Dobré zboží nebývá levné, ale obvykle se příliš mnoho lidí musí poučit na vlastní kůži.
Podle průzkumu IDC prudce klesá prodej levných (tj. s cenou pod sto dolarů za kus) digitálních fotoaparátů, zatím bráno pro americký trh. Zatímco loni se v této nejlevnější kategorii prodal jeden milión (!) přístrojů za čtvrtletí, v letošním roce se v posledním kvartále očekává prodej jen tří set tisíc digiťáků.
Segment „superlevných“ digiťáků zaznamenal velký boom právě v loňském roce, když byl trh zaplaven výrobky z Asie, ale i od renomovaných výrobců, jako je Polaroid nebo Agfa. (Polaroid mezitím zcela zkrachoval). Digiťáky byly předtím drahé a uživatelé po nich toužili, takže na tuto vlnu víceméně naletěli jako na reklamu „Porsche za cenu Trabanta“. Jenomže když zaplatili Trabanta, neměli Porsche, ale právě toho Trabanta. Pokles prodeje levných digiťáků je tedy ze značné části dán zklamáním trhu z jejich výkonnosti a rovněž nasycením nenáročného obecenstva. Další překážkou, která se ale týká digiťáků všeobecně, je nedostatečná „infrastruktura“: jen málokdo má doma dokonalé zařízení pro tvorbu (tisk) obrázků, zejména velkoplošných, a služeb, které to nabízejí, zatím není moc, nebo jsou hodně drahé. Na druhé straně trh není dostatečně dobře vybaven tiskárnami, které lze připojit přímo k digiťáku a tisknout, bez pécéčka mezi fotoaparátem a tiskárnou.
Zrovna dvakrát zlatě neběží ani prodej digiťáků ve střední třídě a těch nejdražších, ale to lze přičíst spíše obecné tržní stagnaci (uvádí se, že Američané letos utratí skoro o třetinu méně na vánočních dárcích než loni!). Dobré zprávy se prý dozvíme příští rok – tehdy má zase prodej středních a dražších digiťáků stoupnout. Pro nás uživatele a dychtivé zájemce o koupi s poněkud poloprázdnou kapsou se zatím ale nadějné sdělení nekoná: průměrná cena digiťáku o mnoho stoupnout nemá, i když na druhou stranu zase průběžně stoupá jejich výkon.
IDC uvádí, že celkově, ve všech kategoriích, se letos v USA prodá asi 7,6 miliónů digitálních fotoaparátů; obvykle americký trh vychází jako třetina světového, takže bychom mohli odvodit celosvětový prodej na cca 23 miliónů kusů – to už je slušně vysoké číslo dosvědčující, že digiťák se stává spíše typickým druhem fotoaparátu než výjimkou, a naopak je tomu u fotoaparátu „analogového“. Naše země je ale zcela jistě ještě pozadu – ceny slušných digiťáků jsou pro většinu obyvatel nad jejich možnostmi.
Ještě je zajímavé se dozvědět, kteří výrobci jsou na místech vítězů: první je Sony s 18% tržním podílem, o druhé a třetí místo se dělí Olympus s Hewlett-Packardem s 12% podílem na trhu.
