kterou je připojeno, takže máme kondenzátor. Spínaní tranzistoru tohoto typu je tedy ekvivalentní nabíjení kondenzátoru. Když nabíjíme kondenzátor, tečou nám tam slušné proudy které po dovršení určité hodnoty napětí na svorkách začnou rapidně klesat.Logické obvody jsou pro různé hladiny napětí a stejně tak jejich rozhodovací úrovně. Optimální stav je takový, kdy máme zvolenou FREKVENCI a NAPĚTÍ tak, že se nám kondenzátor stihne nabít po dobu jednoho taktu. Pokud se tak nestane, vznikají chyby, neboť nedokážeme správně interpretovat informaci. Tenhle stav znají přetaktovávači moc dobře, když vyšponují frekvenci tak vysoko, že je systém nestabilní, padá, nebo se nezobrazí ani POST. Naopak pokud je frekvence nízká a napětí relativně vysoké, systém sice funguje, ale jeho spotřeba je mimo energetické optimum, protože tam tečou zbytečně velké proudy (což samozřejmě platí i pro to OC, tam je to umocněno ještě tou vysokou frekvencí).Samozřejmě materiál a celkově technologie mají velký vliv na to, jaké frekvence při jakém napětí dosáhneme, ale zatím jsme spousty let na křemíku a různých příměsí.2) Predikce procesů fakt neexistuje (v CPU opravdu ne, OS, tedy software, v případě OS Windows predikuje už od dob Vista, dokonce to má i název - SuperFetch). Existuje ale predikce větvení, což je celkem fajn věc, která nám právě pomáhá zvyšovat efektivitu při vykonávání instrukcí. CPU by velmi často "čekalo" a nebo nemělo rozumně využité prostředky, proto se používá prediktor větvení, který sice někdy výsledky zahodí, ale pořád lepší než kdyby se nedělo nic. Každý kdo kdy naprogramoval nějaké MCU (arduino fakt ne, nejsem jeho odpůrcem, ale v tomhle případě do ASM fakt nevidíte), tak bude tušit.3) Více paměti ti pomůže jedině tehdy, pokud máš zásadní nedostatek paměti, kdy by ti hrozilo odkládání na pomalejší vrstvu paměti. To se děje ale roky a naprosto běžně, řešení není víc paměti, ale víc levnější velmi rychlé paměti (čti nizké latence a vysoká frekvence). Sice umíme vyrobit už celkem velké bloky paměti typu SRAM (desítky až stovka/y MB), jenže je to velmi drahé a stojí to mnoho křemíku. Jestli někdy bude nějaká zásadní revoluce, tak to bude právě zrušení všech možných úrovní cache v CPU a sjednocení paměti do jednoho velkého bloku, který bude tak rychlý a nebo ještě rychlejší, než současné cache v CPU (L1).4) Čištění paměti? Víte jak vůbec fungují paměti typu DRAM a SRAM? Samozřejmě že refresh DRAMky nedělá skoro žádnej traffic mezi DRAM a řadičem, nicméně kdyby se tak nedělo, tak je paměť rychle "prázdná". Tohle "čištění" paměti by nebylo nutné, kdyby se vyřešil třetí bod, tedy jedna velká, celistvá, rychlá paměť s nulovou latencí, brutální propustností a frekvencí přímo u/v CPU/SOC.5) Paralelizace. Tedy kolega na kterého jste reagoval touhle hromadou blábolů, má pravdu, protože v současné době umíme výpočetní výkon navyšovat pouze paralelizací. Ať už větším počtů fyzických jader/vláken v CPU, tak následné stohování, spojování do celků (clusterů) a tedy paralelizaci všech úloh. SW se na toto už delší dobu taky připravuje, proto pomalu a jistě padá argument o nutnosti silného jednojádrového výkonu (byť někde stále ta paralelizace asi "nejde").