představte si Wi-Fi anténu, která vysílá všemi směry. V prostoru je přijímač (a také vysílač), který spotřebovává při přijmu energii vyslanou vysílačem právě tímto směrem. Zbytek energie je spotřebováno (přeměněno na teplo) při kontaktu s předměty stojícími signálu v cestě (zdi, okna, vzduch, ...). Idea bluetooth tagů je taková, že bude spotřebovávat tuto energii, která by se tak jako tak přeměnila na teplo. Ano, může se stát, že ten BT tag umístíte přesně mezi ten původní vysílač a přijímač, pak bude potřeba energie víc, to ale platí o jakémkoli jiném předmětu (zeď, okno, vzduch, ...)