Proč nevidíme chyb ve vlastních textech

Chyby při psaní dělá každý z nás. Proč nám ale případné chyby uniknou i přes následné kontrolní čtení? Vědci zjistili, v čem je problém.
Proč nevidíme chyb ve vlastních textech

Nemusí jít ani o extrémní formy chyb, které odhalí jen zkušení a trénování grammar nazi, ale i o běžné překlepy a chyby, kterých si běžní čtenáři snadno všimnou takřka ihned.

Autor textu ale i přes vlastní kontrolu tyto chyby nezachytil. Jak je to možné? Jak vědci zjistili, problém není v autorech, kteří „nemají ani základní školu a nečtou to po sobě“ ale v lidském mozku, který čte již dříve vlastnoručně napsaný text.

Od písmen k myšlenkám

Tom Stafford, který se zabývá psychologií a kognitivní vědou, prozkoumal i to, proč vlastně děláme chyby při psaní textu a proč své vlastní chyby poté mnohem hůře vidíme.

Důvodem je abstrakce, kterou mozek používá při psaní větších myšlenek. I když jsou základem písmena psaná pomocí kláves a složením se dostáváme k celým slovům a z těch pak skládáme větu, při psaní to tak nevnímáme. Při psaní většího množství textu často nepřemýšlíme nad tak malými součástmi, ale uvažujeme o celé myšlence, kterou se snažíme vyjádřit a je rozložená v mnoha větách nebo dokonce odstavcích a kapitolách.

Při větší abstrakci tak mozek přirozeně ztrácí detail k menším konstrukcím, ze kterých je myšlenka složená. Mozek není tak dokonalý, aby dokázal při tvorbě větší myšlenky do textové podoby také dokonale v reálném čase kontrolovat i správnost těch nejmenších detailů.

Klepněte pro větší obrázek
Při psaní myšlenek příliš nevnímáme jednotlivá písmena nebo slova

Pokud jste už nějaký text napsali, pravděpodobně jste se setkali s tím, že pokud byste se hned v rámci každého slova či věty snažili i o kontrolu těchto malých struktur (písmena, slova), velmi snadno ztratíte právě abstraktní myšlenku, se kterou vlastně celý text píšete.

I proto je jedním z pravidel, že byste při psaní měli nejdříve psát právě samotnou myšlenku a komplexní text, aniž byste se soustředili na kontrolu chyb, které by mohly vést k přerušení ucelené myšlenky či příběhu převedeného do textu.

Pravidlo tedy zní - nejdříve kreativní psaní, až poté korektura. Jenže s tím přichází další problém.

Autorská slepota

Typické výkřiky jako „Autor by si to měl po sobě nejdříve přečíst“, nebo styl ultimátních grammar nazi „Autor by si měl zopakovat základní školu“ jsou běžnou součástí komentářů na všech internetových stránkách s obsahem a textem.

 

Grammar nazi je typ internetového trolla, který je nemístně zaměřen na spisovnost projevu. Grammar nazi například využívá náhodné překlepy k agresivnímu zpochybňování kulturnosti a celkové intelektuální kapacity ostatních diskutujících. Wikipedia

 

Pryč jsou časy korektorů, kteří už přežívají jen v oblasti tisku. Web je tak dynamický a obsahu je tolik, že by se jakákoli externí korektura jen těžko zaplatila. A těch pár chyb v tak velkém množství obsahu, který už je ve většině případů druhý den zastaralý, není ani efektivní kontrolovat samostatným expertem. Oproti tisku lze totiž případnou chybu snadno a rychle opravit.

Klepněte pro větší obrázek
Logo Grammar Nazi (Zdroj: Wikimedia)

Autor tak dnes musí provádět korekturu sám, ale i přes to, že narazíte na článek s chybami, není problém v samotném autorovi, ale ve fungování lidského mozku.

Po napsání textu přichází na řadu korektura, kterou si autor v rámci internetových obsahových webů provádí obvykle sám. I když se mu podaří opravit hodně chyb, stejně některé uniknou. Problém je totiž v tom, že autor čte vlastní, před chvilkou napsaný text.

Při čtení totiž začíná mozek přecházet na vyšší úroveň abstrakce, i když se snažíme soustředit na jednotlivá slova. Náš mozek už zná jednotlivé věty a myšlenky a snaží se tak rychle dostat ke známému cíli. Nevědomky se mozek snaží doplňovat a opravovat chybějící písmena či slova, protože stejnou myšlenkou už si prošel a dobře ví, jaká má být a co vyjadřuje.

Kvůli tomu dochází i k většímu znásilňování jazyků a chyb, které by autor běžně nikdy nepřehlédl. Komplikace navíc nastává i s tím, když v rámci korekce autor ještě doplňuje a upravuje věty. Opravdu si myslíte, že zkušení autoři nevědí, že třeba „děti skákalY“?

Samozřejmě vědí, ale původní věta neobsahovala „děti“, ale třeba „mladší uživatelé“ a po úpravě na děti pak zkrátka přehlédl nutnost změny i slovesa „skákali“, které je třeba jinde a nebo bylo také změněno a při opětovném čtení už mozek takovou chybu přehlušil opětovným přemítáním původní myšlenky „mladších uživatelů“.

Jsme jen lidé

Jak ukázal například výzkum mozku při psaní, jde o kreativní proces, který aktivuje různé části mozku, včetně vizuálního kortexu a části zodpovědné za řeč. Z výzkumu také vyplynulo, že zkušení autoři aktivují především část pro řeč a caudate nukleus (část mozku, kde jsou pokročilé dovednosti), zatímco začátečníci více aktivují vizuální kortex.

S větší zkušeností tak sice klesá počet chyb, avšak nikdy nelze dosáhnout dokonalosti. Nesmíme totiž zapomínat, že jde stále o lidský mozek založený na neuronové síti a statistice, jehož fungování ovlivňuje spoustu věcí (nemoc, únava, multitasking, nálada atd.).

Stejně jako dělá chyby sportovec, který se naučil skvěle ovládat své vlastní tělo a netrefí případný cíl, nebo programátor s efektivním algoritmem, který nefunguje kvůli zapomenutému středníku, stále jde o lidský mozek, který zkrátka dělá chyby ať už jde o jakoukoli činnost a sebelepší zkušenost.

Ale i když nám už i dnešní počítače a programy dokáží většinu chyb opravit, nedokáží napsat ucelenou myšlenku, poutavý příběh či nový algoritmus. A to je právě to, co nás zatím odlišuje od přesných a nudných strojů.

Pokud tak při čtení nějakého článku narazíte na chybu, můžete se zaradovat, že ho ještě psal kreativní člověk a třeba ho slušně upozornit, že mu chybka unikla.

Diskuze (124) Další článek: Windows 9 budeme moci vyzkoušet už koncem září

Témata článku: Nudný stroj, VLA, Ultimátní cíl, Abstrakce, Obsahový web, Chyba, Internetový troll, Korektura, Myšlenka, Nový algoritmus, Nálada, Část mozku, Slepota, Lidský mozek, Flame, Staff, Přemítání, TeX, Celý text, Napsaný text, Výzkum mozku


Určitě si přečtěte

Windows 10 May 2020 Update je venku. Odstraňuje hesla a přináší Linux

Windows 10 May 2020 Update je venku. Odstraňuje hesla a přináší Linux

** Jarní aktualizace Desítek přináší dost novinek, jsou ale spíš menší ** Zlepšují se stabilita, rychlost i komfort ovládání ** Revoluce ve Windows 10 teprve přijde

Vladislav Kluska | 93

Zapomeňte na kometu, české nebe každý den křižují mnohem zajímavější kousky

Zapomeňte na kometu, české nebe každý den křižují mnohem zajímavější kousky

** České nebe každý den křižuje hromada exotických letounů ** Na populární mapě Flightradar24 je ale nenajdete ** Jsou to vojenské letouny USA, UK a NATO

Jakub Čížek | 37

Čím nahradit Total Commander: 11 správců souborů nejen pro profíky

Čím nahradit Total Commander: 11 správců souborů nejen pro profíky

** Total Commander je fernomén mezi správci souborů ** Našli jsme 11 povedených alternativ ** Zvládnou to samé a ke všemu jsou většinou zadarmo

Karel Kilián | 87

Jak se žije s telefonem bez Googlu: Čerstvé zkušenosti s telefony Honor a Huawei

Jak se žije s telefonem bez Googlu: Čerstvé zkušenosti s telefony Honor a Huawei

** Honor u nás přichází s prvním telefonem bez Google Mobile Services ** Současný stav je lepší než na začátku, ideální ale není ** Zkusili jsme i hack s ručním přidáním služeb Googlu

Tomáš Holčík | 158

Jak uložit dokument z Wordu, aby vydržel celé roky? Je to těžší než cesta na Mars

Jak uložit dokument z Wordu, aby vydržel celé roky? Je to těžší než cesta na Mars

** Jak uložit soubory, aby vydržely vnoučatům? ** A co kdyby měly přečkat celá staletí? ** Teď se o to pokouší GitHub a je to oříšek i pro lingvisty

Jakub Čížek | 118


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: nejlepší notebooky do 20 000 Kč

Test 8 levných IP kamer

Jak vybrat bezdrátová sluchátka

Testujeme Android 11