Vede Palm, následuje HP a Sony. Proč lidé nekupují handheldy? Protože, na rozdíl od mobilů, nezískali pocit, že je musí mít.
Přes to, že meziročně došlo k dalšímu silnému poklesu cen kapesních počítačů a také zřetelnému zvýšení jejich funkčnosti, poklesl počet prodaných kusů meziročně o 21 %, ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku. Celkově se v tomto čtvrtletí prodalo 2,45 mil. handheldů – v porovnání s více než desetinásobně vyšším množstvím stolních počítačů a padesátinásobným množstvím mobilů. K těmto číslům dospěla výzkumná firma IDC.
První místo drží stále Palm, jenomže už to není, co to bývalo. Z kdysi impozantních 70 % mu nyní zbylo 36 % tržního podílu, které navíc má hlavně díky novince s názvem Zire a její ceně 99 dolarů. Druhý je HP (= bývalý Compaq iPaq), nejprodávnější model od HP stojí ovšem třikrát víc, přesto se zasloužil o 18 % trhu; silnou trojici uzavírá Sony s 16.3%. Následuje Dell, jehož stroje Axim dokázaly zvýšit prodeje trojnásobně; rostly ale z nízkých čísel, celkový podíl je 6 %. Naopak úplně se propadl Handspring se svými Visory, kdysi dokonce tržní lídr – má jen 2,9 %. Dále následují slavná jména jako Toshiba, Sharp nebo Casio, ale už s malinkými tržními podíly.
Proč prodej kapesních počítačů tak silně klesá, na rozdíl například od mobilů, kterých se prodává padesátkrát více a prodej stoupá? Běžnými zákazníci je kapesní počítač považován stále za určitý luxus, k jehož vlastnění je navíc potřeba nějaký speciální důvod („proč potřebujete ještě třetí kapesní počítač, když máte jeden doma a jeden v práci?“). Vnímání handheldů jako drahého zboží už dnes neodpovídá realitě – viz cena Palm Zire, která je podstatně nižší než cena mobilu – ale tento dojem u uživatelů přetrvává. Kapesní počítače také do zákazníků nikdo „nehustí pod tlakem“ na rozdíl od mobilů.
Kapesní počítače tak stále zůstávají výsadou znalých – lidí, kteří dovedou přesně vyhodnotit jejich možnosti a vlastní potřebu, kteří nemají problém tyto počítače ovládnout a naučit se využívat jejich funkčnost. Dokládají to další studie, které hovoří o tom, že lidé, kteří si už kapesní počítač pořídí, jej využívají naplno, zejména na cestách k nákupům letenek, zjišťování zpoždění a odkladů letů, k zjišťování počasí, rezervaci automobilů nebo třeba ke GPS navigaci. Kapesní počítače se ale nestaly „tím, co musíte mít, tím, co má každý“ pro běžnou populaci; tam je tímto přístrojem zatím pouze mobil. Mobil musíte mít; využívat (naplno) jej není nutné.
Je pokles prodeje kapesních počítačů – trend je trvale sestupný, není to jen výkyv v tomto kvartálu – jevem, který se obrátí někdy zase nahoru, nebo už to nikdy lepší nebude? Obávám se, že u handheldů tak, jak jsou definovány, tj. bez schopností mobilu, už bude křivka navždy spíše klesající. Trh náročných uživatelů je totiž poměrně nasycen, přístroje jsou levné a ani výrobci už dnes neinvestují takové peníze jako např. producenti mobilů do jejich inovací – protože jim moc nevydělávají. Technologický vývoj ovšem postupně umožní do „malé krabičky“ nacpat stále více funkcí a dlouho očekávané ovládání hlasem, které vyváží nevýhodu titěrné klávesnice, také někdy přijde. Jenomže tou dobou už trh zcela ovládnou chytré mobily, pro které nebude nejmenší problém přidat k funkcím telefonování a jednoduchým datovým přenosům i funkčnost plnohodnotného kapesního počítače.
