Poslední dobou se sice situace na trhu procesorů poněkud uklidnila, Intel získal mírně navrch, ale AMD již připravuje další tah v podobě nové výrobní technologie. Do procesoru s kódovým označením Thoroughbred jsou vkládány velké naděje, především pak co se týče přetaktování. Stejné naděje jsou vkládány do nových pamětí s vyšší frekvencí. Co když ale obě tyto novinky skončí fiaskem?
Kapitoly článku:
Procesory
AMD a 0,18 ľm
AMD se od uvedení architektury K7 na trh (léto 1999) podařilo získat velký podíl na trhu. O ve se zaslouila dobrá architektura čipu a moná také těstí v podobě solidní výrobní technologie 0,18 ľm.
Mohli bychom polemizovat, zda to byl výkon procesoru Athlon nebo vynikající frekvence, co umonilo sesazení Intelu z pozice výrobce nejrychlejího čipu začátkem roku 2000. Pokud si nevzpomínáte, tak jen lehce připomenu, e ačkoliv byl procesor Pentium III Coppermine tehdy ve větině testů rychlejí ne konkurenční Athlon s jádrem K75, Intel zail jedno z nejhorích období ve své historii co se týče "značky" (a o to jde předevím). Proč? Protoe Pentium III nebylo schopné dosáhnout frekvence 1GHz, zatímco Athlony bez větích problémů ano.

Symbol úspěchu AMD - továrna FAB30
Na tomto příkladě můeme jasně vidět vyspělost 0,18ľm výroby AMD. Dalím vylepením byla implementace měděných tranzistorových mezispojů, co jednak zlepuje signaling, ale pak také měď má výrazně lepí tepelnou vodivost ne hliník, co také zlepuje odvod tepla od tranzistorů směrem k chladiči a umoňuje tak dosaení vyích frekvencí. Vechny Athlony s frekvencí vyí ne 1GHz jsou vyráběny touto měděnou technologií a pokud se podíváte na dnes dostupné frekvence, můete vidět úchvatné číslo 1,73GHz.
Je a s podivem, e "hliněné" Durony se velmi těko dostávají přes frekvence 1,2GHz, zatímco Athlony jsou o půl gigaherzu dál... a to je jejich jádro komplexnějí, má o polovinu víc tranzistorů a také víc hřeje.
Intel a 0,18 ľm
Počátek výroby 0,18 ľm technologií u Intelu sahá do roku 1999, kdy bylo uvedeno Pentium III s jádrem Coppermine. Ačkoliv má tento procesor v názvu měď, nemá s ní vůbec nic společného.
Coppermine pro Intel nebyl právě nejúspěnějím procesorem. Nejdříve prohrál bitvu o magický 1GHz a pak také zapříčinil velké starosti, kdy model s frekvencí 1,13 GHz (revize C0) musel být staen z trhu. Trvalo téměř rok ne se podařilo optimalizovat výrobu a uvést nový stepping (revize D0), který umonil stabilní frekvence a 1,3GHz a zároveň znamenal raketový nárůst frekvence Celeronu, co přidělalo AMD hodně starostí vyřeených téměř papírovým uvedení Duronů nad 1GHz.
Dnes je jasné, e architektura P6 započatá Pentiem Pro uvedeným v roce 1995 pomalu, ale jistě doívá. Dnení frekvence procesorů jsou na ní příli. Ani s nejnovějí výrobní technologií nejsou Pentia III a Celerony schopné prorazit frekvenci řekněme 1,7GHz, co je velmi slabé, předevím pak ve srovnání s Athlonem.
Častou kritikou na Pentium 4 je nií počet IPC (Instruction per clock - instrukcí za hodinový cyklus), který tento procesor má. Toto je natolik vyzdvihovaný nedostatek, e se jím dokonce lidé z AMD chlubí! Architektura Pentia 4 je přeci tak patná, kdy jeho IPC je oproti Pentiu III o dvacet procent nií... po pravdě bych se ani nedivil, kdyby to bylo klidně a o 30 procent. Nic to ovem nemění na faktu, e Pentium 4 dosáhlo při stejné výrobní technologii o 80 procent vyí frekvence ne Pentium III. A kdy si tyto dvě čísla dáte dohromady, tak Pentium 4 jasně vítězí. Připočtete k tomu nové instrukce SSE2, novou sběrnici a máme jednoznačně lepí procesor.
Horí to ale je, kdy porovnáme Pentium 4 s Athlonem. Teď nemluvím o rozdílu výkonu, oba procesory jsou navreny jinak a po pravdě je architektura Athlonu pro dnení aplikace lepí. Větí problém je co se týče frekvencí. Dnení Athlony mají stropovou frekvenci někde kolem 1,8GHz a Pentium 4 Willamette kolem 2,2GHz. Nezdá se vám to dost malý rozdíl? e má Pentium 4 dvakrát tak dlouhou pipeline a přesto se mu Athlon frekvenčně téměř vyrovná? Ano, to je velký problém a opět svědčí o vyspělosti 0,18ľm výroby AMD.
Budoucnost = ve 0,13 ľm
Bude tomu rok, kdy Intel poprvé začal vyuívat novou výrobu pomocí 0,13 ľm. Procesory se mimo jiné dočkaly také měděných mezispojů. Výsledek? Pentium III je u ztraceno, není konkurenceschopné, ale Pentium 4 zvýilo svou stropovou frekvenci na úctyhodných 3,5GHz (myslím samozřejmě potencionální, vzduchem chlazené procesory po aplikaci několika dalích stepping jádra).
Nelze pochybovat, e 0,13 ľm se Intelu opravdu povedl (narozdíl od první varianty 0,18 ľm). Navíc se ve podařilo zrealizovat natolik rychle před konkurencí, e tím firma mohla získat značnou výhodu na trhu.
A jaká je odpověď AMD? Paradoxně se mi zdá, e AMD je se svou 0,13 ľm ve velkém průvihu a teď se snaí zachránit situaci, jak se dá. Není tajemstvím, e AMD spolupracovalo na vývoji s Motorolou...

... a e z tohoto snaení měla vzniknout zcela revoluční technologie Silicon on insulator (křemík na izolantu), která efektivně sniuje kapacitu tranzistoru a činí ho tak méně energeticky "hladovým".