První vlaštovička ještě jaro neudělá - ale je to začátek legalizace formátu MP3, zatím považovaného za "pirátský vynález".
A je to tady, chtělo by se nevtipně říci: došlo k první významné smlouvě mezi prestižní americkou organizací zastupující hudební vydavatele (NMPA, National Music Publisher´s Association) a internetovým obchodem
GoodNoise, kterým tento obchod získává licenci k prodeji hudebních děl přes Internet ve formátu MP3. Server GoodNoise zatím získal jen jedinou hudební „stáj“, ta ovšem stojí za to: je to známý Rykodisc, který zastupuje významné kapely a interprety minulých dekád, jako je Frank Zappa, Louis Armstrong, Leadbelly, Throwing Muses a několik desítek dalších. Kuriózní je, že o uzavření tohoto pionýrského licenčního činu se postarala nechvalně známá Harry Fox Agency, která má na svědomí uzavření „akordového“ serveru OLGA a serveru s texty písní Lyrics.ch.
Důležitá je cena, kterou chce GoodNoise za nahrávky: je zatím ve výši 99 centů za skladbu (tj. asi 33 Kč, tj. 300-400 Kč za běžné cédéčko). Je to asi o třetinu méně než u koupeného CD, ale zrovna cenový trhák to není – chybí booklet, zákazník získává „pouze“ soubor.
Živě komentuje: server GoodNoise (a nejen on) už nějakou dobu hudbu ve formátu MP3 prodává, ale zatím na základě jednotlivých, celkem zřídkavých smluv s jednotlivými menšími vydavateli či přímo kapelami. Díky této plošné smlouvě se licencní postup začíná standardizovat a začíná se přibližovat běžnému licencování, používanému v hudebním vydavatelství – znamená to, že GoodNoise zaplatí agentuře 7.1% z každé částky, kterou utrží za prodej (download) MP3 skladby; agentura si z toho nechá maličký díl a majoritu předá vlastnímu vydavateli.
Samozřejmě i zde je velkým, ne zcela vyřešeným problémem pirátství. Není problémem zabezpečit, aby firma GoodNoise „nešidila“, tj. aby byla kontrola nad tím, co skutečně přes Internet prodá (uploaduje); problémem je, aby se již jednou stažené nahrávky pirátsky nešířily. Proto bude do každého souboru zabudován unikátní identifikátor, který bude ze souboru zpětně dekódovatelný a který bude určovat, že soubor byl legálně vytvořen a prodán, že se nejedná o soubor pirátsky vytvořený; samozřejmě ale asi nebude pro hackera příliš obtížné tuto informaci ze souboru zase odpárat.
Tato licenční smlouva je druhým významným krokem ve věci získání legitimity formátu MP3; musí jich ale nastat ještě mnohem víc. Hlavním problémem je a zůstává pirátské šíření – dokud bude možné vzít MP3 soubor, „zanonymizovat jej“ a přehrávat jej na jakémkoli přehrávači a jakémkoli počítači, budou velcí hudební vydavatelé velice zdrženliví. Míra pirátství u hudby také není nízká, ale zdaleka nedosahuje úrovně u software; příjmy hudebních vydavatelů by mohly drasticky klesnout. V současné době je poměrně nadějná iniciativa nazvaná SDMI (Secure Digital Music Initiative), která se snaží vyvinout technologii, aby přehrávače mohly přehrávat pouze copyrightovaný materiál; jenomže i když přehrávače typu WinAmp či Sonique zabudují tuto technologii do svých dalších verzí, jistě se obratem objeví na warezu cracknuté verze těchto programů, které žádný copyright vyžadovat nebudou.
