Martin Chroust zde před týdnem napsal třaskavý článek, proč nikdy v životě nepřejde na iPhone. Jeho pohledu rozumím. Člověk zvyklý používat relativně otevřenou platformu s tolika možnosti se těžko bude smiřovat s přístupem, kdy uživatel musí skákat, jak výrobce pískne. Osobně mám ale na mnoho z jeho argumentů opačný názor, nedávno jsem totiž na iPhone přešel a žádný kulturní šok mě nečekal.
Asi to bude mým nastavením. Za 15 let, co používám chytré mobily, jsem většinu času používal jiné platformy než Android. Poslední čtyři roky byly nejdelší souvislý úsek, kdy jsem si pustil do života Google. Loučil jsem se s posledními Symbiany, došel do slepé ulice s Badou, nadšeně vítal Windows Phone 7 a zklamaně opouštěl Windows 10 Mobile. A do toho měl i dvakrát iPhone. Teď jsem do něj spadnul potřetí.
Tohle je hlavní důvod přechodu – velikost
Samsung Galaxy S20 FE (recenze) jsem měl dva roky a byl to ten nejlepší telefon, co jsem si kdy koupil. Uměl vše, co jsem po něm chtěl. Díky snaze korejského výrobce a dlouhodobým aktualizacím bych s ním ještě pár let vydržel. Byl to ale také ten největší telefon, co jsem kdy měl. Věděl jsem, že jestli mě k přechodu něco motivuje, bude to velikost.
Tento článek už v minulosti na MobilManii vyšel. Některé starší články vydáváme po čase znovu, protože témata, kterým se věnují, považujeme stále za aktuální. Pokud k tématu máme nové poznatky, doplníme je do textu.
Nabídnout totéž v menším balení je ale skoro nemožné. Ani ty Compacty od Sony nedostojí svému názvu. Jenže pak jsem dostal tip na výrazně zlevněný iPhone 13 mini, tak jsem rozbil prasátko a udělal si radost. Přes jeden víkend jsem přetáhnul data, nainstaloval a nastavil aplikace a dnes ani nevnímám, že je něco jinak.
Na otázku z titulku „proč jsem přešel na iPhone“, mám tedy prostou odpověď. Protože jsem chtěl malý telefon a protože nejsem na žádné platformě závislý. Ale zpět k Martinovým argumentům.
V další kapitole píšu o věcech, které vadí Martinovi, ale já je tak nevnímám.
iPhone je nudný… Jako většina ostatních mobilů
Martin zmiňuje například to, že mít iPhone je v podnikatelských kruzích něco jako nepsaný standard. Nevím, co na to říct. Vnímám určité skupiny lidí, kteří mají iPhone, ale nějak nechápu, proč bych se tím měl nějak ovlivňovat. Ať si každý používá, co chce. Nedávno jsem na Rootu četl článek o tom, jak jeden ajťák schválně používá hloupý mobil a co všechno to znamená (jak přistupuje k bankovnictví apod.). Pokud bych chtěl být zajímavý, uberu se tímhle směrem. iPhone je mainstream.
Nevnímám ani to, že bych byl dříve s iPhonem nějak „vyloučený z komunity“, že nepoužívám iMessage. To je téma možná v USA, ale v Evropě vidím spíš to, že iMessage a Facetime tolik populární nejsou. S kým chci komunikovat, toho mám na Signalu, WhatsAppu, Messengeru. SMS vlastně téměř neposílám a nesleduji, jakou barvou jsou označeny zprávy v aplikaci na iPhonu.
A že je iPhone okoukaný? Vždyť dnes všechny mobily vypadají stejně. Velká placka, která nemá vepředu nic než displej. Zadní stranou se nekochám, stejně každý mobil strkám do pouzdra. Chápu, že jsou dnes populární skládací mobily, ale to je koncept, kterému zatím nevěřím, a za cenu, kterou nejsem ochotný dát.
Nudné prostředí mi nevadí. Čtete totiž názor člověka, který používá výchozí tapety a v každém systému si najde vhodné zvuky pro vyzvánění i budík. Chci možnosti přizpůsobení? Samozřejmě. Skutečně je používám naplno? Spíš ne. Martin se také posmívá ikonce kompasu u prohlížeče Safari. Já tedy Safari nepoužívám, ale co je symbolického na ikonce Chromu? Nebo Samsung Internet Browseru, který tam má ikonku připomínající planetu Saturn?
Souhlasím, že iOS je osekaný systém. Má několik pitomých designérských rozhodnutí, nelze jej tak dobře přizpůsobit, ale vadí mi to tolik? Méně, než jsem myslel.
Co mi na iPhonu vadí? Na dalším listu zmiňuji softwarové nedostatky.
Co mi vadí?
Ikony na ploše si nemůžu rozmístit tak, jak bych chtěl, ale zarovnávají se nahoru doleva. Sice existuje trik s neviditelnými ikonkami, ale tohle fakt absolvovat nechci. Na Androidu si vždy tvořím plochy podle typu úloh (hlavní, zábava, práce), v iOS to tak snadno nejde.
Klávesnice. Ta výchozí je děsná a v Česku navíc nepodporuje všechny funkce. Ještě, že Microsoft nakonec nezrušil SwiftKey, protože ta mi vyhovuje skoro stoprocentně. Můžu si zapnout řádek s čísly, podporuje dva jazyky současně, má prediktivní slovník, lze na ní psát gesty. Sice není dostupná – stejně jako jiné alternativy třetích stran – ve formulářích, kam se zadávají hesla a jiné citlivé údaje, ale to mi nevadí. Tam mám stejně automatické vyplňování ze správce hesel.
Pokud tedy nejde o zápis hesel k Wi-Fi. Tam automatické vyplňování nefunguje a nemůžu si sakra ani zobrazit, co už jsem do formuláře napsal. Proč mě Apple nenechá to heslo odkrýt? Tu a tam se také stane, že mě při stahování aplikací v App Storu vyzve k zadání hesla k Apple ID. To mé má 32 znaků. Také píšu skoro naslepo. Nedík.
Štve mě, že si nemůžu nastavit různou hlasitost pro vyzvánění, alarm, notifikace a jiná média. Hlavně, že Apple dodnes obětovává místo na telefonu, aby na něm byl hardwarový přepínač pro tichý režim.
Stále si nemůžu zvyknout, že některé aplikace se konfigurují skrz nastavení přímo v aplikaci, některé (byť primárně ty applovské) pak skrz systémové nastavení. Naštěstí to většinou stačí nastavit jednou a pak se v ničem dalším nehrabat.
Zmínit musím i onu uzavřenost systému. Nevadí mi, že chybí sideloading aplikací a alternativní obchody, to bych ocenil spíš na iPadu. Více mě omezuje fakt, že se iPhone nedá běžně moc dobře spojit s Windows nebo Linuxem, veškerá pokročilá synchronizace je dostupná jen pro Macy.
Kvůli uzavřenosti se na iPhone také docela špatně přechází. Chtěl jsem z Androidu přetáhnout archiv SMS. Smůla. Nástroj pro import od Applu mi nefungoval. Ty od třetích stran byly placené a nedůvěryhodné. Import historie hovorů pak chybí úplně. Ostatně iOS drží jen posledních 100 telefonátů. A záznam hovorů? Bez jailbreaku mám smůlu.
Pokud jde o aplikace, nijak nestrádám. Skoro vše, co jsem měl na Androidu, mám teď i na iOS. Jsem ale zvyklý se do ekosystémů neuzavírat, takže když to jde, používám multiplatformní software, svobodné formáty a protokoly. Asi jediné, k čemu jsem nenašel vhodnou alternativu, je appka MHD tabule. A ČSFD pro iOS je otřes.
Co mě trápí z hardwarového hlediska? Čtěte dále…
Co hardware?
Jo, Lightning byl kdysi revoluce, ale teď je to jasná nevýhoda, protože ostatní často nabíjené věci už mám doma s USB-C. Chvíli jsem měl na pracovním stole kabel, ale pak se naštval a zase vybalil bezdrátovou podložku. Funguje dobře i s pouzdrem, u Samsungu jsem měl problém najít správnou polohu.
Bál jsem se, jestli mě Apple nějakými triky nedonutí koupit AirPods, ale naštěstí se tak nestalo. Samsung Galaxy Buds+ fungují s iPhonem stejně jako na Androidu. A když už mám tu bezdrátovou podložku, začal jsem takhle nabíjet i sluchátka. Spojení s hodinkami od Garminu také bez problémů.
Měl jsem strach z Face ID, které na mém iPadu Pro 2018 nefunguje spolehlivě. iPhone mě nepozná tak jednou týdně. To je dobrý výsledek. K optické čtečce otisků integrované v displeji Galaxy S20 FE už bych se vracet nechtěl, s tou byly jen problémy. Když čtečku, tak vzadu nebo na boku.
Podstatně jsem si zkrátil výdrž. Se Samsungem jsem dal klidně dva dny a možná bych v úsporném režimu přežil i třetí, na iPhonu se dostanu s bídou na dva dny. Díky návratu k bezdrátovému nabíjení to ale příliš neřeším, při práci prostě položím telefon na podložku, takže se pod 50 % kapacity dostanu málokdy.
Jestli mě něco trápí, tak eSIM. Buď ještě nedozrála doba, nebo já, ale raději dávám přednost klasické kartě. Minimálně dokud eSIM nebude všude. Na Samsungu jsem používal dvě fyzické karty, u iPhonu jsem se musel rozhodnout, kterou zvirtualizuji.
Asi po měsíci jsem musel telefon reklamovat kvůli mrtvým pixelům na displeji, jenže co teď s eSIM? Původní fyzická SIM karta už samozřejmě nefungovala a musel bych si zajít pro novou k operátorovi. Mít eSIM na jiném telefonu, mohl bych si stáhnout potřebný profil přímo z domu. Jenže to jsem neměl, tak jsem prostě jedno telefonní číslo na chvíli oželel. A byla to opravdu jen chvíle, protože reklamace včetně odeslání i přijetí kurýrem trvala jen čtyři dny. Wow.
Na posledním listu najdete výhody, kterých si na iPhonu cením nejvíce.
Výhody iPhonu
S reklamací jsem si uvědomil i jednu obrovskou výhodu. Záloha nastavení do iCloudu. iCloud vlastně k ničemu jinému ani nepoužívám, protože na všechno mám OneDrive a vlastní NextCloud, ale ta záloha je parádní. Koupíte nový mobil (nebo jako já resetujete ten stávající), přihlásíte se, a on se vrátí do původního stavu včetně toho, jak máte nakonfigurované jednotlivé aplikace, kde jste přihlášení atd. Odhlásilo mě to jen z některých bankovních aplikací, asi nějaká bezpečnostní záležitost, nikoliv chyba.
Zálohu jsem mimochodem mohl využít už při nákupu. V iCloudu jsem měl čerstvou zálohu z iPadu, ale ten používám jiným způsobem, mám tam jinou skladbu aplikací, asi by to zlobilo. A pak jsem měl ještě zálohu staršího iPhonu SE z roku 2018, ale po čtyřech letech už by se to nejspíš neobnovilo, tak jsem rovnou zvolil cestu čisté instalace od píky.
Notifikace jsou na iPhonech spíš vysmívanou funkcí, já je ale musím pochválit. Obecně je vypínám, protože nechci, aby mi kdejaká aplikace vyřvávala a házela na plochu bannery. V iOS si ale můžu nechat hlasité jen vybrané aplikace a u těch otravných si nastavím, aby se nějaké změny a novinky projevily jen červeným odznakem s číslem u ikonky. Toho se mi za boha nedařilo na Androidu dosáhnout. Odznaky jsem tam měl také, ale vždy jen se zvukem nebo ikonkou v liště. Nikoliv nenápadně.
Červený putník s číslem, ideální notifikace pro otravné aplikace (kterou ale zrovna Signal není)
Android ve všech jeho podobách se mě snažil přechytračit a často mi dlouho nepoužívané aplikace uspal, či rovnou zablokoval. Pak se mi u nich nezobrazovaly notifikace, ani aktualizace. Takto mi třeba „zabil“ MojeID Klíč pro přihlašování k eGovernmentu a já se divil, kde jsou tak upozornění s potvrzením.
Řešením je v nastavení pro jednotlivé aplikace zrušit režim optimalizace baterie, nebo jak se to jmenuje. Trvalo mi, než jsem přišel na to, co je špatně. Na druhou stranu, Samsung mě vždy upozornil, že aplikace uklidil. Jen jsem nedával pozor. Na iPhonu každopádně takové chování nepozoruji, a i když aplikace něco dělají na pozadí, baterku to nijak výrazně neždímá. Horší výdrž je u mě daná tím, že Apple prostě používá malé kapacity akumulátorů.
Zkratky! Loni jsem propadl automatizaci. Snažím se počítač, mobil i domácnost nastavit tak, aby za mě dělaly určité drobné úkony. Zatím jsem do toho více času investoval, než se mi vrátilo. Ale je to prostě moje hračka. Na Androidu se dá koupit výborný Tasker. Má milion funkcí, ale složitě se nastavuje. Integrované Zkratky v iOS toho neumí tolik, jenže omezení moc necítím, naopak mě baví, že samotné nastavení je mnohem lehčí a existuje široká databáze nasdílených rutin, které už vytvořil někdo přede mnou.
Protože jsem předloni na pracovním počítači přešel na Mac a výkonný desktop s Windows 11 si nechal jen na hry, užívám si i tu provázanost obou systémů. Windows a Android se sice také umí dobře propojit, ale Apple v lecčem zašel dál. Handoff sice moc nevyužiju, protože používám především aplikace třetích stran, ale AirDrop pro rychlé odeslání souborů a fotek je návykový. Tím spíš, že už nepoužívám kabel. Líbí se mi i synchronizace režimu soustředění. Když nechci být rušen na jednom zařízení, očividně to nechci ani na tom druhém.
Propojení by ale mohlo zajít i dál. Na Windows šlo zobrazit plochu mobilu a v reálném čase ji používat. Mohl jsem též pracovat s notifikacemi v mobilu, někdy na ně rovnou reagovat. Tady ještě mají v Cupertinu co dělat.
A kde jsou ona pověstná kvalita fotek a videa, veledlouhá podpora nebo ohromný výkon? Netuším. V těchto oblastech jsem si přechodem na iPhone nijak výrazně nepomohl a vnímám to stejně. Na iPhonu asi budu delší dobu získávat nové verze iOS, ale dle starších zkušeností s iPhonem SE se tím jen zkracovala výdrž, zpomaloval běh a stejně jsem ani nedostal všechny nové funkce.
Vrátím se někdy k Androidu? Inu, ten Samsung tady pořád mám. Na kole při výletech na řídítkách vozím pro navigaci starou Xperii X Compact, protože si nechci rozbít drahý telefon. A v šuplíku mám ještě starší Nexus 5X, z něhož asi udělám bezpečnostní kameru. Tudíž z té platformy jen tak neuteču. Na primárním mobilu jej ale budu ochotný používat, až někdo vyrobí takový, co mi nebude trhat kapsu a který zvládnu ovládat jednou rukou. Přechod u mě byl zkrátka motivovaný zejména hardwarem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
