muze to byt mesic a take 50 let. vsak trh si poradi. takovehle obecne zvasty jsou o nicem, kazdy si z toho vybere to svoje
loz intel ma cipov habadej ale nechcu ich kupovat
Automobilky ale používají zastaralé levné čipy z prehistorie digitální techniky, takže nevím, kdo se pohrne do výroby, která nemá perspektivu. System: Co funkce - to čip už v dnešní době moc nefunguje.
Pokud je nabídka nedostatečná a ceny vysoké, mají výrobci motivaci otevřít nové linky či fabriky (je to investiční příležitost), ale není to tak jednoduché.Problém je v tom, že výrobci aut potřebují certifikované čipy (pokud čip způsobí nehodu či svolávačku, musí být automobilka i výrobce z obliga, jinak se nedoplatí). Takže ty aktuální čipy pro auta jsou sice certifikované, ale staré (klidně i 120 nm). Proto pro ně nikdo už nikdy (navíc certifikovanou) fabriku nepostaví, a proto je jich tak dlouho nedostatek (bývalé provozy byly loni na počátku krize po odmítnutí dodávek automobilkami předělány na modernější linky, které už pro automotive dělat nemohou).Běží samozřejmě certifikační procesy na nové čipy, ale to trvá dlouho, proto bude nedostatek ještě rok/dva/tři trvat. Další problém je, že současní výrobci jsou zvyklí měnit výrobní proces za pochodu (tj. ani Intel nevyrábí CPU prodávaný pod stejným obchodním názvem pořád stejně - mění se v něm tzv. stepping [cpu model a family zůstává stejný, ale mění se i firmware], což je pro automobilky (z důvodu certifikace) nepřípustné (čip musí 100% odpovídat dokumentaci z certifikace i kdyby to mělo být s chybami). Nedávno šéf Intelu dokonce nabízel, že vyrobí na nové technologii jakékoliv množství čipů pro automotive (a automobilky [a jejich dodavatelé] kupodivu nic neobjednaly).Další věc je dlouhodobá smlouva (tj. zajištěný odběr), což automobilky nechtějí současným výrobcům dát (kvůli zelené regulaci nikdo neví, co se stane za půl roku a jaká budou pravidla). Proto aktuálně automobilky investují do svých vlastních fabrik nebo do společných provozů s výrobci čipů (jenže na výsledek si několik let počkáme).Jinou cestou je systém Tesla - v autě není kolem 150 až 300 řídících jednotek, ale jenom jedna - centrální počítač (resp. několik). Jenže na to nejsou postavené ani dodavatelské řetězce současných automobilek ani na to (zatím) automobilky nemají software. Aktuálně totiž někdo dodává automobilce třeba chlazení jako celek a má k tomu i řídící jednotku, aby mohl ručit nejen za fyzický výrobek, ale i za jeho funkčnost.A ještě něco - k výrobě potřebujete čisté křemíkové monokrystaly, jenže ty se vyrábějí dlouho (několik měsíců) a pak ještě samotnou výrobu čipu, která trvá také klidně několik měsíců. Takže když teď objednáte a začnete vyrábět, čip přijde na trh klidně až za půl roku nebo i více než rok.Byl bych radši, kdyby si redaktoři na Živě něco nejdřív přečetli a také trochu rozuměli IT...
Názor byl 1× upraven, naposled 31. 10. 2021 21:12
Ten Chip se musí ještě v té či oné fabrice nejdříve vyvinout a to trvá dalšího 1/2roku a více.
To jo, ale automotive potřebuje existující čipy ve větším množství. Není potřeba je vyvíjet, je potřeba je vyrábět přesně podle (starého) zadání.
Zadání je funkce obvodu, nikoliv technologický postup výroby a hlavně předlohy pro jednotlivé vrstvy, pochybuji že jiná fabrika má identické stroje a podmínky aby mohla výrobu jen tak převzít, navíc tam bude mít každá fabrika řadu chráněných postupů či detailů, je to mnohem složitější jak by se mohlo zdát.
Primárně jde o navýšení kapacity, tj. existující výrobce postaví další linku. Nový výrobce musí projít certifikací, takže se vůbec nevyplatí stavět starou linku, jak jsem psal.
Novou starou linku nepostaví, vesměs jsou to zařízení desítky let staré a ty se již nevyrábí, koupí se zařízení nové a všechno je zase jinak. Vesměs je jedna linka jedna fabrika, ve které se dají vyrábět dva rozměry jednou technologii.
Každopádne budú nové fabriky na čipy potrebné. Tie čipy na kontrolu ľudí vo vakcínach niekto musí vyrobiť. A pravidelne vyrábať upgradované verzie čipov.
Potopil se Titanic. V novinách se psalo: "Svět už nikdy nebude stejný."Skončila 1. světová válka. V novinách se psalo: "Svět už nikdy nebude stejný."Přišla Velká hospodářská krize. V novinách se psalo: "Svět už nikdy nebude stejný."Pak skončila 2. světová válka. V novinách se psalo: "Svět už nikdy nebude stejný."Rusové postavili na hranicích ploty. V novinách se psalo: "Svět už nikdy nebude stejný."Skončila studená válka. V novinách se psalo: "Svět už nikdy nebude stejný."Parta pasáků koz nabořila WTC. V novinách se psalo: "Svět už nikdy nebude stejný."Chybí čipy. V novinách se psalo: "Svět už nikdy nebude stejný."
Panta rhei.
Kazda z tech udalosti svet v nejake mire zmenila. Kazdopadne dejiny se opakuji, protoze i lide opakovane delaji stejne chyby.
Však taky není stejný... 😀 😀Tak například pozitivní důsledky toho, že roku 1346 se stala Praha hlavním městem Svaté říše Římské díky Karlu IV. pociťujeme dodnes. 🙂
Ale prdlajs .. pořád je to ten stejný svět, prostě se některé věci měnní rychleji než jiné - elektromobily tu už byly, prakticky 100% byly vytlačeny spalovacími motory a už jsou tady zas .. pořád ten samý svět, jen modernější udělátka, lidé zůstavají a jen sbírají zvyklosti a vzorce chování poplatné té které době. Ta civilizační slupka je tak tenká...
Názor byl 1× upraven, naposled 1. 11. 2021 11:03
O víkendu jsem zahlédl velmi zajímavý dokument, který otevíral ideu, že celá sluneční soustava je uměle vytvořená, že tak jak je, by nemohla vzniknout ani fungovat přirozeně.To by mohlo nabourat souvislosti co a jak mění budoucnost 🙂
Můžeš napsat název, popř. kde to bylo? Díky.
Prima Zoom, Záhadný vesmír. Velmi zajímavá konspiračka.
😀 Ještě že jsme se Tesly Rožnov zbavili a Teslu Piešťany zlikvidovali 😀
Tak mohl jsi je odkoupit a pořádně rozjet. B-]
Nemohl, Klaus ji okamžitě zastavil a daroval Motorole, byla to cílená likvidace našich podniků a naší samostatnosti, za účelem vyklizení trhů a dostání našeho Státu do područí západních monopolů.Tesla vyráběla v roce 89. na 100miliónů Integrovaných obvodů a mnohonásobně více tranzistorů a diod, vyvážela do celého světa.Na reakcích je krásně vidět, jaký mají dnešní lidé přehled o naší minulosti.
Názor byl 4× upraven, naposled 31. 10. 2021 12:54
Sice nevím, proč tu lžete, ale jistě v tom vidíte nějaký význam. B-]
Koronáč mě sice připravil o čich, ale o paměť a schopnost logicky uvažovat zatím ne, takže coby pamětník stále dokážu rozpoznat když je šířena demagogie a lež jako je tomu právě ve vašem případě.
Platí co jsem napsal, a žádné vymývání mozků ani přepisování historie to nezmění https://doczz.cz/doc/29717/katalog-tesla-w... "P O L O V O D I Č O VÁ E L E K T R O N I K A1970 Sériová výroba operačních zesilovačů řady MAA5001971 Program unipolárních technologií převeden do Tesly Piešťany1972 Rychlé číslicové obvody STTL řady MH74Sxx1973 Nízkofrekvenční výkonový zesilovač 5 W – MBA8101974 64 bitová RAM paměť MH74891975 LSI obvody s více než 1000 součástek1975 Technologie ISOPLANAR pro rychlé a složité číslicové obvody1975 Technologie I2L pro zákaznické obvody – MH1131976 Číslicové obvody DZTL s vysokou odolností proti rušení – MZH1151978 Technologie BIFET pro vysokoimpedanční součástky1980 Zavedení SiCr odporů pro stabilní zdroje napětí a převodníky1981 Iontová implantace SUPERBETA pro vysoká zesílení a malé šumy – MDA20541989 Výroba 100 milionů kusů IOPF za rok, 25 typů pouzdra, 20 typových řad, technologie 5 mm
Názor byl 1× upraven, naposled 31. 10. 2021 14:12
A to dokazuje co? Bylo to nekonkurenceschopne. Casto kopie zapadnich veci.
To zní skoro jako idea, že světovým leaderem v IT odvětví 80-90 let bylo Československo 😂😂😂😂😂
Jojo, to tyhle bludy rudí dementi rádi šíří. I co se týče ostatních odvětví. A důvod proč to všechno skončilo pak vidí radši v různých konspiracích místo ve faktu, že to byly nekonkurenceschopné shity.
Co zastavil Klaus? Co byla řízená likvidace? Tesla se naprosto sama pod tíhou zásadní změny na tržní hospodářství rozdělila, některé části existují dodnes, jiné zanikly.Bez garantovaného trhu, v přímé konkurenci a bez direktivního řízení státem neměla šanci zůstat taková, jaká byla.Na reakci je krásně vidět zatemnění mozku a růžového vnímání socialistického hospodářství předrevoluční etapy ČR.
V rožnovské Tesle je teď Onsemi, pokud vím... Takže polovodiče se tam dělají furt.
A tahle blbost má zase spojitost kde? Pokoušíte se vnutit ideu, že by ty podniky dnes vyráběly ve velkém čipy, podle pravidla co by kdyby?
Vyrabi se tam cipy porad, ale narazi se na zakladni problem - nejsou lidi, pripadne nechteji pracovat tam "daleko od civilizace". Obecne v CR chybi odbornici.
To je dnes problém celého západního světa. U nás je to pak umocněné dlouhodobou levicovou politikou. Dlouhodobě nejsme schopni razantně zeštíhlit státní sektor, naopak, za posledních 15 let byl navýšen o cca 150-200 tis. zaměstnanců. Ti pak pochopitelně chybí v soukromém sektoru. Neschopnost se definitivně srovnat s ekonomickou migrací tomu také nepřidá.
Tvl, s Féďou se vubec nebavte, je to nemocny lhar a zije v predstave, ze umi navrhnout high end koncovy zesilovac 😀
A proč by neuměl? Já to umím taky.
To Martin Martínek 😀Na nějaký ubohý "high end" bych se nikdy nesnížil, narodil jsem se s DIN45500 čili normou Hi-Fi a tomu jsem zůstal věrný, mým zesilovačům bylo věnováno jen 23 čísel Amatérského Radia.😀
Názor byl 1× upraven, naposled 31. 10. 2021 20:53
To dokáže relativně hodně lidí. Ale co s tím. Na trhu je tolik kvalitních zesilovačů, že si nelze snadno vybrat a co se týče prodejů, tak jsou to spíše kusové série, bohužel pak díky tomu značně předražené.Navrhnout a vyrobit už dávno není nedostižný problém. To už dnes zvládají i v Číně "levou zadní".Tím skutečným uměním se stalo dokázat to prodat.
Levou zadní? Když dva dělají totéž, ještě to nemusí znamenat totéž. Zatím kvalita zvuku i zesilovačů spíše posledních 50let značně upadá.
Zase to tak nehroť, dal jsem to záměrně do uvozovek.Každopádně je dnes jednodušší vyrobit špičkový zesilovač, než ho potom prodat. Na to už dojelo nespočet vývojářů, inženýrů a snílků.Že by kvalita zvuku naznala negativních změn jsem si nějak nevšiml. A jelikož jsem majitelem jak několika obstarožních vintage z osmdesátých let, tak současné technologické špičky, neřekl bych ani, že upadá i kvalita zvuku zesilovačů.A to je jen jeden článek řetězce.
Zvuk se od 76. upravuje digitálně a kdysi běžná dynamika zvaná DR - dynamický rozsah která byla u Vinylů 20-26dB je dnes často jen 10dB tedy hudba naprosto neposlouchatelná a mastering téměř vše dokonale zabíjí.Co se týče zesilovačů, většina je odvozena od topologie Boba Cordella a ta jako řada dalších topologii nedokáže různé detaily, ambientní zvuky, ruchy a odrazy vůbec přenést, prostě v hudbě zmizí a těžko se dá pak něco porovnávat, když tam nic slyšet není.Stále je co vylepšovat a kam to posouvat.
Názor byl 2× upraven, naposled 1. 11. 2021 18:40
Jak dlouho ještě bude problematika DR zneužívána pro definice “prznění zvuku” …? Skončí to vůbec někdy?V době, kdy 90% hudby vzniká výhradně z digitálních zdrojů je až neuvěřitelné, jak dlouho se dogma DR drží košile jako příslovečné h0vno.Osobně by mě zajímalo jakou hudbu běžně posloucháš. Zamrzl jsi dle očekávání na počátku osmdesátých let a vše co vzniklo potom už tě míjí, nebo jdeš s dobou a vnímáš hudbu v čase, ve kterém vzniká?Je pro tebe hudba zdrojem zábavy, nebo jen obsahem pro zkoumání detailů a srovnávání?Ano, vždy je co zlepšovat. A nemyslím si, že moderní digitální zesilovače vycházejí z práce Boba Cordella. Podle mého názoru klasickým analogovým řešením zvoní hrana a jejich konec je neodvratný. Prostě už je to pryč a soudobá “móda” moderních vinylů to nezachrání.Oba víme, že vinyl je z hlediska technologického naprosto zastaralý a mimořádně nedokonalý způsob pro záznam zvukové informace.
Dnešní technologie nemají problém Vinyl překonat, přesto jej ale stále nepřekonávají, neboť právě DR je likviduje.Analogový zesilovač bude mít ještě sakra dlouho navrch před digitálním.
DR je změna přístupu k tvorbě hudby. Nejsmem její obhájce, jen z ní nedělám tragédii.Už 30 let prakticky až na výjimky nevzniká hudba z vyšším DR, než je 10. Takže to není s čím porovnávat. Jediné, co lze, je porovnávat staré záznamy s novými remixy, kdy je použito jiné DR. Je to tedy celé problematika srovnávání víceméně prastarých záznamů. Cokoliv nového (až na výjimky) v jiném, než současném DR neexistuje.Nehodlám se hádat ani o tomhle, ani o analog vs digitál. Pro mě hovoří fakta, které nové technologie přinášejí a já si je ověřil.Jak to vnímám po letitých zkušenostech já:Digitální technologie zesilovačů zbavily svět poslechu šumu, externích vlivů na klasické analogové řešení (rušení, stínění, napájení, zdroje), u analogového záznamu pak nedokonalost v přenosu - praskání, nepřesnosti snímání, vibrace a pod.Za vůbec nejhorší kombinaci řetězce pak považuji kombinaci digitální zdroj (CD přehrávač) a analogový zesilovač, kdy do celého toho analogového "bordelu" vstupují ještě negativa digitálního převodu, jitter a další. Pokud už analog, tak jedině komplet od A do Z bez digitální komponenty. Gramec, kabel, analogový zesilovač, kabel, bedny.Naproti tomu čistý digitál až ke svorkám výstupu na kabely reproduktorů je mimořádně odolný řetězec proti všem zmiňovaným vlivům. Žádný šum a to skutečně žádný, žádné negativní vlivy kabelizace, žádné rušení ze sítě, ale i mezi sebou, žádné nedokonalosti analogových cest komponent a žádné nesmyslné převodníky a nepotřebné převody, Jelikož veškerá hudba dnes vzniká a je archivována prakticky výhradně digitálně, nemá smysl se s jejím převodem do analogu vůbec zabývat.V neposlední řadě chci zdůraznit cenu. Zatímco špičku digitálního řetězce (bez beden) lze dnes pořídit v ceně dejme tomu do 300tis. max. (Lyngdorf Millenium Mk IV ještě doposud nebyl ničím překonán) a jsme na úrovni defakto konečného řešení, u analogových komponet na této částce v TOP kategorii teprve začínáme.Ověřeno hledáním v praxi.A to jsem ještě nezmínil akustiku poslechového prostoru, který hravě v negativech překoná každé snížené DR.Obecně proti analogu a analogistům nic nemám, jen je považuji za konzervy, to je vše.
Lyngdorf Millenium Mk IV má šířku ubohých 30kHz, při schopnosti lidského organizmu vnímat kmitočty přes 100kHz.Žádný čistý digitál zatím neexistuje jen D/A převodník a pak znovu v konci A/D převod zakončený D/A převodem, což je naprostá zhovadilost, až bude výkonový D/A převodník na frekvenci větší jak 500kHz a nic víc tak to bude OK.Hudbu poslouchám dobrou, převážně digitálního záznamu a DR okolo 20, 10 je již naprosto neposlouchatelných. Živá hudba má až 40.
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 11. 2021 17:00
Čistý digitál žádné D/A převody neprovádí, nic takového totiž v cestě nemá.Převod PCM na PWM není převod D/A, ale změna digitálního formátu. A ani na konci nedochází k převodu ve smyslu D/A, neboť PWM je prakticky pouze filtrován pásmovou propustí. Žádný D/A převodník tam není.Uvedený starší Lyngdorf pracuje na úrovni PWM v pásmu 352kHz (což je cca 8x vyšší vzorkovací frekvence, než má CD).Teorie vnímání lidského organizmu vyšších, než slyšitelných kmitočtů je mi známa, nicméně poněkud chybějí nahrávky, které těch 100kHz nabízejí, reproduktory, které je vyzařují, tedy samozřejmě až na současné moderní hi-res digitální formáty (některé), tedy nikoliv gramodesky.A td.Tohle by byla diskuse na zbytek života, neboť v mnoha podobách probíhá celá desetiletí. Ala na rovinu, nikdo ji nikdy nedořeší a já jsem se nechtěl hádat.Pokud je tvůj zdroj digitální záznam, fakt nechápu, proč do cesty vkládáš analog.
Protože pro konec zatím nic lepšího není a reproduktor je analogový a ty již před více 70roky uměly běžně daleko přes 80kHz. Šířku pásma omezil až nástup CD, předtím nebyla uměle omezena, jen vlastnostmi prvků.To chce slyšet co který zesilovač v nahrávce doslova vymaže.Lyngdorf Millennium Mk IV může být nejlepší mezi digitály, ale na analog opravdu nemá.
Názor byl 4× upraven, naposled 2. 11. 2021 21:39
To nemá smysl se o tomhle hádat.99,99% reproduktorů disponuje rozsahem do cca 22kHz, několik málo špiček, atakujících milionovou hranici za pár pracuje tak do 35kHz. Berylliový tweeter od Fokáčů má strop 40kHz a to je tuším současná absolutní technologická špička.Takže běžně 80kHz bedny v 70-tých letech? To fakt ne.A kde máte ty 80kHz nahrávky?CD určitě nebylo první médium, které limituje frekvenční rozsah. Ani ty nejdražší mg kazety se přes 20kHz v drtivé většině vůbec nedostaly, to stejné platí i pro tape decky. Mám tady namátkou SONY DAT DTC-77ES, strop je 22kHz, ale většina dostupných kazet to stejně nedala.-------Pokud bych měl shrnout tvé argumenty, tak vlastně jediné, čím operuješ, je těch 80kHz, tedy teoretická možnost reprodukce předaleko neslyšitelného frekvenčního pásma. To je podle mého názoru ale velicé málo "pozitiv", seznam negativ je dlouhý.U digitálního zesilovače je veškerá práce se signálem pouze na digitální úrovni. Tedy prakticky bez vlivu okolí i celého systému. Analog je na tom zcela opačně, vliv na zpracování signálu má snad každá (obvykle diskrétní) analogová součástka.Zesilování signálu (obvyklé známé to komplikovátko) opět probíhá na analogové úrovní mechanickými součástkami. V digitálu je tato procedůra zcela bez mechaniky pouze snižováním napětí.Jak jsem už zmiňoval další pozitiva celý systém je naprosto bez šumu a zkreslení s účinností přes 90%, ono se to vlastně celé chová jako tebou zmiňovaný "výkonový DAC". Nulová zpětná vazba. Otevřená smyčka. K převodu z formátu PWM na signál do reproduktorů je používána dvojice jednoduchých analogových součástek: cívka a kondenzátor jako nízkoúrovňový 60kHz filtr. Žádné generované teplo a s tím spojené negativní dopady na signál, žádné chladiče.Prostě tohle je budoucnost, která už je vlastně dávno realitou. Digitální zesilovače jsou dnes prakticky všude.
Názor byl 1× upraven, naposled 5. 11. 2021 08:52
Sorry. To je zase nesmyslů. Naprosté nepochopení podstaty a funkce obvodů D/A převodníků (ať už integrovaných nebo z diskrétních součástek). Nefiltruje se to pásmovou, ale dolní propustí. Na vstupu je digitál "D" a na výstupu do reproduktoru z toho zesilovače už leze analog "A", takže zcela logicky tam ke konverzi D/A v té bedně musí prostě docházet. Kdyby si se trochu zajímal o různé návrhy DAC, tak snadno zjistíš, že jeden z principů realizace DAC je právě onen převod PWM přes dolní propust (RC článek) na napětí. Je úplně jedno, jestli je DAC realizován pomocí integrovaného obvodu, nebo za pomoci diskrétních součástek svépomocí, pořád se tomu obvodu jako celku říká DAC. Jinak o tom, že se u toho zesilovače provádí DAC máš zmíněno přímo i v originálním návodu.
Názor byl 1× upraven, naposled 3. 11. 2021 11:03
V bedně? 🙂 Co taková Ryplejová vnímá pod výrazem "bedna", ve které musí k něčemu docházet ...? Není to ta věc, co máte na krku?Co sem taháte diskretní/integrované součástky? O tom řeč vůbec nebyla.Dolní propust je také pásmová propust, je to prostě dolní část pásma, nízkoúrovňový filtr. A pásmová filtrace a digitálně analogový převod jsou dva naprosto odlišné sporty.Toliko k "zase nesmyslům".Já nevím, proč se do toho vlastně vůbec serete, když o tom víte h0vno.Doporučení: Nastudujte si princip D/A převodníku (DAC). Převod z PCM na PWM není práce DAC, ale převod dvou digitálních formátů mezi sebou, resp. převod jednoho digitálního formátu na druhý digiální formát. Dejme tomu tedy označení DDC. Jedná se o PCM/PWM konvertory, modulátory.Pro úplné laiky pro zjednodušení představy by to šlo popsat jako třeba převod z WAV na ALAC. Jestli to bude stačit i na vás, to nedokážu posoudit.Co se týče obsahu nějakého návodu, který zmiňuje také DAC, digitální zesilovače mají samořejmě také analogové linkové výstupy. Tady je pochopitelně klasický DAC nezbytný, jinak by z toho ten signál v analogu nedostali. Tedy ano, digitální zesilovače mají v útrobách i DAC, ale ten používají pro vedlejší činnost, když je potřeba na linkový analogový výstup dostat analogový signál. To samé platí pro varinaty digitálních zesilovačů, které nemají digitální vstupy, ale jen analogové.Obojí je samozřejmě prasečina, několikanásobné A/D-D/A převody formátů v cestě je prostě naprosto zbytečné prasení signálu a týká se to prakticky výhradně starých zařízení. Dnes už to myslím nedělá nikdo, špičkový digitální zesilovač je obvykle vybaven minimálně sadou digitálních vstupů - ne-li rovnou digitálním streamerem, kdy pak vlastně stačí jedno jediné zařízení a bedny.Etalonovým příkladem této cesty je:https://lyngdorf.steinwaylyngdorf.com/lyngdorf-tdai-3400/... Pro představu jak to pracuje:https://steinwaylyngdorf.com/fully-digital-systems/...
Názor byl 3× upraven, naposled 5. 11. 2021 13:25
Obávám se, že o ADC a DAC víš naprosté h0vno naopak ty sám, protože "Převod z PCM na PWM" a následně PWM na napětí je právě práce DAC.Důkazem je tento DAC od TI (zajímavá je strana 29): https://www.ti.com/lit/pdf/slaa497K dalšímu studiu DAC doporučuji (zaměř se na bod 4.5. PWM Based Conversion): https://www.electricaltechnology.org/2020/04/digital-to-analog... (víš já jsem tu elektroniku na škole studoval, ty maximálně papouškuješ marketingová hesla bez znalosti pozadí)Na tom tvém videu nechápu ten systém se kterým srovnávají ten lyngdorf.Proč by proboha někdo v jednom zařízení převáděl digitální zvuk za účelem předzesílení do analogu, následně ten analog opět převáděl do digitálu aby nad tím mohl aplikovat digitální equalizer a pak konečně opět převáděl na analog? Mohu znát příklad zařízení co tohle reálně dělá? Dokážu si takto představit jedině nějaký audio řetězec ve smyslu multimediální přehrávač připojím na externí analog předzesilovač, ten následně analogově na digitální mixážní pult s EQ a z mixážního pultu na koncový zesilovač a pak teprve na reproduktory.Vždyť to zesílení i equalizer se může aplikovat na tom digitálním signálu hned a zcela běžně se to tak dělá. Pak už následuje DAC a to už je stejné i u toho lyngdorfu (používá to takto každé PC, mobil, multimediální přehrávač, ...).Uvnitř toho běžného integrovaného DAC dochází k převodu digitálních dat na PWM to jde na dolní propust a leze z toho analog (pak následuje analogový zesilovač).Ten lyngdorf používá zesilovač třídy D jehož princip je totožný s vnitřními obvody DAC (jen to probíhá s jinými výkony), tedy PWM signál jde na dolní propust a leze z toho analog. Rozdíl je pouze v tom, že integrovaný DAC nemá takový výstupní výkon a je třeba ho ještě analogově zesílit konvenčním zesilovačem.
Názor byl 2× upraven, naposled 6. 11. 2021 11:29
však Tesla Rožnov jede dál jako onsemi, nebo ne?
Řešení jednoduché je: Zapojení státních federací (USA, EU), investice do vzdělání, platů i technického zázemí a bude chipů, že s nimi můžeme třeba tapetovat. 😀Ono je to stejné jako například s těmi "odborníky na bezpečnost", že "nejsou" a například nemocnice pak podléhají útokům... Když se ale podíváte kolik taková nějaká regionální nemocnice platí lidem spravujícím jejich IT, tak je logické, že "odborníci u nás nejsou" - tedy jsou, ale takovému zaměstnání by se nevěnovali ani omylem.
Nemocnice by správu IT měly komplet outsourcovat.
Naši rodinu nedostatek čipů nezaskočí, protože jsem prozíravě už před lety v domácnosti zajistil zásoby poctivých čipů MH74LSxx.
Názor byl 1× upraven, naposled 31. 10. 2021 11:57
7400 NAND, nebo 7408 AND?
Směs všeho možného - NAND, AND, OR, NOR, invertory, klopené obvody, dekodery z BCD, atd..... naši rodinu nedostatek čipů nezaskočí. 😝😝
Někde bych ještě možná vyšťoural germaniové diody. Ty byly výborné na krystalku.😉
Názor byl 1× upraven, naposled 31. 10. 2021 17:44
Jenže AM modulace přesně za dva měsíce u nás končí 😐 Krystalky sice budou fungovat, ale nebude co přijímat... Ale dá se s tím postavit třeba overdrive ke kytaře 😝 A logické obvody se vlastně z GE diod ostatně dělávaly taky.
Názor byl 1× upraven, naposled 31. 10. 2021 19:22
To je sranda, nebo vážně míněná informace?:-OJsem byl přesvědčenej, že AM nikdy nezmizí, protože je možné chytat to třeba i na tu krystalku, takže se to výborně hodí jako informační vysílání pro případ jakýchkoliv katastrof, které by znamenaly výpadek složitějších typů komunikace.
https://vypinaniam.cz/...
Jak to s těmi katastrofami je, vám můžou povědít třeba Němci. V panické hrůze ze všeho starého si v rámci progresivní cancel culture (kdy je špatně úplně všechno) vypli sirény a "přeladili" na digitální varování po telefonu (sms/appka). Při letošních povodních totální fiasko. Vracejí se zpět na klakson.
Názor byl 1× upraven, naposled 1. 11. 2021 12:12
Prdlajs. Dejte mi pár drátů, pájku a motor z V3S a ukážu vám jak vysoká škola fyzikálně technologická, univerzity Přemka Podlahy funguje.
motor z V3S žádné dráty nepotřebuje
To sice nepotřebuje, ale bez pár drátů a pájky z něj nepostavíte raketový motor s vodotryskem.
Máš recht
Já vím. Já chci jen chip.
😀 Přesně takovou mají představu různí diskutující v různých diskuzích. Tak to holt budeme vyrábět tady. Hlavně, že nebudeme závislí na Číně.
Nedostatek bude trvat právě tak dlouho, dokud je pro výrobce a obchodníky výhodný. Nedostatek je pro ně výhodný, pokud jim zákazníci za ty neskutečně přestřelené ceny kupují. A oni jim je kupují. Kde si asi tak myslíte, že ty peníze z vyšší kupní ceny skončí? Vyrobit kus hardwaru stojí plus minus pár procent pořád stejně, takže ty desítky až stovky procent navíc, které hardware momentálně stojí, jsou marže. Samozřejmě, že to obchodníci a výrobci milují. Nemají žádný důvod se z této situace dostávat.Takže jestli tuto situaci chcete pomoct vyřešit pro zákazníky, rada je jednoduchá - nekupujte předražený hardware! Každý, kdo koupil třeba GPU střední třídy za 30 tisíc Kč, a nemá ji k práci (střední třídu k práci nemá nikdo), je spoluviník vysokých cen, a absolutní dement!
Názor byl 1× upraven, naposled 31. 10. 2021 11:19
S ohledem na to, že stylem "nabídka-poptávka" se určují ceny prakticky všeho, jsou dementi tedy úplně všichni na celém světě včetně vás. A tedy i mě, samozřejmě. 😀
Reálné trhy samozřejmě nefungují podle naivní představy ze 17. století, kterou tu citujete. A pokud nějaký ekonom bude tvrdit, že skutečné trhy takto fungují, je to diletant.Žádný skutečný trh není onen idealistický volný. Některé jsou tomu blíže, většina s touto naivní představou ale nemá společného skoro nic. Jestli si myslíte, že vaše poptávka někoho zajímá v silně oligopolních výrobních oborech, docela vás lituju.
Pokud je někde vysoká marže, vždycky se objeví někdo, kdo to využije jako investiční příležitost. Tím se nabídka zvýší a cena klesne. To je zákon nabídky a poptávky.Vy popisujete kartelovou dohodu - nikdo nezvýší nabídku, aby zůstala cena vysoká. To jde jen při monopolním dodavateli, což ve výrobě čipů není. Problémy jsou jinde (sepsal jsem je v samostatném příspěvku).
jenže je to risk, protože pokud na základě stávajících vysokých marží někdo nový postaví fabriku na čipy, tak ho mohou zavedení hráči vyštípat z trhu a to tak, že marži razantně sníží klidně i do záporných hodnot do momentu než nového hráče takto vytěsní z trhu. A pak marže zase zvýší. Čím míň zavedených hráčů, tím větší pravděpodobnost této taktiky.
Jenže vytěsněním konkrence dojde k odprodeji jejich kapitálu a to pod cenou. Kupující následně vstupuje na kartelový trh s nižšími náklady a dělá případný opětovný dumping pro již finančně jednou vyčerpaný kartel ještě náročnější (ke znehodnocení kapitálu nedošlo a období vysokých marží nepotrvá dlouho). Pokud kapitál odkoupí člen kartelu, stejně pro něj bude chtít uplatnění a návrtanost investice, a tak se na trhu objeví více produktu, který musí být nabídnut za nižší cenu. Kartely nikdy v historii nefungovaly, pokud nebyly drženy monopolní podporou státu za peníze daňových poplatníků.
Oligopoly fungují díky digitálnímu marketingu jako nepsané kartely. Říkám to už roky. Nemusí mít nic dohodnuto, aby dělaly identická marketingová rozhodnutí. Tento princip objevili výrobci televizí když zaváděli "smart TV". Náhodou se stalo, že všichni výrobci najednou omezili svou nabídku (kvalitní a dostatečně velké panely dostaly jen chytré televize, "hloupé" z nabídky vyloučili nebo hendikepovali malými nebo mizernými panely) v rozporu s poptávkou. Zákazník byl nucen koupit dražší produkt než poptával, s funkcemi, které nepotřeboval, nechtěl a rozhodně nepoptával. A vydělali na tom všichni výrobci, na úkor zákazníků. marketing si samozřejmě časem uvědomil, co se děje. Stejnou taktiku pak začali používat i výrobci smartphonů (několik čoček fotoaparátu poptává mizerná část zákazníků, má je ale téměř každý smaprthone včetně levných, což samozřejmě nastavuje cenu, aniž by existovala alternativa) a teď třeba i aut (rodinné auto jiné než SUV prakticky neexistuje nebo má záměrně nekompetitivní výbavu a motory, a SUV má větší marže, kratší životnost, atd. což všechno vede k vyšším ziskům). Zvykejte si. Se "zákonem nabídky a poptávky" můžete jít za ekonomickými naivisty jak ze 17. století. Reálné trhy tak samozřejmě nefungují. Výrobce ani designéry čipů vaše poptávka absolutně nezajímá. Je třeba přestat myslet v 300 let starých naivních poučkách...
Pokud je na trhu více nezávislých výrobců, tak trh funguje. Pokud drží vyšší ceny, láká tak další výrobce ke vstupu na trh. Pokud vznikne monopol (jedna firma skoupí ostatní) nebo se výrobci domluví, měl by zasáhnout regulátor (u nás Antimonopolní úřad).Automobilky mají nedostatek čipů a je logické že upřednostňují SUV, na kterých je vetší marže. Kromě toho podle aktuální regulace SUV snadněji projdou limity emisí CO2, což je politické rozhodnutí. Podle signálů z Německa je Green deal větším dílem prolobován samotnými automobilkami (Vokswagen), protože limity vedou k omezení konkurence na trhu - a právě Volkswagen tvrdí, že na světě zůstanou jen dva výrobci automobilů - oni a Tesla.
Žádný nový výrobce and návrhář nejpokročilejších integrovaných obvodů se samozřejmě neobjeví. Vstupní investice je v tomto odvětví ještě MNOHEM větší, než třeba v případě automobilek. Zatímco jedna menší automobilka nám za posledních pár let jedna s velkou dávkou štěstí vznikla (a ještě navíc je to tak trochu podvod, protože Tesla je z větší části marketingová a softwarová firma, než automobilka), na založení polovodičového byznysu nemá absolutně žádný soukromý subjekt, a to ani zdaleka.Takže ne, trh v tomto odvětví nefunguje a fungovat nemůže. A ne, nepotřebujete doslovný monopol, aby se trh choval jako monopol. Jak jsem řekl, digitální marketing umožnil nové prodejní taktiky, kvůli kterým se jako monopolní chová i oligopolní trh. Kvůli digitálnímu marketingu dělají výrobci a prodejci unisono stejná rozhodnutí.Mimochodem, protěžování SUV automobilkami začalo už před několika lety. Způsobilo masivní narůst prodejů ojetých konvenčních aut, především klasických kombi. Toto chování tak rozhodně nemá původ v nedostatku čipů. Je to dlouhodobý plán jak z aut udělat spotřební zboží.
Do vlastní výroby čipů pro automotive investuje už od loňska několik výrobců automobilů či dílů (i jako společné podniky s existujícími výrobci čipů), např. Bosh, Volkswagen.
Tyto postoje narážejí na realitu.Noví vývojáři samozřejmě vznikají jak na úrovni vývoje čipu, tak na úrovni výrobce. Za posledních 20 let vznikl jako okrajové řešení ARM, dnes prakticky dominuje a vytvořil armádu vývojových větví ARM technologie. Máme tu nový RISC a jeho odnože. Pracuje se na kvantových procesorech. Takže idea, že nic nového nevzniká, mi přijde jako nesmysl.TSMC také nebyl žádný dominantní hráč. Na něj se v čase vypracoval. Technologické procesy výroby neustále postupují vpřed.Investice jsou ve srovnání s jinými násobné, avšak také jsou zde násobné tržby, protože objemy spotřeby jsou už v definicích těžko představitelné. A budou se ještě násobit.Trh zde funguje. Nechápu tvoji reakci. Je zde velmi čilý obchod poptávky a nabídky. Bohužel poptávka dlouhodobě nabídku převyšuje, neboť roste rychleji, než výstavba nových výrobních komplexů.Idea o Oligopolu, nebo dokonce Monopolu je holý nesmysl.Vznik nových prodejních taktik je právě ukázkou rozšiřování možností a praktik. Zákazník má mnohem větší možnost jak výběru, tak získávání informací o produktech.Fakt, že podnikatelské skupiny či subjekty dělají shodné postupy je normální a tradiční. Vždyť se jedná o učebnicové příklady, které jsou obecně dané a platné, takže se jich všichni drží.Protěžování SUV považuji za propagandu. Nic takového vůbec není prokázané. Zákazníci SUV sami vyžadují a preferují a to i navzdory vyšší ceně, horším jízdním vlastnostem a vyšším provozním nákladům. Je to prostě silná móda, žádné protěžování na úkor něčeho jiného. Neodpovídají tomu ani statistiky. Mezi deseti nejprodávanějšími auty v Evropě jsou jen dvě SUV. Dominují spíše konvenční malá auta, jako je Golf, Clio, Polo, Corsa, Focus, Octavia.
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 11. 2021 17:38
OslavujíPadají ceny RAM, do konce roku 16GB za 1000 KčDo konce roku značně klesnou ceny SSD.
Zemětřesení před pár dny na Tchajwanu odstavilo továrnu na paměti firmy Micron - továrna vyráběla 9% celosvětové spotřeby pamětí DRAM. Ještě se neví, jak dlouho bude výpadek trvat - už jsou to dva týdny.Ceny RAM nebudou klesat.
Z dlouhodobého hlediska je to jistota, že ceny RAM modulů budou klesat. Děje se to neustále už desítky let.
Ano, ale poslednich 10 let, to spis preslapuje ... .
neustale desitky let klesaj jo? ja ze mam cca 5 let starej komp kam jsem kupoval 32gb ram za nejaky 3200kc (HyperX Fury Black), dneska stoji podobna 3700kc. Ok ma rychlejsi frekvenci, ale stale je to DDR4 a stejna kapacita, tak to je teda drsna sleva, takovy zaporny slevy si necham ujit
Keď som si prečítal tvoj príspevok, podnietilo ma to k tomu aby som si zakúpil pamäte DDR4 3200MHz 2x8GB. Takže objednávka je dokončená a zaplatená a teraz môžu tvoje pamäte "značne klesať".
Dílčí problém a hned se toho chopí pisálci, aby z toho udělali co nejsenzačnější článek, prý navždy. Ostuda.
Naopak, tenhle clanek vystihuje problem a to nejen v IT naprosto presne.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.