Prodejci digitální hudby si mají „sáhnout na miliardy“

Ještě to chybí trošku doladit a zrodí se mnohamiliardový byznys, tvrdí analytici.
Digitální, downloadovaná hudba má na Internetu obrovskou fandovskou základnu, avšak na nějaké významné příjmy se jí zatím sáhnout vůbec nepodařilo: zdarma si hudbu downloaduje či poslechne každý, nezaplatí za ni nikdo.

Zatímco řada firem je velmi skeptických v tom, zda vůbec někdy lidé budou platit za hudbu přes Internet, tvrdí analytici z IDC pravý opak: podle nich je pouze „otázkou času“, než se trh hudebních downloadů promění v mnohamiliardový (!) byznys, a poté si dnešní firmy prodávající hudbu přes Internet, které zatím živoří a zápasí s nedostatkem financí, sáhnou na obrovské profity. K nim jim má pomoci dnešní generace pod dvacet let, jenom co trošku dospěje.

77 % mladých lidí v průzkumu tvrdí, že se v jejich domácnosti downloaduje hudba z Internetu. Z této skupiny pak ohromujících 47 % tvrdí, že mají v domácnosti aspoň jeden přenosný přehrávač digitální hudby („empéman“); toto procento se zdá být skutečně neuvěřitelné.

Jak se ale z „neplatičů“ stanou platící zákazníci? IDC tvrdí, že to bude jejich přirozeným vyspíváním: v teenagerském věku si zcela zvyknou na downloadování hudby z Internetu jako na nejpohodlnější způsob, jak přijít k hudbě, kterou chtějí. Důvodem pro downloadování hudby je pohodlí, dostupnost speciálních titulů a samozřejmě také to, že je zatím zdarma (či že je „k mání“ zdarma, byť pirátsky). Důvody proti nejsou tak silné: je mezi nimi neobratnost při přenosech dat ze zařízení do zařízení, pomalost downloadů a nejistota v tom, jaký formát zvolit.

Za největší překážku, aby se z dnešního mírně zdivočelého trhu stal fungující průmysl, považuje IDC zmatek ve formátech. Je zde MP3, ale není jednak dnes technicky (kvalita vs. komprese) nejlepší, a nejde jej copyrightově chránit – proto jej odmítají komerční vydavatelé. Jsou zde další formáty (Liquid Audo a MS Audio jsou zřejmě nejdůležitější, ale existuje několik dalších, rovněž rozšířených), které jsou technicky lepší a copyrightovatelné, ale nejsou tak rozšířené, samozřejmě zejména díky tomu, že většina souborů je dnes pirátských, a tudíž v MP3.

Předpověď, že dnešní mládež vyroste z „hříchů mládí“ (pirátství), ale neopustí své zvyklosti (downloadovaná hudba), se zdá být pravděpodobná – ostatně snad každý z dospělých dělal v mládí věci, které v dospělejším věku už nečiní. Protiargumentem může být to, že free hudby bude stále víc a víc, vyšší a vyšší kvality, že kupování hudby, ať přes Internet nebo nějak jinak, nebude příliš zapotřebí – a že stále známější umělci budou poskytovat hudbu zdarma, aby neztratili popularitu. Každopádně je však předpověď „mnohamiliardového“ trhu až příliš optimistická – již dnes lze například na emusic.com koupit hudbu od stovek veleúspěšných a známých kapel a interpretů a prodeje se zatím pohybují spíše v tisících dolarů než ve vyšších číslech. Odsud je k miliardám ještě hodně dlouhá a strmá cesta.

Diskuze (1) Další článek: SyncMaster 750p: nezačnete žárlit?

Témata článku: , , , , , , , , , , , ,