Díky TLD a doménovým jménům dnes do prohlížeče nemusíme ťukat IP adresu a tušíme, že web zive.cz asi poběží v České republice. Svět domén je ale mnohem barevnější.
Díky doménovým jménům dnes můžete do prohlížeče naklepat http://www.zive.cz a začít komunikovat s webovým serverem Mladé fronty, na kterém běží i naše stránky. Nemusíte nosit v peněžence ušmudlaný papírek s vypsanými IP adresami počítačů a porty, na kterých poslouchají webové servery vašich oblíbených magazínů, her, komunitních webu a dalších služeb.
V adrese http://www.zive.cz je v podstatě obsažené vše, co potřebuje prohlížeč znát. Díky značce http:// ví, že má se serverem komunikovat na protokolu HTTP a zpravidla na portu 80. Doménové jméno www.zive.cz mu zase napovídá, že bude komunikovat se serverem v TLD zóně CZ a se jménem zive.
Strom
Dnes se budu věnovat některým možná trochu neobvyklým TLD doménám. I když všichni velmi dobře víte, oč se jedná, jen připomenu, že to je z hlediska stromové struktury doménových jmen ten nejvyšší identifikátor a v případě webových domén těch několik písmen za poslední tečkou. Zatímco člověk čte webové adresy zleva doprava, počítače to dělají přesně naopak. Doménový strom webové adresy http://prezentace.klobouk.pes.cz/www/index.php by tedy mohl vypadat třeba takto:
Hlavní identifikátor CZ je nejvýše, proto se mu také říká TLD – Top Level Domain. První internetové domény jsme začali používat v polovině 80. let minulého století, za čtyři roky tedy oslavíme jejich třicetileté výročí. K těm nejpopulárnějším (a přirozeně) nejstarším patří COM, NET, ORG a další a každou z nich spravuje některý z registrátorů. Ty nejstarší domény mají zároveň docela zajímavý „vlastnický“ příběh.
Pentagon
Dejme tomu nejpoužívanější COM. Možná některou z domén s touto TLD vlastníte, ostatně světem jich dnes poletuje přes 95 milionů, věděli jste ale, že jejich prvním správcem byla v roce 1985 americká armáda – respektive americké ministerstvo obrany? Není se čemu divit, komercializace internetu teprve pomaličku vystrkovala růžky a internet stále patřil zejména akademickým institucím a právě armádě. Postupným předáváním kompetencí se správa domény přestěhovala z Pentagonu do područí NSF – National Science Foundation a v roce 1995 se za registraci domény začal poprvé vybírat roční poplatek a COM si tedy mohl pořídit skutečně naprosto každý. Tedy každý – první roky se cena ročního předplatného pohybovala okolo 50 tehdejších dolarů a museli jste zaplatit alespoň dva roky provozu, tedy 100 dolarů. Dnes si doménu COM pořídíte zhruba za 12 dolarů na rok v zahraničí a za cenu okolo 200 korun u nás. V roce 1997 převzalo otěže zodpovědnosti ministerstvo financí a dnes jej naopak spravuje ryze soukromá firma VeriSign, kterou si přitom většina z nás spojuje spíše s bezpečnostními certifikáty na webových stránkách.
Počty domén na začátku června (Whois.sc a CZ.NIC)
TLD doména | počet (miliony) |
COM | 95,2 |
NET | 13,9 |
ORG | 9,2 |
CZ | 0,8 |
COM je sice největší a nejuniverzálnější TLD doména, která eviduje bezmála 118× více doménových jmen než naše národní TLD doména CZ spravovaná organizací CZ.NIC, nicméně není ani zdaleka sama. Kolik TLD domén znáte? Bude to vedle COM a CZ ještě NET, ORG, evropská EU a pak několik málo národních domén jako třeba DE, CO.UK a pochopitelně SK. Tím to ale nekončí.
Aktuální seznam povolených TLD domén spravuje nejvyšší doménová organizace IANA a jejich kompletní adresář najdete na této stránce. Až tedy budete spouštět nějakou webovou službu a budete si chtít s TLD doménou ve webové adrese pohrát stejným způsobem jako třeba zkracovač adres bit.ly (bitly – volně přeloženo jako krátce), koukněte právě sem.
சிங்கப்பூர்
TLD domény lze v podstatě rozdělit do několika skupin. Máme domény generické, národní (ccTLD/country-code), sponzorované (o jejich správu se stará soukromý subjekt, aktuálně jde třeba o novou „sexdoménu“ XXX) a máme také domény „internacionalizované“, tedy takzvané IDN. IDN mohou namísto základní západní latinky používat libovolnou národní abecedu v rámci znakové sady Unicode. Takže například nám zcela nesrozumitelná IDN TLD doména বাংলা je ve skutečnosti označení národní domény pro Bangladéš. Můžete se ptát, k čemu je to dobré, jelikož to skutečně jen vnáší nesoulad do jmenného systému, na druhou stranu ale nemůžeme ignorovat potřeby země se 164 miliony potenciálních surfařů. Ne dnes, ale za pár desítek let rozhodně.
IDN TLD domény nejsou určené pro cizince, ale pro místní obyvatelstvo,
které vůbec nemusí ovládat latinku. A pak je to samozřejmě národní prestiž
Svou IDN TLD doménu má také Jižní Korea, Indie a skutečnou lahůdkou je pak Singapur – சிங்கப்பூர். IDN doménu má i Čína a překvapí Srbsko nebo Ukrajina s jejich azbukovou verzí domény. Hrdé Rusko si РФ nechalo zaregistrovat snad jen z mocenského rozmaru, je to totiž úplně stejná analogie, jako by Česká republika měla vedle standardizované TLD domény CZ ještě vlastní ČR. Představte si pak adresu www.zive.čr, nebo rovnou i s IDN jménem www.živě.čr. Používat občas jednu jedinou abecedu a pro národní abecedy pak třeba transliteraci (přepis z azbuky do latinky atp.) nemusí být na škodu a je to technologicky snazší, i když pravda možná nepříliš spravedlivé vůči zemím, jejichž abecedy jsou zastoupené prakticky stejnou měrou.
Historické domény a www.zive.cs
Česká extra doména ČR ale zase není úplně tak od věci, není to totiž tak dlouho, co jsme žádnou doménu CZ neznali. Možná v některých systémech narazíte při nastavování české lokalizace na zkratku CS. Co tam vlastně dělá? Je to historický pozůstatek po společné federaci se Slováky, která se rozpadla s úderem půlnoci 31. prosince 1992. Český internet byl tehdy v plenkách, doménová jména a systém DNS už ale nějaký pátek existovaly. A existovala také TLD doména CS, která však po roce 1993 prakticky zanikla a dnes se nepoužívá. Pokud by tedy nedošlo k rozpadu ČSFR, pravděpodobně byste teď surfovali na stránkách www.zive.cs.
Pokud by nedošlo k pádu železné opony, Google by byl dostupný nejen na doméně google.de (Západní Německo), ale i na google.dd (Východní Německo). Pokud by nedošlo k rozštěpení Jugoslávie, stránky hotelů na Jadranu by měly koncovku YU a „věčný Sovětský svaz“ by nadále ovládal doménu SU, což potěší zejména uživatele systémů založených na Unixu.
Co kdyby se internet standardizoval o dvacet let dříve?
V druhé polovině 80. let se vlastní domény krátkodobě dočkalo dokonce NATO a při globálním šíření internetu by jistě přišla řada i na domény RVHP a VP (Varšavský pakt). To vše je ale naštěstí pouze hypotetická alternativní minulost.
Sponzorované VIP domény
Libyjskou doménu LY si může zaregistrovat každý z vás, i když poslední měsíce ukázaly, že lpět na doménách, které spravují úřady v poměrně problematických zemích, nemusí být vždy výhodné. Libyjskou LY tamní režim pronajme pouze těm, kteří prokážou, že nebudou provozovat na doméně žádnou obscénní prezentaci. V minulosti se to už skutečně několika hráčům stalo osudným a o doménu přišli, přesto je o ni v anglosaských zemích i nadále enormní zájem. Je to logické, koncovkou –ly se totiž v angličtině konstruují příslovce (krásně, moudře, krátce, „bitově“ – bit.ly).
Vedle cenzurované libyjské domény však mají přísná pravidla pro registraci i některé sponzorované generické TLD domény. Tak například AERO si rozhodně nezaregistruje každý, doména je totiž určena pouze letištím a firmám podnikajícím v aeronautice. Krásným příkladem je doména pražského letiště v Ruzyni – prg.aero (ano, samozřejmě si zaregistrovali i prague.aero, ale PRG je mezinárodní zkratka Ruzyně).
Stejně tak doménu ASIA nemůže vlastnit prodejce obuvi (sic čínské) z Kostelce na Hané. Tato TLD doména je totiž vyhrazena pouze pro asijské zájemce. K poměrně známým sponzorovaným doménám patří také MIL, EDU a GOV – domény americké armády, amerického školství a americké federální vlády a federálních institucí.
Evropské unii je vyhrazena doména EU, která sice evokuje country-code TLD doménu, nicméně EU žádný stát alespoň prozatím není. Webová prezentace Unie sídlí na adrese europa.eu, zároveň si ale Unie zakoupila i hromadu souvisejících domén, které jsou na tuto základní přesměrované. Je to případ další VIP domény jen pro zvané a tou je INT. Doména není vyhrazena pro celá čísla typu Integer, ale pro mezinárodní instituce. Na stránky Evropské unie se tedy dostanete i z domény eu.int a malou doménovou schizofrenií trpí i stránky OSN, které jsou dostupné na staré dobré adrese www.un.org, stejně tak ale funguje i www.un.int.
Při tomto klonování stejného významu domén jistě leckdo namítne, že vytváření podobných specializovaných domén je vlastně jen tvorba zbytečných podmnožin. Každá organizace si totiž nakonec stejně zaregistruje všechny možné domény, aby její adresu vůbec někdo našel, a nejednoho z vás napadne, že nové TLD domény vznikají jen proto, aby mohla IANA a jí podřízené organizace hledat další a další zdroje obživy.
Zajímavé jsou také oborové domény. Tak třeba MOBI. Před lety tato doména mohla mít skutečně význam jako jednoznačný filtr pro prezentace upravené pro displej kapesního počítače – mobil a tablet. Namísto nákupu dalšího doménového jména ale nakonec zvítězil dnes už nepsaný standard subdomény m.doménovéjméno.tlddoména. Mobilní verzi Živě.cz tedy nehledejte na webu www.zive.mobi, ale na adrese m.zive.cz.
U mobilních verzí webů se stala nepsaným standardem subdoména M
Poněkud problematická sponzorovaná TLD doména je i MUSEUM. Získat ji mohou pouze muzea, nicméně v takovém případě je tu zase nedostatek možných doménových jmen. U národních domén můžete naopak jedno jméno libovolně kombinovat (museum.cz, museum.de, museum.co.uk) V případě národních domén je zároveň ihned jasné, v jaké zemi muzeum sídlí, což u domény www.nm.museum není tak jisté.
Skutečně exotické jsou pak pokusy o rozšíření TLD domény TEL (doména s kontakty – na doméně www.zive.tel by se tedy mohla zobrazit třeba tabulka s kontakty na redaktory a adresa redakce), ale v podstatě i NAME (osobní domény jednotlivců – jirka.novak.name).
Totálně bláznivé domény
Všechny výše vypsané TLD domény dnes fungují a prošly schvalovacím kolečkem organizace IANA. Pak je tu ale obrovský zástup těch, kteří o registraci teprve žádají. Většinu z nich najdete v podrobném seznamu na webu newTLDs.tv.
Jedním z těch nejznámějších typů žádostí jsou třeba TLD domény měst. Berlíňané už léta letoucí volají po doméně BERLIN, jistá africká iniciativa chce mít zase doménu AFRICA. Bavorsko by chtělo mít BAYERN, lidé z křemíkového údolí zase BAY (San Francisco Bay). David Polesný by jistě ocenil doménu BIKE a své vlastní TLD domény chtějí dokonce soukromé firmy, což je už nad rámcem zdravého rozumu. Kdyby k tomu došlo, vlastní TLD doménu bude mít třeba Canon. Otázkou je, jakou adresu by pak měla jeho webová stránka – www.webpage.canon?
Pokud byste si nevybrali ani v této exotice a národní CZ nebo obecná doména COM a NET vám také nestačí, navštivte stránky iniciativy WorldDomain Cup, která hodlá prosadit skutečně asi tu nejvíce zobecněnou TLD doménu na světě – EARTH. S příchodem IPv6 se pak jistě dočkáme i přihlášek k doménám CAT (doménu může mít přece i naše kočka), DOG a vlastně i HUMAN, neboť na adrese alois.com může být jak prezentace jistého Aloise z Budějic, tak fotogalerie jeho čtyřletého pudla. Domény alois.dog a alois.human by tento rozpor nadobro vyřešily.
IANA je v tomto směru naštěstí neoblomná a podobné extrémy se do jmenného stromu nedostávají a snad ani nedostanou. Stejně tak IDN – domény se znaky národních abeced se nepoužívají v takové míře, jak by si z ekonomického úhlu pohledu přáli registrátoři domén. Naše CZ pak na IDN naštěstí teprve čeká, jelikož CZ.NIC pod tlakem komunity nevidí poptávku po doménách typu doupĚ.cz, ŽivĚ.cz aj.
Sémantika a budoucnost
Twitter a jiná doména
Vznikají také nové formáty domén. Takovým krásným příkladem je třeba zápis @computer_zive. Lidé na internetu okamžitě ví, že se jedná o identifikátor Twitteru, mnohé webové systémy takový zápis okamžitě přeloží na hypertextový odkaz a ti, kteří nebudou mít tušení, oč se vlastně jedná, vloží řetězec do vyhledávače. Na Twitteru se nakonec pochlubíme s odkazem na své vlastní WWW stránky, na které se tak dostaneme, aniž bychom je znali. Twitter je jiný než Facebook, nikdy nebude tak masový, v odborné komunitě má ale podobnou váhu jako profil na LinkedInu.
Uvidíme, jak to bude vypadat za dalších patnáct let a jestli nad současnými doménovými jmény nezvítězí přirozený zápis a sémantika. Ostatně už dnes se obejdete bez znalosti a zápisu webové adresy, stačí totiž použít některý z vyhledávačů a přirozený jazyk. Nemusíte vědět, že webové stránky letiště Ruzyně „visí“ na adrese prg.aero, stačí do vyhledávače napsat letiště Praha a dostanete se do stejného cíle.
Můžete namítnout, že doménová jména se nepoužívají pouze na službě WWW, ale i u jiných internetových aplikací včetně e-mailu a dalších komunikačních služeb, nicméně i v tomto případě může zvítězit nějaký sémantický registr kontaktů a identit, který před námi ten skutečný nízkoúrovňový protokolový kontakt umně skryje. Kdo z vás ostatně zná telefonní čísla svých známých a kolegů? Prostě v telefonu začnete psát jméno a konkrétní číslo vás dozajisté nemusí vůbec zajímat. Přiznám se, že já nazpaměť neznám ani čísla svých nejbližších.
Pokud tedy před desítkami let překrylo doménové jméno IP adresu, za pár let možná totéž doménové jméno definitivně překryje přirozený lidský jazyk.
Díky aktivnímu Google Instantu pro adresní řádek Chromu mohu už
teď zadávat „adresy“ sémanticky. I když nebudu vědět přesnou adresu
Živě.cz, přesto se na web dostanu. Příště se mi už namísto Googlu načte
rovnou web Živě.cz. O doménu se nemusím starat, tu si zaindexuje Googlebot.
Máte vlastní doménu? Na jaké TLD? Líbí se vám IDN a co říkáte na plížící se rozmělňování základního balíku TLD domén na ohromné množství v podstatě docela okrajových TLD domén? Podělte se s názorem v diskuzi pod článkem.