Takzvané „white boxes“ si nacházejí cestu do firem častěji než dřív.
Přežijí „místní assembleři“ počítačů proti tlaku velkých firem? Delší dobu podíl
velkých neustále prudce stoupal, ale v uplynulých dvou letech statistici zaznamenali naopak jejich určitý ústup proti zbytku světa, i když nepatrný. Zajímavý průzkum u dodavatelských firem realizovala redakce
Computer Reseller News a došla k závěru, že podíl neznačkových výrobků („white boxes“) stoupá naopak prudce, a to dokonce i u serverů. Téměř polovina (45 %) dodavatelů uvedla, že neznačkové, pro zákazníka assemblované servery jsou jejich nejpopulárnějšími prodávanými servery (před rokem byl podíl 33 %). U stolních počítačů pak podíl neznačkových strojů kolísá okolo poloviny, mezi 42–55 % při každoměsíčním dotazování. Mezi populárními produkty jsou dokonce uváděny neznačkové („custom made“) notebooky, které za nejprodávanější označuje 14% dodavatelů.
Procento dodavatelů i systémových integrátorů, kteří sami stavějí počítače pro zákazníky a to včetně serverů, roste: 62 % respondentů staví pro zákazníky servery, 66 % desktopy.
Zjištěná čísla jsou zajímavá a na to, že se jedná o USA, překvapivá. Obecné povědomí o obrovském americkém trhu je, že zde vítězí obří značky, jejichž „image“ je podpořena podobně gigantickým a setrvalým marketingem i obchodním nátlakem. V zemi, kde žádný hostinský si nedovolí nenabídnout Coca-Colu nebo Pepsi-Colu a kde je Budweiser je považován za skvělé pivo, se dobře prodávají neznačkové počítače, s těžko zaručitelnou zárukou či servisem? Američan sice miluje značku, ale ještě lépe rozumí obchodu, a při skládání vlastních počítačů stále umí dosahovat lepších cen pro zákazníka než při prodeji značky – ostatně, dá mu vždy možnost výběru a zákazník rozhodne.
Uvedená čísla sice vypovídají o trendu (růst podílu neznačkových počítačů), ale v dlouhodobém pohledu tato čísla kolísají, protože výhodnost stavění vlastních počítačů v čase kolísá také. Hlavním faktorem jsou ceny komponentů: pokud jejich cena rychle klesá, jsou doma vyráběné počítače podstatně levnější, protože se komponenty dají nakupovat za okamžité, nízké ceny. Pokud stagnuje nebo dokonce roste, jsou výhodnější značkové počítače, jejichž výrobci mají s dodavateli dohodnuté velké objednávky za výhodné ceny a mají naplněné sklady.
Zájem výrobců komponentů (včetně firem jako je Intel nebo AMD) je zachovat co největší podíl malých producentů počítačů – i mezi dodavatelem a odběratelem je vždy boj kdo s koho, a silnější vyhrává. Compaq nebo Dell si už může diktovat, částečně i Intelu a stoprocentně asijským producentům komponentů, a tlačit ceny dolů. Malý výrobce bere za ceny, které jsou, a jeho „diktát“ spočívá nanejvýš v tom, že může hrozit, že bude brát jiný druh zboží. Proto je snahou výrobců komponentů domácí montáž počítačů, včetně serverů, stále usnadňovat, což se jim daří někdy lépe, jindy hůře (problémy s kompatibilitou, snadností assembláže a „nasetování“ počítače, dostupnost komponentů a náhradních dílů). Dokud bude tato situace trvat – tj. pokud nenastane podobná situace na trhu jako u výrobců automobilů, kde jsou třetí dodavatelé zcela v područí finálních výrobců aut, budou trvat i domácí assemblace počítačů.
