Microsoft má tisíce špičkových programátorů, miliardy dolarů a obrovské technologické zázemí, v inovacích jej ale občas předežene drobná firma. Proč to občas všechno tak dlouho trvá?
Myslíte si, že je Microsoft velký moloch, který už neumí pořádně reagovat na technologické výzvy současného informačního světa? Možná na tom něco pravdy bude, je si toho totiž vědom i samotný management firmy a modernizací svých „výrobních procesů“ chce světu dokázat, že to není pouze lídr v prodeji operačních systémů, kancelářských balíků a firemních řešení, ale že je to zároveň stejně významný inovátor jako Apple, odvážní začínající internetoví podnikatelé nebo třeba Google.
David versus Goliáš
Když se ohlédnete za nejzajímavějšími startupy posledních let, je zřejmé, že ani u jednoho Microsoft fakticky nestál. Člověk se přitom může logický ptát, proč tomu tak bylo, když Microsoft i nadále patří k těm technologickým firmám, které mají na bankovním účtu největší balík hotovosti, a když by na to přišlo, takový Twitter by mohly samy zrealizovat hned několikrát po sobě.
Každý druhý internetový startup dnes nabízí klienta pro masový iPhone a Android. Microsoft ne.
Zároveň se nabízí otázka, proč některé inovativní projekty Microsoftu nemohou konkurovat ani relativně malým startupům se zanedbatelnými rozpočty. Příkladem je třeba populární Dropbox – synchronizační úložiště souborů s jasným byznysovým modelem, které se světu otevřelo v podstatě ve stejné době jako microsoftí alternativa Mesh. Zatímco Dropbox letos na jaře přivítal uživatele s pořadovým číslem 25 000 000 a služba dnes nabízí klienta pro chytré mobilní telefony, Mesh v průběhu let o mobilního klienta naopak přišel a výrazně se zjednodušil, čímž jej přes palubu hodila hromada původních uživatelů.
Příliš opatrný Bing
Nicméně Dropbox a Mesh jsou specifické aplikace a služby pro užší okruh náročnějších uživatelů. Pak tu jsou ale projekty s mnohem větším potenciálním dosahem. Krásným příkladem je třeba inteligentní a skutečně inovativní stoleček Surface a ostatně celý vyhledávací ekosystém Microsoftu – Bing. Zatímco první prototyp Surfacu se objevil už v letech 2003-2004, americký zákazník si ho mohl pořídit až v roce 2007 a globálním trhákem se zajímavá inovativní novinka nestala nikdy, i když už dnes Microsoft společně se Samsungem vyvíjejí druhou generaci. Na trhu jsou zároveň levnější alternativy ostatních výrobců.
Microsoft není naivní a potřebuje vydělávat, každá pokroková novinka se tedy nachází někde v ose mezi inovací jako takovou (technology) a ekonomickou návratností (customer/market). Firma si jednoduše nemůže dovolit chrlit novinky bez přísné studie ekonomického dopadu.
Politika šíření Bingu na další trhy je zase zajímavá při srovnání s konkurenčním Googlem. Zatímco ten druhý jmenovaný přináší na globální trh své novinky poměrně rychle a ve velkých vlnách i několika desítek zemí, Bing musí nejprve komerčně uspět v USA, pak ve vlně dalších klíčových zemí a teprve poté může směle vyrazit i na další trhy včetně toho českého. Otázkou zůstává, komu bude chtít Microsoft v letech 2015-2020 (snad to bude dříve) v malém Česku konkurovat a to i s ohledem na to, že jeho webové služby z balíku Windows Live se zde ruku na srdce netěší takové oblibě jako třeba v (téměř) sousedním Maďarsku.
Nové inovační programy, nové procesy a akcionář
Odpovědí na to, proč Microsoft není na první pohled až takový flexibilní rizikový inovátor, je pohled na několik snímků prezentace, kterou nedávno vedl jistý Dean Halstead, toho času osoba se zvláštní profesí Visualization Architect for U.S. Federal Microsoft. Z prezentace je zřejmé, že má inovace uvnitř firmy Microsoft skutečně naplánované a organizačně promyšlené do nejmenšího detailu – snad jen s tou drobností, že to všechno jaksi zatím nepřináší příliš toho koncového uživatelského ovoce.
Zde je ale spravedlivé říci, že Google to má s inovacemi pro koncového uživatele mnohem snazší. Jeho hlavním příjmem je totiž kontextová reklama z programu AdWords a tu lze v podstatě naroubovat na jakoukoliv službu. Microsoft sice s reklamou také koketuje, nicméně ekosystém velikosti AdWords a AdSense mu chybí, jeho analytici se tedy musí mnohem zodpovědněji rozmýšlet, která nová inovativní služba se ještě vyplatí a co už nikoliv, i když by to bylo třeba hezké. A nezapomeňte – Microsoft je firma jako každá jiná, která chce především vydělat, co možná nejméně riskovat a tím vším uspokojit své akcionáře.
Proč to všechno tak dlouho trvá
Ale dost spekulací – co tedy ukázal Dean Halstead? Z hlediska rychlosti zavádění inovací má asi největší vypovídací hodnotu obrázek níže. Nová myšlenka se do nové služby promítne pouze tehdy, pokud propluje těmito třemi kruhy ve směru zprava doleva.
Tři kruhy života nové technologie v Microsoftu
Nová technologie tedy nejprve zraje v některém z inkubátorů Microsoft Research. A je to věru dlouhé zrání, v průměru totiž trvá 5-10 let, než se z tohoto kruhu dostane až ke skutečné komercializaci, tedy do ostrého provozu. Například interakcí „Human-Computer“ se Microsoft zabývá už celou dekádu, nicméně s nepříliš velkým úspěchem – Windows zatím běžně neovládáme ani hlasem a ve chvíli, kdy hlasové ovládání začíná v několika jazycích zvládat Windows Phone, Google s podporou hromady jazyků včetně češtiny míří z mobilního světa na desktop (API pro rozpoznávání řeči v Chromu). A to samé platí o webovém prohlížeči. Pokud byl Microsoft velký inovátor webu v druhé polovině 90. let minulého století, z následného zimního spánku se probudil teprve před dvěma lety.
Představte si, jak by byl Internet Explorer skvělý, kdyby se mu Microsoft věnoval stejnou vervou celých šestnáct let.
Pokud si tedy přečtete o některém projektu z inkubátoru Microsoft Research, berte jej s rezervou, může totiž skutečně navždy skončit na papíře, případně je více než jisté, že se do produkce dostane nejdříve za pět let. O moc lepší to ale není ani v inkubátoru Microsoft Labs, který už pracuje s nominovanými projekty z Research, u kterých se již skutečně očekává, že by se mohly proměnit v hotový produkt. V případě úspěchu se tak v průměru stane mezi 2-4 lety. A to je ostatně odpověď na Windows Live Mesh a jeho letitý vývoj a kontrastní Dropbox, který to vše s minimálním rozpočtem zvládl za poloviční čas.
Teprve kruh zcela vlevo představuje skutečné a hotové projekty – produktové skupiny (PG), které se starají o další vývoj a zlepšování. Nicméně ani tyto projekty nemají vyhráno a mohou skončit při prvním neúspěchu a restrukturalizaci.
Microsoft motivuje zaměstnance
Kudy před pár lety Google šel, tu se chlubil se svým motivačním programem zaměstnanců, kteří mohli část své pracovní doby věnovat vlastním projektům. Ty se pak dostaly do nejrůznějších inkubátorů Labs (typicky třeba Gmail Labs) a zaměstnanec se mohl těšit na prémie.
Nicméně podobné motivační a inovační programy nejsou nic exotického a něco podobného nabízí i Microsoft. Čtenáře jistě nadchne projekt The Garage s podtitulkem „Do epic shit“, ve kterém se mohou se svými projekty angažovat programátoři Microsoftu. Ještě volnější program se jmenuje ThinkSpace, který je už skutečně obdobou Googlu – zaměstnanci něco vymyslí a mohou to dále bez dohledu rozvíjet. Zajímavý je také projekt Alchemie Ventures, což je jakýsi inkubátor startupů uvnitř samotného Microsoftu, na kterém si autoři nacvičí vedení nové dravé firmy – kéž by jiskra této efektivity oslnila i celý kolos.
„Do epic shit,“ píše v nadsázce Microsoft svým zaměstnancům. Ano, ale ať se tyto epické věci konečně dostanou do ostrého provozu.
Microsoft je velká a úspěšná firma, která dnes zaměstnává devadesát tisíc zaměstnanců rozesetých po celém světě a její tržní hodnota se pohybuje okolo 210 miliard amerických dolarů (Google – 182 miliard, Apple – 349 miliard). Je to velký kolos, který potřebuje uchlácholit především akcionáře, a tak se možná až příliš puntičkářsky rozhoduje, kam investuje své stamiliony. To vše je v nejlepším pořádku. Jen zůstává otázkou, jestli budeme moci projekty z inkubátoru Research považovat za inovativní i za deset let, kdy se dle plánu možná dostanou na světlo světa, a jestli Microsoft v inovacích nepředežene opět dravý svět startupů nadopovaný rizikovým kapitálem investorů z křemíkového údolí.
Garáž je symbolem evoluce skvělých počítačových technologií – hromada z nich totiž spatřila světlo světa právě v garáži jakožto nejlevnější kanceláři a dílně zároveň. Snad bude fungovat i softwarová garáž Microsoftu.
Microsoft má skvělé nápady, většina z nich ovšem navždy zůstane jen za dveřmi inkubátorů, ve formě technologických ukázek, nebo někde na půli cesty stejně jako současný Mesh, který ani po letech není plně integrovaný do webového úložiště Microsoftu SkyDrive a funkční výbavou a možnostmi ani zdaleka nemůže konkurovat ostatním.
