Proč nevidíme chyb ve vlastních textech

Chyby při psaní dělá každý z nás. Proč nám ale případné chyby uniknou i přes následné kontrolní čtení? Vědci zjistili, v čem je problém.
Proč nevidíme chyb ve vlastních textech

Nemusí jít ani o extrémní formy chyb, které odhalí jen zkušení a trénování grammar nazi, ale i o běžné překlepy a chyby, kterých si běžní čtenáři snadno všimnou takřka ihned.

Autor textu ale i přes vlastní kontrolu tyto chyby nezachytil. Jak je to možné? Jak vědci zjistili, problém není v autorech, kteří „nemají ani základní školu a nečtou to po sobě“ ale v lidském mozku, který čte již dříve vlastnoručně napsaný text.

Od písmen k myšlenkám

Tom Stafford, který se zabývá psychologií a kognitivní vědou, prozkoumal i to, proč vlastně děláme chyby při psaní textu a proč své vlastní chyby poté mnohem hůře vidíme.

Důvodem je abstrakce, kterou mozek používá při psaní větších myšlenek. I když jsou základem písmena psaná pomocí kláves a složením se dostáváme k celým slovům a z těch pak skládáme větu, při psaní to tak nevnímáme. Při psaní většího množství textu často nepřemýšlíme nad tak malými součástmi, ale uvažujeme o celé myšlence, kterou se snažíme vyjádřit a je rozložená v mnoha větách nebo dokonce odstavcích a kapitolách.

Při větší abstrakci tak mozek přirozeně ztrácí detail k menším konstrukcím, ze kterých je myšlenka složená. Mozek není tak dokonalý, aby dokázal při tvorbě větší myšlenky do textové podoby také dokonale v reálném čase kontrolovat i správnost těch nejmenších detailů.

Klepněte pro větší obrázek
Při psaní myšlenek příliš nevnímáme jednotlivá písmena nebo slova

Pokud jste už nějaký text napsali, pravděpodobně jste se setkali s tím, že pokud byste se hned v rámci každého slova či věty snažili i o kontrolu těchto malých struktur (písmena, slova), velmi snadno ztratíte právě abstraktní myšlenku, se kterou vlastně celý text píšete.

I proto je jedním z pravidel, že byste při psaní měli nejdříve psát právě samotnou myšlenku a komplexní text, aniž byste se soustředili na kontrolu chyb, které by mohly vést k přerušení ucelené myšlenky či příběhu převedeného do textu.

Pravidlo tedy zní - nejdříve kreativní psaní, až poté korektura. Jenže s tím přichází další problém.

Autorská slepota

Typické výkřiky jako „Autor by si to měl po sobě nejdříve přečíst“, nebo styl ultimátních grammar nazi „Autor by si měl zopakovat základní školu“ jsou běžnou součástí komentářů na všech internetových stránkách s obsahem a textem.

 

Grammar nazi je typ internetového trolla, který je nemístně zaměřen na spisovnost projevu. Grammar nazi například využívá náhodné překlepy k agresivnímu zpochybňování kulturnosti a celkové intelektuální kapacity ostatních diskutujících. Wikipedia

 

Pryč jsou časy korektorů, kteří už přežívají jen v oblasti tisku. Web je tak dynamický a obsahu je tolik, že by se jakákoli externí korektura jen těžko zaplatila. A těch pár chyb v tak velkém množství obsahu, který už je ve většině případů druhý den zastaralý, není ani efektivní kontrolovat samostatným expertem. Oproti tisku lze totiž případnou chybu snadno a rychle opravit.

Klepněte pro větší obrázek
Logo Grammar Nazi (Zdroj: Wikimedia)

Autor tak dnes musí provádět korekturu sám, ale i přes to, že narazíte na článek s chybami, není problém v samotném autorovi, ale ve fungování lidského mozku.

Po napsání textu přichází na řadu korektura, kterou si autor v rámci internetových obsahových webů provádí obvykle sám. I když se mu podaří opravit hodně chyb, stejně některé uniknou. Problém je totiž v tom, že autor čte vlastní, před chvilkou napsaný text.

Při čtení totiž začíná mozek přecházet na vyšší úroveň abstrakce, i když se snažíme soustředit na jednotlivá slova. Náš mozek už zná jednotlivé věty a myšlenky a snaží se tak rychle dostat ke známému cíli. Nevědomky se mozek snaží doplňovat a opravovat chybějící písmena či slova, protože stejnou myšlenkou už si prošel a dobře ví, jaká má být a co vyjadřuje.

Kvůli tomu dochází i k většímu znásilňování jazyků a chyb, které by autor běžně nikdy nepřehlédl. Komplikace navíc nastává i s tím, když v rámci korekce autor ještě doplňuje a upravuje věty. Opravdu si myslíte, že zkušení autoři nevědí, že třeba „děti skákalY“?

Samozřejmě vědí, ale původní věta neobsahovala „děti“, ale třeba „mladší uživatelé“ a po úpravě na děti pak zkrátka přehlédl nutnost změny i slovesa „skákali“, které je třeba jinde a nebo bylo také změněno a při opětovném čtení už mozek takovou chybu přehlušil opětovným přemítáním původní myšlenky „mladších uživatelů“.

Jsme jen lidé

Jak ukázal například výzkum mozku při psaní, jde o kreativní proces, který aktivuje různé části mozku, včetně vizuálního kortexu a části zodpovědné za řeč. Z výzkumu také vyplynulo, že zkušení autoři aktivují především část pro řeč a caudate nukleus (část mozku, kde jsou pokročilé dovednosti), zatímco začátečníci více aktivují vizuální kortex.

S větší zkušeností tak sice klesá počet chyb, avšak nikdy nelze dosáhnout dokonalosti. Nesmíme totiž zapomínat, že jde stále o lidský mozek založený na neuronové síti a statistice, jehož fungování ovlivňuje spoustu věcí (nemoc, únava, multitasking, nálada atd.).

Stejně jako dělá chyby sportovec, který se naučil skvěle ovládat své vlastní tělo a netrefí případný cíl, nebo programátor s efektivním algoritmem, který nefunguje kvůli zapomenutému středníku, stále jde o lidský mozek, který zkrátka dělá chyby ať už jde o jakoukoli činnost a sebelepší zkušenost.

Ale i když nám už i dnešní počítače a programy dokáží většinu chyb opravit, nedokáží napsat ucelenou myšlenku, poutavý příběh či nový algoritmus. A to je právě to, co nás zatím odlišuje od přesných a nudných strojů.

Pokud tak při čtení nějakého článku narazíte na chybu, můžete se zaradovat, že ho ještě psal kreativní člověk a třeba ho slušně upozornit, že mu chybka unikla.

Témata článku: Staff

124 komentářů

Nejnovější komentáře

  • zelenypan 18. 8. 2014 14:54:12
    Překlepy ani hrubky mi nevadí, avšak nesmysly typu "18-ti" "20tý" "10Km"...
  • pyramidak 18. 8. 2014 14:00:41
    Číst blekotání gramatických nacistů je jako trávit čas na semináři o...
  • Tomáš Sládek 18. 8. 2014 10:11:08
    Mám zásadu "čtyř očí". I když nečte text korektor, ale kolega, tak je to...
Určitě si přečtěte

Jak vybrat monitor k počítači: nenechte se zlákat nepodstatnými parametry

Jak vybrat monitor k počítači: nenechte se zlákat nepodstatnými parametry

** Na jaké parametry se zaměřit a kde vás výrobci chtějí nachytat ** Monitory se stále více specifikují pro konkrétní určení ** Náročný hráč nebo profesionální grafik mají různé požadavky

20.  6.  2017 | Tomáš Holčík | 32

11 tipů, jak efektivně a přesně sledovat počasí pomocí internetu

11 tipů, jak efektivně a přesně sledovat počasí pomocí internetu

** Sledujte počasí z více zdrojů a podrobněji, přesněji tak určíte, jaké počasí vás potká na dovolené ** Na webu najdete hromadu pokročilých předpovědí počasí, ale i specializované meteorologické služby ** Vybrali jsme 14 služeb na počasí, které se vám můžou hodit

23.  6.  2017 | Jakub Čížek | 19

Jak unikají informace o nových iPhonech? Třeba podprsenkami čínských pracovnic

Jak unikají informace o nových iPhonech? Třeba podprsenkami čínských pracovnic

** Na černém trhu mohou zaměstnanci továren za kradené součástky inkasovat částku ve výši ročního platu ** Velké množství informací je vyneseno i z centrály Applu ** Díly jsou pašovány v botách, podprsenkách i odpadem

21.  6.  2017 | Stanislav Janů | 24

Herní počítač vs. Xbox One X: Kvalita obrazu není všechno

Herní počítač vs. Xbox One X: Kvalita obrazu není všechno

** Nový Xbox One X slibuje hraní ve 4K s HDR za 13 tisíc korun ** Aby stejnou kvalitu obrazu zvládl počítač, museli byste za něj dát minimálně dvakrát tolik ** Přesto herní počítače stále svůj smysl mají

24.  6.  2017 | Tomáš Holčík | 58


Aktuální číslo časopisu Computer

Bojujeme proti Fake News

Dva velké testy: fotoaparáty a NASy

Co musíte vědět o změně evropského roamingu

Radíme s výběrem základní desky