Problém roku 2000 u nás neexistuje

Problém roku 2000 by mohl silně ovlivnit země, které začaly s počítači jako první, tj. především USA.
S nervózní předtuchou v poslední době otevírám noviny, časopisy, zapínám televizi a rádio: z každého média na mě vyskočí článek či informace o jevu, který bývá nejčastěji označován jako "Problém roku 2000". Běžný našinec, který o počítači ví jen to, že počítá, je tak mohutně masírován informacemi o hrozivé události, která nás má na přelomu tisíciletí postihnout, samozřejmě kromě jiných přírodních a civilizačních katastrof. Právě koincidence s datem 2000 dává tomuto počítačovému problému nádech nostradamovské mysterióznosti: je to velká hrozba, kterou kdosi předpovídá ("prorokuje"), dopad je nejasný, popřípadě apokalyptický. Odborníci to odmítají, ale to oni dělají vždycky, suchaři jedni. Důsledkem pak je, že se mě jeden známý nedávno zeptal: "To v tom roce 2000 všichni zkrachujete, že?". Divte se, že otevírám noviny se strachem.

Příčina je zejména v tom, že příliš mnoho domácích novinářů umí anglicky a je připojeno k Internetu. Drtivá většina článků je totiž českou cestou toho, jak problém vidí americký novinář. Pokud ten napíše, že mohou být postiženy servery největších společností, napíše

(=opíše) český novinář totéž, aniž si uvědomuje, že Američan a priori myslí servery amerických společností, protože pro něj jsou USA nejbližším známým světem. Český čtenář si ovšem logicky odvodí, že jde i o počítače u nás; navíc neví, co to je mainframe a myslí si třeba, že to má doma pod stolem. Dostáváme se tak k jinému problému moderní žurnalistiky, která spočívá v tom, že se vytváří od kancelářského stolu připojeného k nezměrnému bohatství Internetu - mimochodem problému většímu než je "rok 2000" u nás, ale to bych odbočil od tématu.

Problém roku 2000 by mohl silně ovlivnit země, které začaly s počítači jako první, tj. především USA. Neovlivní, protože se provádí silná prevence, která něco stojí (tedy, miliardy dolarů). Určitě se něco stane, jako že důchodce dostane v lednu 2000 výpis, že je mu mínus 13 let a ať si nedělá z úřadů srandu. Určitě nezačnou padat letadla, srážet se vlaky, určitě nevyletí do vzduchu rakety. Je možné, že bude na pár týdnů hůř fungovat pár menších úřadů, kde se chyba neodchytí - problém srovnatelný s jinou chybou v software, která nastává ve stovkách firem denně.

Co se stane u nás? Zřejmě nic, respektive nic takového, co by stálo za výraznější pozornost. Důvod je prostý: computerizovat se u nás ve velkém začalo dávno po tom, co počítače přestaly počítat letopočet jen na dvě cifry. Problém se naprosto nedotkne žádného pécéčka - tato explicitní informace se skoro nikde neobjevila. Je zarážející, že se nikdo nešel zeptat (či o tom nenapsal) na některou z těch pár institucí, které jsou či mohou být klíčové pro fungování naší země, jako je armáda, dráhy, pošta, banky a pojišťovny či pár průmyslových gigantů. Zkompilovat pár dokumentů z Internetu je jednodušší než zvonit někde na ministerstvu.

Kdybychom mohli vše svést na okurkovou sezónu, kde se bere zavděk i přejetou kozou. Kdyby byla počítačová témata dotýkající se většiny gramotné populace ve všeobecných médiích probrána a proprána, dalo by se nad tímto excesem mávnout rukou. Ale kdy a kde se například probíral přístup vlády a úřadů k Internetu, o jeho podpoře ani nemluvě? O způsobu výběru státních počítačových zakázek a o jeho možném nezávislém dozorování? O standardizaci účetních a ekonomických počítačových systémů? O počítačovém pirátství? O výchově a výuce k počítačové gramotnosti, či "dokonce" o nutnosti vůbec umět ovládat počítače? O podpoře českých multimediálních, výukových a encyklopedických projektů? O převratném vlivu Internetu na média, vzdělání a koneckonců i na každodenní život?

Z televize byly počítačové pořady vyhnány: prý mají malou sledovanost, ale hlavně je to prý samá skrytá reklama a kohosi v jakési komisi z toho bolí hlava, jak to musí pořád demaskovat. Na druhé straně, velevýznamný americký měsíčník Fortune v posledních letech rozšířil své věnování výpočetní technice z jedné pravidelné Alsopovy bajky na skoro deset procent objemu každého čísla! Několik stran věnuje informačním technologiím v každém čísle The Economist či Business Week. U nás naleznete v renomovaných všeobecně orientovaných týdenících deset zpráv za kvartál a osm z nich je o problému roku 2000.

Vzkaz pro ty, kteří čtou: váš počítač je před hrozbou roku 2000 stejně imunní jako moje koloběžka. A vzkaz pro ty, kteří píší: nestrašte lidi, bojí se počítačů už tak dost.

Váš názor Další článek: Jsou hodinové sazby za služby přemrštěné?

Témata článku: Software, Kancelářské stoly, Skrytá reklama, Week, Týdeník televize, Koloběžka, Problém, Americký úřad, Velká hrozba, Nezávislá televize, Letopočet, Český čtenář, Americký novinář, Česká armáda


Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest mobilů do 5 500 Kč

Test levných herních notebooků

Hrajeme na Xbox Series X

Programy pro kontrolu dětí na počítači