Připojte MIDI do USB s Yamahou i bez zvukovky

Diskuze čtenářů k článku

Andy  |  25. 04. 2001 18:50

Určitě je bezva, že se na Živě objevují i tyto články, jakési PREVIEW, ale když už, tak se domnívám, že zmínka o využití HOST konektoru by byla namístě, už proto, že v přiloženém schématu je viditelně využíván a zřejmě jen s jeho použitím bude možno ovládat až 96 midi kanálů, jak zmiňuje článek. Není zde informace, zda bude uveden v květnu jen na trhu v Japonsku (viz měna), anebo i v Evropě.

Ad Živě komentuje: nezapomnělo se na nic, připojení bez zvuk. karty umožňuje právě konektor TO HOST. Postačí dokoupit jen kabel. Mám za to, žeATARI ST je 16bitový počítač.
Ad Proč mít zdroj zvuku mimo počítač?
Při svém popisu máte na mysli zřejmě tónové generátory zvuk. karty, kdo je dnes používá? Výrobci zvukových karet (dnes i těch nejlevnějších) vsadili již dávno na předem navzorkované zvuky, které lze použít jednodušeji, jsou poměrně kvalitní a míchat je můžete naprosto bez šumu i na obyčejném SB Live. Nehledě na to, že i některé profi zvukové karty se montují do PC. Vzápětí se píše dohromady. Ahoj Andy

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  25. 04. 2001 18:50

Není mi známo, zda bude v květnu uveden jen v Japonsku, ale je faktem, že se informace objevily i jinde než v Japonsku. Proto si myslím, že by to neměla být jen japonská záležitost.

Atari ST je 32bitový počítač. Procesor Motorola 68000 je stejně jako Intel 80386SX vnitřně 32bitový, ale vně 16bitový.

Andy, hovořil jsem o všech zvukovkách včetně SB Live. Naprosto bez šumu je nesmysl už teoreticky. Existuje tepelný šum, šum zdroje (který je navíc spínaný) a plno dalších zdrojů šumu. Ty se k signálu přidávají od D/A převodníku. Proto se snad nikde nedocílí odstupu signálu od šumu lepšího, než 96 dB (jak by odpovídalo klasickému 16bitovému slovu).

Vzorkovaný signál je nekvalitní, protože se používá vzorkovací kmitočet 44,1 kHz nebo 48 kHz, které jsou z dnešního pohledu nedostačující především při reprodukci vysokých tónů. Proto také vznikla DVD-audio a SACD média.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
andy  |  25. 04. 2001 18:50

Mám za to, (když tak mne prosím opravte), že programy na ATARI ST pracovaly a pracují s 16bitovou adresací. Pojmy vnitřně a vně jsou srovnatelné s tvrzením (stejná demagogie), že hudba hraje stereo i jen z jednoho reproduktoru, protože nahrávka je PŘECE stereo.

Ad šum: Of course, jedna nula pro Vás, chytil jste mne za slova "naprosto bez šumu", samozřejmě jsem to myslel tak, že ten "šum" nebude slyšet při přehrávání. drtivá většina posluchačů (snad kromě psů) jej vůbec neuslyší. O šumu obecně by to bylo na dlouhou debatu, ale věřte, i na SB Live se dá vytvořit profesionální CD a nepoznáte, že bylo poskládané ze vzorků (jako že je jich je ze vzorků spousta). Domnívám se, že bych vás přesvědčil na prvním jednoduchém testu, že nepoznáte rozdíl mezi zvukem nástroje v reálu a týmž zvukem navzorkovaným frekvencí 44,1 k Hz. Ano, ZMĚŘÍTE, ale o tom se nebavíme.
A co se týče reprodukce vysokých tónů, obávám se, že ani vy, ani já nepoznáme rozdíl mezi zvukem nahraným frekvencí 44,1 kHz nebo vyšší. Nakonec DVD audio. Z vlastní zkušenosti vám můžu napsat, že většina posluchačů nepozná ani rozdíl mezi originální CD nahrávkou a kopií vytvořenou zpětně z MP3!!! Já bohužel většinou taky ne, a to mám něco naposloucháno.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  25. 04. 2001 18:50

Nemáte pravdu. 16bitovou adresaci používají většinou 8bitové procesory. Rozlišujte datovou šířku a šířku adresového slova. Procesor Motorola 68000 má 32bitové jádro, takže dokáže zpracovávat 32bitová slova. Aby se ušetřily vývody a procesor mohl být v 68pinovém pouzdru (tedy pokud si dobře vzpomínám), tak se 32bitové slovo posílalo 2x po 16 bitech. To však nemá nic společného s adresovou šířkou. Kdyby bylo po Vašem, tak byste 16 bity dovedl adresovat 64K slov (což je podle šířky slova 64 až 256 KB. Počítače Atari ST i Commodore Amiga dovedly adresovat třeba 16 MB RAM, což značí o 24bitovém adresovém slovu. To samé je, jak jsem uvedl, u procesorů 386SX. Tam máte maximální velikost RAM paměti 16 MB.

Vy jste pod pojmem šum vzal v potaz jen vysoké frekvence na hranici slyšitelnosti. V počítači se však vyskytuje kromě různých jiných druhů i bílý šum, který se rozprostírá přes všechny frekvence. Proto je slyšitelný nejen těmi, kteří dobře slyší vysoké kmitočty.

Nemaskujte přítomnost šumu v počítači faktem, že lze vytvořit i na SB Live profesionální CD. To může hovořit jen o šikovnosti autora, ale SB Live prostě není určeno pro profesionální práci, na to nemá parametry.

Kromě toho pokud bude CD-audio tzv. DDD třídy, tak to znamená, že vstup byl digitální, zpracování digitální a když je to CD, tak je i výsledek digitální. Potom mi může zvuková karta šumět jako o život, ale do řetězce prostě není zařazena, protože vše probíhá jen v digitální části.

Bývá to tak, že ve studiu se data zpracovávají v 24bitové přesnosti či dnes stále častěji v 32bitové a s vysokým vzorkovacím kmitočtem, aby se zachovala kvalita zvuku. Nakonec se vše degraduje na CD kvalitu.


Pokud by byla pravda to, co říkáte, proč by se jinak výrobci a zvukaři honili za odstupem signálu od šumu přes 100 dB a mnohdy až k 120 dB?

Argumentujete pojmem "většina lidí". Ten se dá krásně zneužít pro něco nehmatatelného, o čemž může každý tvrdit, že zrovna to jeho tvrzení je pravdou. Odstup signálu od šumu lze poznat pouhým lidským uchem stejně jako vzorkovací kmitočet. Fakt, že to mnoho lidí nepozná může znamenat spíš to, že to poznat nechtějí (aneb klasická věta "Mě tohle stačí, nepotřebuji kvalitu"). Tím ale přenášíte debatu někam úplně jinam.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Andy  |  26. 04. 2001 08:17

Dobrý den zase dnes, vždyť my si vlastně téměř ve všem rozumíme.
"Kromě toho pokud bude CD-audio tzv. DDD třídy, tak to znamená, že vstup byl digitální, zpracování digitální a když je to CD, tak je i výsledek digitální. Potom mi může zvuková karta šumět jako o život, ale do řetězce prostě není zařazena...."
Nemluvím přece o ničem jiném, při použití vzorků je samozřejmě vše DDD, přičemž i zmíněný SB Live disponuje profesionálním zvukovým procesorem (EMU Systems) k jejich zpracování, parametry má trochu ořezané, v tom s vámi souhlasím, ale pouze softwarově. Nesmíte si použití MIDI představovat jen jako tvorbu zvuku generátorem zvukové karty, ale o tom už jsem psal.
"Argumentujete pojmem "většina lidí". Ten se dá krásně zneužít pro něco nehmatatelného....." Není to nic nehmatatelného. Moje tvrzení se zpětným převodem MP3 můžete jednoduše vyzkoušet, a to je formát MP3 hezký ořezaný vzorek..
"Odstup signálu od šumu lze poznat pouhým lidským uchem stejně jako vzorkovací kmitočet." Naprosto souhlasím, ne ovšem takový odstup šumu, který je prezentován kvalitními WAV či Soundfont vzorky pro DDD práci s MIDI. Stran vzorkovacího kmitočtu také naprosto souhlasím, ovšem jen do určité výše. Upřímně, vy poznáte rozdíl mezi 44,1 kHz nebo 48 kHz?
Nakonec malé vysvětlení: prostě si myslím, že ta krabička z Vašeho článku má hlavní účel použití jiný, než jste prezentoval Vy, nic víc a nic míň.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin  |  25. 04. 2001 18:50

Pre úplnosť ste mali spomenúť aj TO HOST konektor niektorých nástrojov Yamaha, ktorý sa pripája na seriovy port, t. j. nepotrebuje zvukovku. Mne MIDI tak tak funguje bez problémov.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor