Prezident Microsoftu nečekaně odstoupil a odchází z firmy

Příchod Ricka Belluzza, mimo úzké kruhy poměrně neznámé (protože mediálně neprotežované) osoby, do Microsoftu a jeho ustanovení presidentem firmy se před necelým rokem silně vyzdvihovalo. Byl považován za pravého člověka, který s tím teď pořádně pohne. Belluzzo toho hned ze začátku dostal na krk hodně – konkrétní odpovědnost za několik produktů, přímou odpovědnost za vlastní rozkošatělou divizi, navíc prezidentství, a kdyby se ve volných chvílích nudil, ještě funkci operačního ředitele (Chief Operating Officer, COO). Role presidenta, byť na první pohled vypadá jako ta snad úplně nejvyšší, není v amerických firmách přesně stanovená; v podstatě jde o to, jak se pravomoci uvnitř firmy nastaví, a řada amerických společností prezidenta vůbec nemá – podle současných informací dokonce ani za Belluzza nebude jmenován žádný nástupce (!). Belluzzo byl před Microsoftem dlouhá léta na vysokých manažerských postech u Hewlett-Packardu a pak krátce šéfem u SGI.

Proč došlo k tak rychlému odvolání, po tak krátké době? (I když na veřejnosti se to vždy prezentuje jako odstoupení z vlastní vůle, málokdo pochybuje, že Steve Ballmer, faktický nejvyšší vládce Microsoftu, Belluzza k odstoupení přiměl.) Důvodů se zdá být více a spíše je to souhra vnějších vlivů než to, že by Rick Belluzzo vykonával svou práci zjevně špatně. Podle některých zdrojů se Microsoft pomalu připravuje na nejhorší eventualitu – rozdělení firmy zásahem soudního rozhodnutí; tato varianta nabyla na pravděpodobnosti v posledních měsících poté, co soudní proces s firmou zase nabral nečekané obraty. Tato příprava spočívá v tom, že se Microsoft jaksi vnitřně dělí na divize, které se mají učit fungovat jako samostatné firmy s vlastními „presidenty“; mají být samy kompletně zodpovědné za své příjmy a výdaje. Belluzzo coby dohlížitel nad nimi se tak stal přebytečným. Divizí bude sedm.

Druhým důvodem bylo, že Belluzzo při nástupu do firmy dostal na zodpovědnost balík různorodých a mírně zmatených produktů bez jasné strategie: portál MSN.com, konzoli XBox, interaktivní internetovou komunikaci (MSN Messenger) a k tomu navrch iniciativu .NET. Jestli v tom byl úspěšný nebo ne, je těžko říci a názory se různí – za rok se toho navíc mnoho stihnout nedá. Po plánované reorganizaci Microsoftu do zmíněných sedmi divizí do nich budou rozmístěny i tyto produkty.

Náhlý odchod osoby, která byla – či alespoň papírově měla být – na třetím místě manažerského žebříčku u Microsoftu, vyvolal také spekulace o sporu Belluzza s Ballmerem. Každý z nich je údajně zcela jiný, má velmi odlišný styl řízení a navíc – jak spekuluje Gartner Group – Microsoft zůstává „duopolem“ Gatese a Ballmera, se kterými v orchestru hrají jejich letití nejbližší spolupracovníci (Allchin, Raikes); president nepresident, nejvyšší dvojka stejně řídí firmu pevnou rukou a po svém. Belluzzo z Microsoftu nadobro odchází a chce řídit vlastní firmu; analytik z Giga Group Rob Enderle mírně jedovatě dodává: „Svěřili mu hravé projekty a pak mu ty hračky sebrali.“