Tak jsem si celý článek i jeho odezvu pobaveně přečetl a myslém, že čtenářské reakce jsou opravdu hodně polarizované, protože článek je zjevně kontroverzn. Lze je rozdělit do dvou skupin - těch, kteří jej adorují a těch, kteří pro něj ve své konsternaci jaksi nenacházejí slov. Pokusím se tedy tato slova najít, protože to, o co tu jde podel mě není, zda je článek dobrý, nebo ne - ale o to, že je či není demagogický a manipulativní. Koneckonců, kvalitní projevy si psal i Goebels, že - a byl za ně v průběhu své kariéry i příslušně režimem oceňován.
Takže za prvé, "cypyright" - ostatně jako každé legislativní "právo" neznamená "právo na kopírování", ale vymezení tohoto práva, možnost kopírovat je totiž v současné generaci software daná implicitně. Pokud produkce sofware jako koteréhokoliv jiného produktu lidksé činnosti vyžaduje lidský čas, kvalifikaci a úsilí (v daném případě tvorby kódu sice "jen" duševní, ale zato nemalé), je jakákoliv tendence jej kompenzovat jinou formou, popř. vůbec nijak ve vztahu k autorům amorální.
Za druhé, myšlenka získávat nové podněty od autorů zdarma a volně tak rozšiřovat pokladnici duchovního bohatství lidstva zní sice na první pohled lákavě, ale tvorba kódu sama o sobě jednak v zásadě žádné nové poznatky nevytváří (z větší části je pouze implementuje a to ještě ne vždy přenositelným způsobem), jednak předpoklad volného šíření si vybírá svou daň - a tou je ztráta motivace k tvůrčí činnosti. Kdybych se měl pokusit se o názorný příklad: kupčení s lidským zdravím samo o sobě působí nehezky - pokud by však nebyl farmaceutický výzkum spojen s bezprostředním hmotným efektem a tedy motivací, stěží by asi byla jeho úroveň na takové úrovni, jako je dnes. Důsledky ztráty motivace jsou dobře vidět v kolchoznickém stavu hospodaření sociálně orientovaných ekonomik jako je Kuba nebo severní Korea - a koneckonců i v našich státních podnicích. Ve všem je tudíž nutné hledat rovnováhu přístupů.
Koncepce OpenSource ve své současné podobě parazitický společenský jev okrádající práva autorů sofware, opírající se o jediný základní technický fakt: že software lze (stejně jako multimediální produkci) s ohledem na jeho nehmotnou povahu replikovat mnohem snáze, než jiné produkty lidské činnosti. Kdyby to možné nebylo, působily by teze OpenSource stejně směšně, jako koncepce rohlíků zdarma. Avšak ekonomická hlediska jsou neúprosná - tvorba sofware vyžaduje fixní i variabilní náklady (včetně PC, jídla a coly a kávy pro programátory) stejně, jako výroba rohlíků. V této souvislosti by mě zajímalo, jak se zastánci OpenSource ideově staví například k šíření hudebních nahrávek aj. nehmotných komodit. Jistě nekladou rovnítko mezi člověkoroky strávenými v produkci Pána Prstenů a operačního systému Windows. Obojí lze šířit volně a producentovi vytvořením kopie žádná bezprostřední újma nevzniká - čili vlastně nejde ani o krádež, že..
Sama koncepce OpenSource tvoří ideální živnou půdu pro právní spory a tedy potencialně podporuje legislativaci společnosti. Až doposud v této oblasti vítězil zdravý rozum - ale dovedu si časem představit situaci, kdy bude autor software prodrobován soudnímu neřízení svoje produkty dekompilovat a prokazovat, že ta a ta programová smyčka použitá v kódu opravdu nepochází z deset let starého zdrojáku zveřejněného kdysi kýmsi na internetu. Takže je tomu tak, že nikoliv Closed Source, ale sama GPL svým chabým právním základem (kdo posouí, jaká část kódu byla skutečně ukradena a kým ?) fakticky zavdává podněty pro "patentování kola". Podotýkám, že tento legslativní aspekt Colsed Source vůbec řešit nemusí - i výrobce CocaColy ví moc dobře, že je lepší know-how nezveřejňovat vůbec, než se zveřejňovt a následně se soudit o patenty.
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale z mého pohledu představuje OpenSource ideologii těch, kteří v konkurenčním boji z nějakého důvodu neuspěli a přešli tedy do tábora protivníků liberální tržní společnosti - stejně jako v případě (jaká náhoda...) ideologie komunistické. Pokud v případě OpenSource nedostane odměnu za svou inovativnost řešení autor - kdo tedy ? Obvykle se říká, že OpenSource neznamená SW zdarma a že se bude živit distribucí a uživatelskou podporou. To je pěkné - takže zisk shrábne distributor ? To jsme pak ale v té samé situaci, kdy např. multimediální produkci ovádají produkční firmy, které profitují z distribuce na úkor autorů ? Pokud oceňujete, že Hynkeho článek nutí k zamyšlení - nuže dobrá, zkuste se zamyslet i nad tímhle: to by asi Stallman nečekal, že ho zařadím do stejné pozice, jako ti, kteří proti jeho myšlenkám nejvíce vystupují - multimediální koncerny a masmédia...;o)
A dále, pokud má většina zisku plynout z instalace a podpory OpenSource sofware, povede to časem zákonitě k tomu, že software bude vyvíjen tak, aby tuto podporu vyžadoval - což je ostatně vidět na nesourodém souboru utilit tvořících "Linuxové distribuce" vidět už dnes. Svádějí k opakované implementaci různých proprietárních řešení v situaci, kdy je možné získat balíkový software - konečná cena těchto implementací pak nezřídka převyšuje licenční náklady krabicového software. Kdybych měl být vůči OpenSource maximálně skeptický, nemohl bych opomenout ani fakt, že naprostá většina reálných komerčních úspěchů OpenSource (jako KDE, StarrOfficce nebo Linux samotný) už dávno nestojí na projektech budovaných style m bazar anebo tržnice - ve skutečnosti jde o centrálně projekty komerčních subjektů, do jejichž vývoje zasahují uživatelé minimálně (viz třeba Linusovy spory o koncepci vývoje Linux kernelu s velkým zbytkem OpenSource komunity). Vývoj větších projektů style m katedrála totiž není nutné omezení svobody a plurality řešení - ale holá nutnost. V této souvislosti podotýkám, že funkci zpětné vazby zvládnou komerční betatestovací programy Closed Source také a možnost, že by ke sdílenému kódu v nějaké proceduře efektivně přispívalo současně více programátorů než jeden a měnili si tak kód navzájem pod rukama je technicky zcela iluzorní. Diskutabilní je originalita OpenSource řešení, což vyplývá z jeho všeobecného technologického zpoždění vůči ClosedSource projektům. Je hezké, že OpenSource "umožňuje dynamický vývoj" a "pružné reagování na potřeby uživatele" v situaci, kdy jsou komerční subjekty inovacím nuceny pudem sebezáchovy, protože je to klíč k jejich ekonomickému přežití.
Na těchto a dalších příkladech lze ukázat, že stejně jako v případě bolševické ideologie (sice proklamativně založené na rovnostářství, v praxi však vedoucí k absolutnímu popření svobody pro její nositele) je i koncepce OpenSource vnitřně rozporuplná a ve svých důsledcích vede k okleštění toho, čeho se formálně zastává - totiž práv autorů. Právo autora na nemožnost zkopírování jeho kódu do cizího produktu bez jeho svolení je totiž právo zcela minimální, které nadto Closed Source zajišťuje implicitně. O jeho nároku na společensky zakotvenou odměnu se už OpenSource tiše nezmiňuje. Pokud se zdrojový kód programátora octne spolu s jeho dokumentací v řadě ryze komerčně využívaných sofwarových balíků, bude ho to jistě bude naplňovat pocitem tiché hrdosti a zadostiučinění - ale asi nebude mít v dlouhobé perspektivě na podobných iniciativách zájem.
Docházím tedy k závěru, že koncepce OpenSource není "antikomunistická" - ale přímo antiliberální, podrývá motivaci přicházet s novými myšlenkami a tvoří živnou půdu těm, co myšlenky jiných lidí jen kopírují - přesněji řečeno dělá z jejich činnosti ctnost. Něco jiného je jistě vědecká výzkumná činnost a jiné aktivity, které NELZE bezprostředně proměnit v zisk - ale v liberálním světě platí, že odměnu za práci by měl dostat její původce - a společnost by měla v první řadě zajistit mechanismy, které toto právo zaručují. A mezi zatím nejefektivnější mechanismy vedoucí k evoluci technického rozvoje patří mechanismy tržní - v zemích, které nemají vybudovánu tržní základnu strádá i materiální základna vědeckého výzkumu a jiných rozpočtových aktivit.
P.S.: Tento příspěvek a názory v něm obsažené lze volně kopírovat a distribuovat bez uvedení původu v libovolně upravené a významově pokřivené podobě. Nemám totiž představu, jak by se dala původnost myšlenek v něm obsažených efektivně doložit.... Předchozí špatně zformátovanou verzi příspěvku redakce nechť vymaže - nebo doprogramuje náhledy.
