Nejvíce prodávaným artiklem na Internetu se stala hudba. Prodej nesmírně vzrůstá a podle očekávání stále bude vzrůstat.
Prodej komerční hudby se stal v historii celého Internetu jedním z nejprodávanějších. Podle očekávání se prodej hudby přes Internet v roce 2005 přehoupne přes hranici 5,2 miliardy dolarů. Pokud tuto sumu porovnáte s loňským prodejem, který se pohyboval kolem 170 milionů dolarů, zjistíte, že křivka vzrůstu je obrovská. Touto problematikou se celosvětově zabývá společnost Music Business Internetional (MBI), která celou situaci bedlivě sleduje. Prodej na Internetu se již dnes řadí mezi prvních 10 způsobů prodeje. Velký podíl na prodeji hudby na Internetu mají samotní hudební interpreti (David Bowie, George Michael, Public Enemy a mnoho dalších), kteří se aktivně podílejí na prodeji nejen své tvorby. Podle odhadů je každý den prodáno a staženo více jak 3 milióny hudebních nahrávek v CD kvalitě, a to ve formátu MP3, WMA či Liquid Audio (zčásti jde také o volně licencované nahrávky).
Jednou z prvních společností, které začaly s prodejem hudby na Internetu, byla Universal Music Group (UMG). Jde o velkou hudební nahrávací společnost spolupracující s Polygramem, Sony Music, EMI a dalšími. Společnými silami vznikla první nabídka nahrávek dostupných v jiné podobě, než je CD či kazeta. Ve spojení s formátem MP3 vznikají pro uživatele velké možnosti. V roce 2003 bude na celém světě více jak 350 miliónů lidí on-line, kteří přidají formátu MP3 na popularitě. Slovo „MP3“ se stalo na Internetu nejvyhledávanějším formátem všech dob.
V roce 2005 se bude v USA prodej e-hudby podílet na celkovém prodeji hudby 16 %, v Japonsku 8 % a v celé Evropě 10 %. Je zajímavé, že v celé Evropě se e-hudba nejvíce prodává ve Velké Británii, potom v Německu a ve Francii. V roce 1998 se prodej hudby na poli hudebního průmyslu (nahrávací společnosti atd.) pohyboval kolem 38 miliard dolarů. V letošním roce se toto číslo zvedlo pouze o 4 % . On-line prodej přes Internet konkrétních nahrávek je velmi jednoduchou a levnější alternativou než klasické nakupování CD a kazet v obchodech. Sdružení na ochranu nelegálního přehrávání a šíření MP3 nahrávek (standard SDMI) ohlásilo finální specifika svého standardu v dubnu 2000. Zůstává ale i nadále otázkou, zda SDMI něco konkrétního vyřeší.
