Před 64 lety začal počítač soupeřit s člověkem. Nyní jej opět pokořil jako kdysi Kasparova

Uvahy o uvedomeni si sebe sama (pripadne o dusi), jsou ponekud silne vzhledem k tomu, ze jsme se zatim ani neshodli na tom, co vlastne duse a vedomi je. Klidne se muze stat, ze je to jen nas falesnej pocit...

Jednou z definic duše je, že je to taková gumová hadica do který se dává vzduch krz ventilek. Používá se v kolech aby to tak nedrncalo.

V nouzi dá Ti radu každý teplý přítel, ale málokterý přeblafá Ti pytel.

U většiny hry se dá nastavit inteligence botů. A u některých her můžou ti nejtěžší být celkem chytří.

Ti boti nejsou chytří, jen člověk nedokáže vědomě zpracovat hru tak do hloubky jako počítač. Každá z těhlech her má vítěznou strategii, kde záleží na tom, kdo začne jako první. Pokud první hráč ji dokáže propočítat až do konce, pak druhý hráč nemá žádnou šanci ať udělá cokoliv. Propočet vítězné strategie je natolik časově náročný, že počítač zatím může být "jen" několik tahů napřed, ale je možné, že ji někdy spočítá i pro takovou hru jako Go. Naštěstí to neplatí pro člověka (aspoň pro většinu) a tak se nevytratí zábava ze hry.

Možné to není, přinejmenším za stávajícího pojetí slov počítač a počítat. Stavový prostor je tak velký, že i kdyby každý atom na světě uměl počítat rychlostí miliarda operací za vteřinu, stejně by se celý stroj do konce vesmíru nedopočítal. Jestli se někdy podaří udělat stroj, který bude umět stavový prostor prohledávat nedeterministicky (tedy dokáže NP=P), pak to půjde snadno. Ale jestli někdy něco takového budeme umět, to je ve hvězdách, a i když to umět budeme, pravděpodobně tomu budeme říkat jinak než "spočítat na počítači".P.S. Pochopil-li jsem dobře, současné kvantové počítače výše uvedené nikdy nesvedou.

Nikdy bych nebyl tak arogantní, abych prohlásil, že něco NIKDY nejde.
Jen si představ, co by řekl libovolný člověk před 500 lety na otázku, jestli počítač porazí člověka v šachu nebo go. Co asi?

Stačí se podívat, jak nepřesné jsou předpovědi budoucnosti na 50 let dopředu, natož něco tak neomezeného, jako věčnost (nikdy)...

Silně krátkozraký pohled. Šachový automat který porazil Kasparova měl k AI hodně daleko. Tahle věc se go opravdu naučila a narozdíl od šachových automatů minulosti nepočítala tahy dopředu „na jistotu“, ale vytvářela strategii pro výhru. Což je obrovský posun. Počítač už nejede podle předem daného programu „jak vyhrát“, ale ten program si sám vytváří na základě zkušeností.

Vono takovej mamut s koprovou omáčkou...

V nouzi dá Ti radu každý teplý přítel, ale málokterý přeblafá Ti pytel.

a proč si myslíš, že tvé zdigitalizované já bude myslet na něco jiného než na potravu a sex?! Pokud tedy má být digitalizace opravdu 1:1

Ona hlavně pouhá digitalizace "programu" nebo spíše struktury mozku nemůže stačit. Je to jen půlka skládanky. Všechno ostatní co mozek motivuje k nějaké aktivitě, tvorbě nových myšlenek a podobně řídí docela složitá chemie, kterou by bylo potřeba nahradit jinak a to co nejvěrněji. (stačí se podívat jak změna v hormonech dokáže proměnit chování člověka)

to je pravda, jenze v konecnem dusledku je to zase mozek, ktery je temi hormony ovlivnen... mozek ridi uplne vsechno vcetne tech hormonu, pomoci nichz ovlada telo, skutecne tedy "staci" vytvorit PRESNOU kopii mozku

nestačí, ty hormony totiž přímo působí na mozek a jeho funkci (například endorfiny navozují dobrý pocit). Je pak tedy nutné simulovat i je a jejich chemické působení. To je jako když se rozhodneš sníst pár lysohlávek. Mozek sice dá pokyn k jejich konzumaci, ale to co se s ním stane pak už opravdu dopředu "spočítat" nedovede.