Dobrý den,je to již stále dokola, co se na Živě a Mobilmanii mluví o většine Qualcommových procesorech, jako o ARM designu. Dokud to byli obyčejné články na Mobilmanii, neschopnost zjistit si info, jak to je tamních autorů se dala pochopit, ale v tomto článku, který má něco objasnit?? Říct, že Snapdragon S4 je založen na designu Cortex-A15? To je přece blbost. Snapdragon S4 je založen na nových jádrech Krait, které si Qualcomm vyvíjí sám a vychází z designu Scorpion, které si také designoval sám. Akorát v levnější verzích S4 používá Cortex-A5... To, že Krait a Cortex-A15 jsou stejná generace ARM procesorů, neznamená, že to je stejný design. http://en.wikipedia.org/wiki/Snapdragon_%28system... ... Myslím, že článek je dost zavádějící. Chybí v něm zmínka, že v jedně periodě dokáže vykonat design procesorů Qualcommu více instrukcí než ARM-designed procesor stejné generace. Pokud je tam zmíněn design/architektura x86, myslím, že by měl být i design Scorpion/Krait. PS: Qualcomm si licencuje pouze Cortex-A5 a ARM11 design od ARMu, které používá, jak říkám v levnějších modelech. U Scorpionu/Kraitu si licencuje u ARMu pouze architekturu, tedy instrukční set.Dále jste aspoň mohl zmínit rozdíl mezi A9 a A8. Zní to, jako by ARM prodělal překotný vývoj. Ale A9 akorát umožňuje vícejádrové provedení, jinak je totožné s A8... A ani jeden design neumožňuje například selektivně podtaktovávat jádra, což design u Qualcommu ano... (nVidia s Tegrou 3 je taková vyjímka, upravily si Cortex-A9, aby bylo možno selektivně jádra vypínat, ale to není ono.) A také nechápu, že nepadla ani zmínka o Cortex-A5, ačkoliv je to novější design než A8... Má sice nižší výkon, ale (!) lepší poměr spotřeby ku výkonu. Licencácoři jsou ale asi neschopni začít nechat vyrábět tyto procesory, i přesto že stačí koupit licenci, natisknout své logo a objednat. 🙂Jinak, možná jsem nečetl dost důsledně, ale hodilo by se říci, že narozdíl od x86 architektury, kde jsou řešení (design) AMD, Intelu a Viy značně rozdílné jsou v podstatě u ARMu jen dva. Qualcommovský a ARM. Což je dost rozdíl. Dá se říct, že všechny firmy dělají totéž, ale není to pravda. nVidia má procesory dost upravené, viz. 5. jádro nebo selektivní vypínání a Samsung (aby udržel krok s Qualcommem) si ARM také nechává upravovat. Takhle to říkám schválně, neboť si na to najímá firmu Intrinsity. Takže si to vlastně nechává dělat Applem, neboť Apple tuto firmu v roce 2010 koupilo, takže to že Ax procesory jsou technologicky upravovány Samsungem není pravdou, ale naopak Hummingbirdy Applem. 🙂 (Je to zapletené že?)Doporučím například i tento odkaz, je tam dost zajímavých informací: http://forum.xda-developers.com/showthread.php... A omlouvám se, že taklhe možná cholericky vám píši. Spíše vás prosím, ať v článku nepřesnosti a nepravdivosti opravíte a nejlíp uvedete i 2. díl, kde všechno uvedete na pravou mírou. Doporučím se podívat i na úpravy ARM procesorů společností Broadcom a Marvell, jsou minimálně stejného rozsahu jako nVidia. TI, Via Technologies, Rockchip, STE a další si pak víceménně prostě nechávají výrábět to, co ARM nechává licencovat. 🙂 (ARM samozřejmě licencuje i kompletní SoC se zabudovanými "periferiemi", nejen CPU a GPU samostatně.)A úplně nejvíc vám doporučím se podívat na úpravy ARMů od Creative ZiiLabs, je to maso. Nějaká Tegra je oproti tomu vážně nějaké ořezávátko (tím míním technologicky).
otazka potom je, do akej miery su tieto odlisnosti kompatibline - tj ci netreba zvlast prekladat, lebo ak ano, tak ziadnu vyhodu v ARM nevidim, snad okrem spotreby
Do počítačů imho příliš ne, ač dnes už hodně záleží na tom, co kdo považuje za počítač, pro někoho to klidně může být tablet s Androidem/iPad. 🙂
pre vacsinu ludi znamena pocitac: Ta krabicka, kde je google a hry.
Test detekce prohlížeče Maxthon 3...
"Po neúspěchu AMD s procesory Bulldozer" - ten neúspěch spočíval v tom, že se všechny procesory Bulldozer (co se dalo na linkách vyrobit) bez problémů prodaly za cenu, která se za půl roku od uvedení nezměnila. A to v době poklesu prodeje počítačů, kdy se prodej procesorů Intel propadl. 😉
Ano. I ten nejvýkonnější Buldozer se prodává za cenu mainstreamu, protože na highend Intelu prostě nemá.
Mně přijde ARM v počítačích jako z nouze cnost. Pořádný výkon to nemá, akorát to adekvátně méně žere... Stačí aby baterie měly větší kapacitu a bublina splaskne.
"Stačí aby baterie měly větší kapacitu" - to opravdu stačí. Jenže než se kapacita výrazně navýší, tak může uplynout 10 let. 🙂
To jo, však já to chápu, ale nechápu proč se dělají kolem ARM takové ovace. Je mi jasný že třeba do tabletů se dneska nic jiného moc použít nedá, ale je to prostě z nouze cnost (to hurá a ejchuchu).
Nemohu než souhlasit. Rád bych viděl jakou by měl spotřebu ARM výkonnostně srovnatelný s i5 či i7.Myslím ,že je velká škoda ,že intel nebyl schopen představit procesor s výkonností a spotřebou ARM na i386 platformě. Notebook s ARM fakt nechci...
Jak to, že ne? Atomy se spotřebou blíží ARMu, přičemž výkonem je překonávají. Jistě by nebyl problém podtaktovat a jít se spotřebou ještě dolů.
Problém je zase ten výkon. I když je atom výkonnější než ARM, tak proti klasickým cpu zaostává. Kdysi byl někde test porovnávající duron a dvoujádrový atom na podobné frekvenci a ten duron byl možná ještě lepší.
Ano to máte pravdu, ale to se týká těch novějších atomů.
Ja mám v súčasnosti doma starý single-corový Duron cca 3 GHz, by ma zaujímalo či niekto vie porovnať výkon tohto procesora s lepšími súčasnými ARM procesormi. Podľa mna by som si s ARM polepšil. A 2 GB RAMky ku tomu.Len neviem či keby som prišiel do "normálneho" obchodu s počítačmi a požiadal ich aby mi nejakú ARM zostavu zostavili, či by sa to dalo... a nejakú malu bednu miesto súčasnej obludy (tiež už historický kus).No a potom už len zistiť ako je na tom linux s ARM verziami. V prvom rade ma zaujíma opera a libreoffice. A čo som námatkovo pozeral cez google, tak s tým by bol problém :(
Prave ze linux je na tom s podporou ARM zatim asi nejlip (a to nepocitam Android, ktery je taky linux).Kouknete treba na Ubuntu pro ARM http://www.ubuntu.com/download/arm... , nebo Debian http://cdimage.debian.org/debian-cd/6.0.5/armel/iso... ... A pak plati, ze vsechny balicky ze zdroju by meli byt zkompilovane jak na x86, tak na arm. A balicku je opravdu hodne:http://packages.ubuntu.com/... http://www.debian.org/distrib/packages... >>V prvom rade ma zaujíma opera a libreofficeLibreOffice na ARM jsem nezkousel (s ARM mam jenom mobil). Ale podivejte se napr. na Mozilla Firefox, Google Chrome, OpenOffice a LibreOffice. Pro Windows jsou k dispozici POUZE 32bitove, ale v linuxu jsou 64bitove. Abych jen tak nekecal, tady mate dukaz: https://dl.dropbox.com/u/6943408/chrome64bit.pngZkuste mi schvalne poslat odkaz na oficialni 64bit verzi Chrome, Firefoxu, nebo OpenOffice pro Windows. Jsem opravdu zvedav 😉
pozeral som tie ubuntu repozitáre, Libre office som našiel, operu nie. Ale opera nie je opensource, takže tak...A vážne by ma zaujímalo prečo je pri mojej otázke (momentálne) nesuhlasím -5. Že by kvôli tomu že môj systém ma malé hardwarové nároky? :)
Doporučuji velmi dobrý seriál nejen o ARM:http://www.root.cz/clanky/mikroprocesory-s-a... ...
Ta koncepce kombinace MT a PC se mi líbí. Ale chybí vhodný OS.
http://www.ubuntu.com/devices/android...
Jak to? Vždyť je tady win8, né? ;)Ale vážněji - je možné, že win8 bude tím spojovacím článkem, i když sám bych si na to ještě moc nevsadil.Mně by hlavně moc lákal hybridní počítač, který by obsahoval x86 i ARM a byl by schopen používat to, co by bylo v tu chvíli vhodnější (a potřebné), zbytek vypnout. To by mohlo být hodně zajímavé. Navíc kdyby to bylo ve velikosti současného mobilu, úsporné na baterii, výkonné někde v docku s napájením... Byla by to pak opravdu púaráda mít v kapse celý svůj desktop.
Procesory ARM: tragický omylměli rozvíjet x86 architekturu = úspornou verziale jinak autora chválim za článek, kam se na to hrabou ostatní, bejt to čížek tak je to 3x kratší a opsaný z wikipedie
Důvod?
Tak třeba ,že neexistuje verze ARM výkonnostně srovnatelná s i5,i7 a podpora 64bit v roce 2013? a kdo ví jestli..
A že těch 64 bitových aplikací existuje 😃
Myslím si pravý opak. Největší rozmach ARM nás teprve čeká. Myslím si, že nastane naopak jeho masové používání všude. Když už nyní, tam téměř je 🙂
ani Intel nespí, isto aj oni dokazu vyrobit uspornu verziu.
x86 nikdy nebude mít "úspornou verzi". Už z principu nebude x86 tak energeticky efektivní jako ARM. INTEL se může snažit jak chce, ale s největší pravděpodobností začne do roka a do dne vyrábět vlastní ARM procesory.
Intel už je snad dělá nebo dělal dávno. Třeba XScale (http://en.wikipedia.org/wiki/XScale),... dával se třeba do PDA.
>> Ten bude jako první systém Microsoftu z řady NT ARM plně podporovat a podle odhadů by měla být v roce 2015 čtvrtina všech notebooků vybavena právě ARMovým procesorem. To zni moc pekne, ale podivejte se dnesni rozsireni 64bitu procesoru. 64bit procesor ma uz velka cast pocitacu (nove procesory asi vsechny) a kde mame 64bitove programy? Uzivatele sice maji 64bit Windows 7, ale prevaznou vetsinu aplikaci maji stale 32bitove. Napr:OpenOffice, Firefox, Google Chrome, vetsina MS Office a takto bychom mohli pokracovat...U aplikace jako poznamkovy blok to takova veda neni, ale co treba u Chrome?A jak dlouho se daji bezne koupit 64bitove x86? Peknych par roku a programy porad skoro zadne. Jak si myslite, ze to dopadne u ARM? Kazdy ceka na podporou Windows 8 pro ARM jako na zazrak. Co si tam ale date za programy? Kdyz u prechodu z 32 na 64bitu vlastne o "nic neslo", jak to dopadne s tak zasadnim krokem jako x86 -> ARM?
Mate pravdu, ale je tu jedno ale. 32bitove porgramy na 64bitoch rozbehate, ale 32bitove x86 programy na ARMoch nerozbehate, takze to bude nutnost, kdezto pri 64bitoch je to len plus 🙂
To je trochu jiná situace. Aplikace pro ARMy jsou a je jich opravdu hodně a mají dokonce i promakaný způsob distribuce. Takže až přijdou Windows 8 pro ARM, tak jejich součástí bude určitě Marketplace a je vystaráno. Pro vývojáře to bude jen trocha práce upravit svoje aplikace pro Windows 8.Bohužel je ale ARM technická degradace jako hora. Procesory, které mají výkony na úrovni pentií III s naprosto viditelnými frekvenčními stropy vrhnou počítače o desetiletí zpět. Výkonný a dedikovaný hardware se přestane vyrábět ve velkém, výrazně zdraží a vyjma profesionálů budou muset i technicky zdatní jedinci a geekové přejít na ten ARMový šit, vhodný leda pro mobily (už u tabletů těžce nestačí, protože s tabletem by se dalo i pracovat, ovšem na ARMu s primitivním a uzavřeným OS to prostě nejde).Njn, totalita se plíží na všech frontách, tedy nejen v rovině politické, ale i ekonomické.
Výkonová != technická degradácia! Dúfam, že to s tým výkonom pojde hore. Momentálne by som i7 v booku za žiadny ARM nemenil, ani keby mal s ním o 10x nižšiu spotrebu, skor ma teší, že Intel konečne vyviedol PCIe zbernicu == dalšie zvyšovanie výkonu bookov cez GPGPU.
Přesně tak. Výhody ARMu jsou zřejmé.- energetická efektivita, které se x86 nemůže nikdy blížit- pořád je zde velký potenciál pro další zvyšování výkonu- nová platforma donutila vývojáře aplikací přepsat jejich aplikace tak, aby byly mnohem efektivnější a míň nažrané. Coť umožňuje běh stejných aplikací na x86 a ARM se stejnými možnostmi i přesto, že ARM je papírově méně výkonný.
"Je jich hodně a mají promakaný způsob distribuce". Jo, ale všechno to jsou takové konzumační ptákovinky na které nepotřebujete žádný výkon a ARM je pro ně optimální.
"Procesory, které mají výkony na úrovni pentií III"Do toho počítáš i dvou/čtyřjádra? A co GPU? Dnešní Tegra dokáže přehrát h264 HD. Dokáže tohle P3?Běžný ARM 2-4jádro na klasický aplikace stačí. Na video, grafiku, hry jsou tam specializovaný koprocesory který si s tim hravě poradí. Trochu mi to připomíná koncept Amigy.
Důvod je ve vývojářích. Drtivá většina vývojářů nemá vůbec žádný důvod vyvíje 64b aplikace. Naproti tomu na ARMu běží několik platforme, kde se vývojem software dá vydělat majland.To samé Windows 8 a Metro. Úspěch této platformy závisí z 90% na vývojářích aplikací. Pokud uvidí, že tam jsou peníze, tak se brzy dočkáme velkého množství použitelných aplikací, které jsou schopny nahradit ty desktopové a pak už nic nebrání rozšíření ARM notebooků nebo počítačů mezi obyčejné lidi.
>>Důvod je ve vývojářích. Drtivá většina vývojářů nemá vůbec žádný důvod vyvíje 64b aplikace. Naproti tomu na ARMu běží několik platforme, kde se vývojem software dá vydělat majland.No prave - nen duvod. A to se da rict, ze v dnesni dobe staci udelat jednu 32bit binarku a pravdepodobne pujde od Win XP az po Win 7. U ARM to je ale jinak, Android, iOS, Windows 8, Maemo, MeeGo a milion dalsich. Vyvojari budou stestim zarit jak Temelin...Velkeho mnozstvi aplikaci so dockame, to je jasne. Ale jakych aplikaci? Podivejte se na Android, Market je plny, ale blbosti. Jasne, par fakt dobrych veci tam je, ale pravazuji blbosti.Co treba CAD/CAM programy (AutoCAD, Catia, Inventor), nebo hry? Uz vidim, jak za pul roku po vydani Windows 8 pro ARM budou "prekompilovane" na ARM...Je zase druha pravda, ze bezny uzivatel co si koupi ARM notebook s Win 8 tam bude mit MS Office (ten MS urcite udela), nejaky webovy prohlizec a prehravac. A to beznemu uzivateli to staci - pujde mu psat, poslouchat hudbu, koukat na filmy a na Facebook se dostane - pro nej zadny rozdil. Je to smutne 🙁
>>No prave - nen duvod. A to se da rict, ze v dnesni dobe staci udelat jednu 32bit binarku a pravdepodobne pujde od Win XP az po Win 7. U ARM to je ale jinak, Android, iOS, Windows 8, Maemo, MeeGo a milion dalsich. Miesas dohromady OS a architekturu CPU. 32bitovu binarku pre windows spustis len pod win, nie pod Linuxom, nie pod MacOS (nepocitam wine, to je uz sw zalezitost). To je to iste, ako u arm: Android, Linux, iOS, w8....
Spousta aplikací už má i 64bit verze. Firefox (jmenuje se to Waterfox), MS Office jsou 64bit taky. Někdy je ale problém s kompatibilitou (třeba to co běželo s 32bit officema nefunguje s 64bit).Ono ale nejde jenom o jednotlivé aplikace - 32bit Windows normálně nevyužijí víc než necelé 4GB paměti a to je na dnešní dobu dost těsné omezení. Takže i 32bit aplikace má smysl provozovat na 64bit systému, pokud tam fungují.
Ten Waterfox jsem neznal 🙂Vadi mi ale, ze se jedna o prekompilovany Firefox - dneska vychazi, zitra nemusi a teoreticky do neho nekdo mohl zavlect (umyslne nebo neumyslne) chybu.Z jejich webu: "Waterfox is a high performance browser based on the Mozilla Firefox source code."Komercne bych se to bal pouzit...MS Office jsou uz oficialne taky dostupne pod 64b. To jsem vedel, ale dosud nezkousel.Tou kompatibilitou jste mne docela prekvapil. Muzete prosim uvest nejaky konkretni priklad? Nedelaly problem treba makra?>>32bit Windows normálně nevyužijí víc než necelé 4GBWindows ne, Linux ano. x86 procesory uz od roku 1995 (Intel Pentium Pro) podporuji tzv. PAE (Physical Address Extension) na 32bitove operacnim systemu tak muzete naadresovat 64GB pameti.Pokud vim, ve Windows PAE neni mozne pouzivat. Velka skoda 🙁http://www.root.cz/clanky/pro-4-gb-ram-nepot... ... >>Takže i 32bit aplikace má smysl provozovat na 64bit systému, pokud tam fungují.Mate pravdu. Problemem jsou stare 16bitove programy - ty na 64bitovem OS nelze spustit. Napriklad stare ucetnictvni a ruzne specialni aplikace k hardwaru. Tam by se hodilo PAE.
O těch officech nevím, co přesně dělalo problém, ale jedna naše aplikace může brát jako zdroj dat soubory z excelu a prý to nefunguje s 64bit officema. Tak si nejsem jistý, jak je funkční v 64bit aplikaci loadování 32bit dll.PAE snad mělo fungovat i na Windows, minimálně na serverech. Tam se víc než 4GB dalo používat i dřív. Dneska už to ale nemá smysl řešit.16bitové programy nejsou problém ani dneska. Nativně sice pustit nejdou, ale vždycky se dá použít DOSBox (ty psané pro MS-DOS) nebo virtualizační software typu VMWare s nainstalovanými staršími Windows. Ty aplikace v DOSBoxu budou navíc fungovat i lépe než když se spouští přimo pod Windows.
>>PAE snad mělo fungovat i na Windows, minimálně na serverechTak server uz dnes opravdu neni duvod mit 32bitovy.Kdyz budete mit starsi Windows ve VMware, tak na ne musite take mit licenci. Ja jsem treba zkousel Windows 98 ve VirtualBoxu a trochu uz s tim byly problemy.Je pravda, ze 16bit programy uz dnes asi pujdou lip v DOSBoxu, nez nativne ve Windows. Co kdyz ale bude aplikace hodne sahat na hardware, napr. ruzne specialni karty do ISA nebo PCI slotu? Je jich sice mensina, ale i takovy problem muze teoreticky nastat...
Se speciálníma kartama to fungovat nejspíš nebude z toho prostého důvodu, že DOSBox je emulátor a nebude vědět, jak to emulovat. Tohle je spíš na staré hry nebo normální aplikace, které používaly maximální hdd, grafickou kartu a tiskárnu na LPT.
Jinak Windows 98 měly problémy samy o sobě, to nemusí být nutně vmware. Prostě 9x za moc nestály a každou chvíli padaly.
Píše, že je zkoušel ve Virtualboxu. A tam je problém s neexistujícími graf. ovladači, respektive nejsou pro tento systém přídavky pro hosta - guest additions nebo jak se tomu nadává. Alespoň naposledy když jsem se o to zajímal tomu tak bylo. Třeba se něco změnilo za tu dobu, nevim.
mne napriklad nepadali - mal som znackovy PC kde bolo vsetko od Intelu - ale bolo to dost zavisle od HW - na skladackach to naozaj mohlo padat casto
Dobrý den,děkuji za článek, bohužel však neobsahuje odpověď na základní otázku - jaký je teda rozdíl mezi x86 a ARM? A co prakticky znamená, že Win8 mohou běžet na ARM - musí mít úplně jinak napsaný zdrojový kod, v jiném jazyce třeba?A proč je lepší používat technologii s méně nanometry (resp. co znamená např. 22nm)?Děkuji za odpovědi.
menej nanometrov - mensie tranzistory - mensi odpor - mensia spotreba - mensie teplo
Mensi tranzistory = mensi odpor? Neni ta umera neprima?
Pravděpodobně bude "menší součástka" odebírat nižší proud, alespoň tak si to vysvětluji já.
R=(měrný odpor*delka vodiče) /pruřez vodičeTudíž je přímo úměrný délce a nepřímo průřezu.U polovodičů ovšem toto pravidlo jednoduše uplatnit nelze.Spíše jde o to ,že na změnu stavu (změnu vodivosti) přechodu NPN tranzistoru se spotřebuje určitá energie a ta je závislá na velikosti tohoto přechodu. Je to asi jako otevírat závoru dlouhou 20m a 5m...
Přesně takto sem to myslel s těmi polovodiči. Na vzorec Odporu, bych se musel podívat do sešitu 😀
No menší teplo jo, ale postupně bude horší to teplo z povrchu toho čipu odvádět, právě díky menším rozměrům.
Zdrojový kód je stejný. Aplikace napsané v C++ se musí přeložit (= převést zdrojový kód na strojový kód procesoru) pro obě platfromy zvlášť, ale to funguje automaticky.Aplikace psané v .NETu (C#, VB.NET) nebo Javě se nemusí ani překládat, překlad proběhne na daném počítači přímo za běhu.
To není tak úplně pravda. Nelze použít vždy úplně stejný zdrojový kód, mnoho věcí je specifických pro danou platformu. A platí to jak o OS (zejména low-level části systému jsou úplně přepsané, jde o jiný přístup k hw), ale i o aplikacích (různé API).Skutečně přenositelné aplikace se shodným zdrojovým kódem jsou u Win8 jen ty, které využívají METRO. To má stejné API pro ARM i x86 (tzv. WinRT).A u samotného OS Win8 to funguje tak, že jádro nyní obsahuje podporu pro oba typu CPU a při běhu se použije jen potřebná část. Věci, které už běží odstíněné od hw, jsou většinou stejné (z hlediska zdrojového kódu). Nicméně takhle fungují winNT už od začátku. První verze (3.5) měla podporu pro x86 a Alphu. Později přibyla třeba podpora pro Itanium apod. Ten systém je celkem slušně modulární, ovšem ne vše má smysl upravovat.
>> Zdrojový kód je stejný.To je blud, který se šíří už někdy od vzniku jazyka C a je to jenom teorie. Prakticky to funguje maximálně pro prográmky typu hello world. Realita je taková, že buď ten program běží jenom někde nebo je zdrojový kód složený z mnoha kusů pro různé platformy a kolem toho je hromada přepínačů, které určují, jestli se na konkrétní platformě ten kousek použije nebo ignoruje. V některých případech jsou ty fragmenty alespoň rozházené do různých souborů, často je to nabastlené v jednom.
Samozřejmě v C se kdysi takhle blbě psalo (typicky natvrdo velikost slova CPU), ale moderní C++ už tohle řeší.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.