Proč někteří programátoři píší počítačové viry?

Současná mediální hvězda virus LoveLetter alias ILOVEYOU bude stát uživatele i firmy po celém světě miliardy dolarů. Proč vlastně někdo vytváří programy, které mají za cíl jediné – ničit data uživatelů?
Současná mediální hvězda virus LoveLetter alias ILOVEYOU bude stát uživatele i firmy po celém miliardy dolarů. Proč vlastně někdo vytváří programy, které mají za cíl jediné – ničit data uživatelů?

"Je to podobná otázka, jako proč lidé hackují," říká Brian Martin, který pracuje pro web Attrition.org. "Někteří tvůrci virů to dělají z čisté tvořivosti, aby viděli, jak schopný může být jejich virus a jako dobře jej umí skrýt," říká dále Martin.

Ale většina programátorů virů, kteří chápou vytvoření viru jako jakousi výzvu, nešíří své výtvory do světa a pouze se o ně dělí s ostatními autory, případně je zasílají antivirovým společnostem, aby jim dokázali, jak přelstili jejich antivirové programy. Jiní si prostě jen napíší virus, vyzkouší, že funguje, a zavřou jej na disketě do spodní zásuvky svého pracovního stolu. Proč? Možná proto, že se bojí případných následků (autor známé Melissy stanul před soudem, a bude-li vypátrán autor LoveLetteru, čeká ho řada žalob a požadavků na zaplacení škod), možná proto, že jim prostě nejde o to poškodit někoho, kdo jim vlastně nic neudělal, a někteří mají psaní virů jako svého koníčka.

Podívejme se ale na ty, kteří svá dílka vypustili do světa. Jedním z nejčastějších důvodů tohoto konání je touha po slávě. Autoři virů se rekrutují zejména z řad mladých lidí a jak mi jistě dáte za pravdu, již od školních let vzniká mezi dětmi jakási soutěživost a rivalita, touha vyniknout nad ostatními. Ti více úspěšní se prosazují například dobrými známkami ve škole či výsledky v jiných oblastech, ti slabší se pak naopak na sebe snaží upozornit něčím negativním. Jednoznačně určit, do které skupiny zařadit programátory virů, je velmi obtížné - může se jednat o studenta s vynikajícím prospěchem, který se chce ještě více zvýraznit, ale stejně tak může jít o jedince se sníženým sebevědomím, jenž si tímto způsobem léčí své komplexy. Jistě musí být velice zajímavé sledovat účinky svého několik kilobajtů velkého programu na obrazovce televize, poslouchat o něm v rádiu, nebo číst o něm v denním tisku. Jedná se sice o mediální slávu, které by se jinak autorovi viru jen těžko dostalo, vydrží však jen několik dnů a málokdy se svět dozví, že tím "slavným" byl pan XY. Brzy tak poznají, že sláva, které dosáhli, jim nepřináší tak dobré pocity, jak si původně mysleli, naráží na kritiku a opovržení a většina z nich svůj "úspěch" již nikdy neopakuje.

Část programátorů se zabývá viry také proto, že chtějí být v něčem první - objevit zbrusu novou techniku šíření je čím dál obtížnější, proto je v těchto kruzích věcí prestiže s něčím takovým přijít. Jedná se tedy o klasickou ctižádost, což je vlastnost, kterou oplývá většina lidí, ovšem v tomto případě nasměrovanou ne zrovna nejlepším směrem.

Existují i programátoři, kteří viry píší proto, aby se někomu pomstili, mnohdy jsou to neúspěšní studenti nebo zhrzení zaměstnanci, kteří si v oslepení zlostí neuvědomují, že jejich pomsta může zasáhnout nejen školní či podnikovou síť, ale i uživatele, kteří za nic nemohou.

Často se také mluví o inteligenci autorů virů - je zcela jednoznačné, že k programování jakéhokoli druhu (ať užitečných nebo škodlivých programů) je inteligence jedním ze základních předpokladů. Programování totiž vyžaduje schopnost analyticky myslet, znát velké množství podrobností o operačním systému, adresování paměti, procesoru a dalších součástech, s nimiž řadový uživatel prakticky nepřijde do styku. Programátor také musí umět se rozhodovat a promýšlet věci do detailů. Inteligenci tedy nelze většině "virařů" upřít a je také jisté, že si tito lidé většinou naprosto uvědomují následky, které může jejich virus způsobit.

Jinou skupinu tvoří "modifikátoři", kteří získají zdrojový kód nějakého viru, upraví jej a vypustí dále do světa. V tomto případě se jedná o jedince, kteří nesou schopni vymyslet vlastní virus a jejich programátorské znalosti jsou zpravidla velmi malé.

Další způsob vytváření virů je použití generátoru. Těch se dá na Internetu najít několik desítek a způsob jejich fungování můžeme přirovnat k vaření polévky ze sáčku - spustíte program, nadefinujete, jaké vlastnosti má virus mít (zda má být rezidentní, jak a které soubory má infikovat, ...) a během několika vteřin máte další přírůstek do již tak velké skupiny škodlivých programů. Pomocí generátorů ovšem vytvářejí viry jen naprostí laici a žádný z těchto "programů" nelze označit jako kvalitní; je proto otázkou, proč se vůbec někdo do něčeho takového pouští.

Někdy se virus rozšíří chybou autora - příkladem budiž červ zvaný Morris, který roku 1988 infikoval deset procent počítačů připojených k Internetu. Jeho autor, třiadvacetiletý Robert Morris, měl v úmyslu, aby se virus zkopíroval pouze jednou na každý počítač, ovšem udělal chybu v kódu a virus se kopíroval dál a dál a unikl až na světovou síť.

Čili jaká je vlastně povaha autorů počítačových virů? Určitě je nelze házet všechny do jednoho pytle, jako to například udělal Michal Rybka v sobotním vydání Mladé Fronty DNES, který napsal "Experimentujícím mladíkům je nezbytné dát jasně najevo, že jejich jednání není jen nežádoucí, ale že jsou přímo odpovědní za škody, které způsobí. A to bez pardonu a bez ohledů. Není rozdílu mezi terorem prováděným bombami anebo ničením počítačových dat". Je přece velký rozdíl mezi tím, když někdo nechá vybouchnout bombu v letadle plném lidí, napíše virus, který smaže nějaké důležité dokumenty nebo programy, nebo někým, kdo si jen tak pro sebe píše programy, které se umí samy šířit. Nemálo laických uživatelů autory viru takřka nenávidí (mají na to samozřejmě právo), ovšem jen menší část z nich si uvědomuje, že pokud nezačnou sami u sebe – například instalací antivirového programu a dodržováním základních bezpečnostních pravidel práce se soubory –, budou muset při případné virové infekci hledat chybu i na své straně.

Diskuze (90) Další článek: Týden: I Love You a zbývající bezvýznamnosti

Témata článku: Programování, Podobná otázka, Velká hvězda, První objev, Ostatní autoři, Velká skupina, Antivirový program, Virus, Bomb, Neúspěšný počítač, Podobná hvězda, Odpovědný člověk, Melissa, Naprostá většina, Dobrý způsob, Píš, Morris, Velká škoda, Velká fronta, Škodlivý účinek


Určitě si přečtěte

Messenger a Instagram přicházejí v Evropě o funkce. Kvůli nové směrnici o soukromí
Vladislav Kluska
EvropaInstagramFacebook Messenger
Micro:bit V2: Tuto destičku plnou čipů dokáže naprogramovat i vaše babička

Micro:bit V2: Tuto destičku plnou čipů dokáže naprogramovat i vaše babička

** Chcete se teď hned naučit programovat čipy? ** Nechcete nic instalovat a číst zdlouhavé manuály? ** Naprogramujeme si Micro:bit, který zahraje Tichou noc

Jakub Čížek | 34

Jakub Čížek
Pojďme programovat elektronikuProgramování pro děti
Vybrali jsme 12 programovatelných hraček a stavebnic pro děti a jejich rodiče

Vybrali jsme 12 programovatelných hraček a stavebnic pro děti a jejich rodiče

** Získejte děti pro matematiku a základy techniky ** Kupte jim hračku nebo stavebnici, které vdechnou vlastní život ** Vybrali jsme stavebnice pro malé caparty i budoucí experty

Jakub Čížek | 10

Jakub Čížek
Stavebnice
Lidl buduje chytrou domácnost, propojí všechno se vším
Lukáš Václavík
LidlChytrá domácnostIoT
Vybíráme nejlepší monitory: Od úplně levných až po displeje na rozmazlování očí

Vybíráme nejlepší monitory: Od úplně levných až po displeje na rozmazlování očí

** Vybrali jsme nejlepší monitory na práci i pořádné hraní ** Nejlevnější monitor s kvalitním panelem nestojí ani tři tisíce ** Rozlišení 4K a větší obrazovka už není nedostupný luxus

David Polesný | 30

David Polesný
Monitory
Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 4

redakce
Mapy GoogleStreet View
Apple Macbook Air M1: testujeme výkon, výdrž, a hlavně kompatibilitu aplikací [průběžně aktualizováno]

Apple Macbook Air M1: testujeme výkon, výdrž, a hlavně kompatibilitu aplikací [průběžně aktualizováno]

** Testujeme Apple Macbook Air s procesorem M1 ** Zajímá nás nejen výkon, ale zejména kompatibilita aplikací ** Článek je průběžně doplňován na základě vašich dotazů

Jiří Kuruc | 206

Jiří Kuruc
Apple

Aktuální číslo časopisu Computer

Jak prodloužit výdrž notebooku

Velké testy: gamepady a inkoustové tiskárny

Důkladný test Sony Playstation 5