V dubnu 1975 si dva mladíci pronajali lacinou kancelář na prašné ulici v provinčním městě Albuquerque. Zpočátku žili jen z úspor a výher v pokeru, dnes jsou multimilionáři.
Microsoft včera oslavil neskutečných 38 let existence. Tedy ono je to vlastně trošku složitější, protože Microsoft stejně jako ostatní „garážové“ firmy té doby nevzniknul v jeden konkrétní den a hodinu, ale vytvářel se naopak dlouhé měsíce a vlastně roky. Pokud přesto navštívíte Wikipedii a další zdroje, všichni uvádějí 5. duben 1975 jako fakticky vznik tehdy ještě formálně neexistující společnosti.
Právě toho dne totiž William Henry Gates III společně se svým kamarádem ze střední školy Paulem Allenem otevřeli svou první kancelář v Albuquerque, městě jen o něco málo větším než Brno. Co tomu všemu předcházelo?
První kanceláře Microsoftu v Albuquerque – na rohu budovy je patrná pamětní deska, kterou loni někdo odcizil
Zvětšit mapu
Gates a Allen před Microsoftem
Allen a Gates pocházeli ze Seattlu, kde se poprvé potkali na soukromé střední škole Lakeside School. Allen byl o bezmála tři roky starší, spojoval je ale neutuchající zájem o počítače. V sedmdesátých letech se jejich cesty rozdělily. Gates odcestoval na východní pobřeží na Harward, zatímco Allen studoval na Washingtonské státní univerzitě v Seattlu.
Po dvou letech ale školu opustil a v profesním životopisu napsal, že bude pracovat prakticky kdekoliv, pakliže dostane alespoň 15 000 dolarů ročně. Jeho touhu vyslyšel Honeywell a Allen odcestoval za prací do Bostonu.
Profesní karty Paula Allena a Billa Gatese z roku 1974 (Zdroj: @LivingComputers)
Harwardova univerzita sídlí v Cambridge na předměstí Bostonu, Allen tedy Gatese často navštěvoval, což sice nesporně rozvíjelo jejich společný zájem o počítače, ale mělo to katastrofální vliv na studia mladičkého Williama. I on si záhy podal pracovní inzerát a ještě při studiích začal v létě 74 stejně jako Allen pracovat pro Honeywell. Právě zde nabrali oba dostatek zkušeností k tomu, aby mohli za dalšího půlroku oslnit svými schopnostmi šéfa MITS Eda Robertse.
Altair
Zatímco socialističtí geekové v tehdejším Československu mohli své znalosti čerpat leda tak ve Svazarmu a četbou legendárního měsíčníku Věda a technika mládeži, tedy předchůdce současného VTM, v Americe se ohromné popularitě těšil obdobný časopis Popular Electronics.
První lednové číslo roku 1975 přineslo na obálce fotografii makety nevzhledné krabice, která patřila prvnímu populárnímu mikropočítači MITS Altair 8800. Počítač toho dnešní optikou moc neuměl, byl ale mnohem levnější než ostatní komerční mašiny té doby. A co víc, MITS pro něj hledalo interpret – něco, čím by jej mohli uživatelé ovládat.
Osudné lednové číslo Popular Electronics – skeny stránek o Altairu najdete zde
Allen s Gatesem se rozhodli, že pro mašinu napíšou interpret pro jazyk Basic. Jeho kořeny sahají do 60. let minulého století a ani jeden z nich tou dobou nemohl tušit, že to bude jeden z jejich klíčových jazyků příštích několik desetiletí.
Gates tehdy zavolal Robertsovi do MITS a ten jim dal předběžně zelenou. Záhy od výrobce dostali specifikaci Altairu a mohli dnem i nocí sepisovat kód pěkně po staru na děrnou pásku. Jelikož neměli žádný Altair, na kterém by mohli svůj Basic testovat v praxi, museli nejprve naprogramovat emulátor počítače podle jeho specifikace, k čemuž jim zase posloužil tehdejší velmi populární počítač DEC PDP-10. Během několika týdnů bylo hotovo a Allen mohl vyrazit na druhou stranu Ameriky do nám již známého Albuquerque, kde sídlil MITS.
Práce pro MITS a osamostatnění Microsoftu
Basic kupodivu fungoval, Ed Roberts byl nadšený a zaměstnal Allena jako softwarového ředitele. Později do Nového Mexika přijel i Gates, který definitivně opustil studia na Harwardu, a v malém přízemním kancelářském bloku dali život Micro-Softu. Tedy Microcomputer Softwaru.
Pamětní deska na rohu první budovy, ve které sídlil Microsoft
Altair byl díky Basicu použitelný počítač, který mohli jeho uživatelé ovládat pomocí příkazů jednoduchého jazyka a Allen s Gatesem začali pomalu vydělávat, z každého prodaného počítače s Basicem totiž díky dohodě získali 30 dolarů.
Úspěch Basicu byl obrovský. Mladičký Micro-Soft jej začal brzy vyvíjet i pro další tehdejší mikropočítače – později včetně prvních mašin od Applu, a Allen záhy opustil MITS, čímž byla definitivně přetrhnuta pupeční šňůra a Micro-Soft mohl jít svou vlastní cestou.
Allen a Gates v roce 1981 a letos na vzpomínkové akci (Foto: Microsoft, Paul Allen)
Na podzim 1976 se firma konečně dočkala registrace v Novém Mexiku, pořídila si obchodní značku Microsoft a Gates se stal generálním ředitelem. Společnost se dále rozvíjela, Basic rozšířily další jazyky včetně Fortranu a na začátku roku 1979 se firma přestěhovala do Bellevue v rodném Washingtonu na západním pobřeží USA. Traduje se, že to byla první počítačová firma v severozápadní části USA a Microsoft je Washingtonu věrný dodnes, v roce 1986 se totiž stěhoval naposledy do svého současného kampusu v Redmondu.
V roce 1980 povolal Gates do Microsoftu svého starého přítele z Harwardu Steva Ballmera. Také jeho začátky jsou docela zajímavé. Na rozdíl od Gatese dokončil na Harwardu bakalářské studium matematiky a ekonomie a po škole strávil nějaký čas v Procter & Gamble. Ve studiu chtěl pokračovat na Stanfordu, plány ale nakonec přerušil právě nástup do Microsoftu, jehož tehdejší obraty už překonaly 7 milionů dolarů a firma potřebovala nové lidi.
Obchodník Steve Ballmer prodává...
Epizoda s Unixem
Microsoft nechtěl zůstat jen u vývoje všemožných programů a naopak dlouhé roky snil o vlastním operačním systému. Sen mu nakonec splnilo AT&T, od kterého si licencoval unixový systém Version 7 Unix, který posléze pojmenoval jako Xenix. Nebýt pozdější dohody s IBM na vývoji DOS a posléze OS/2, možná by dnes svět IT vypadal úplně jinak. Buď by byl unixový Xenix naprosto masovou záležitostí, nebo by naopak trh s počítači okupoval Apple a Microsoft by byl jen jednou z jeho akvizic zodpovědnou za vývoj kancelářského softwaru. Dokážete si představit, že by byl dnes Bill Gates jedním z viceprezidentů Applu? Bláznivá představa.
Nebýt úspěchu DOS, možná by se základem Windows stal Unix
Jenže nic z toho se nestalo. Microsoft se díky kontraktu s IBM začal věnovat hlavně vývoji DOSu pro IBM PC a Xenix byl odsunutý na vedlejší kolej. Dalším pilířem Microsoftu se stal Word, Excel a další programy a firma se dokonce pokoušela prosadit i na poli vlastního hardwaru.
Windows a ovládnutí trhu s PC
V polovině 80. let si IBM u Microsoftu objednalo grafický systém OS/2 a společnost vedle něj už nějaký pátek vyvíjela i grafickou nadstavbu pro DOS jménem Windows. Nutno podotknout, že OS/2 byla na vyšší technologické úrovni až do příchodu Windows NT v 90. letech.
Windows 2 z konce roku 1987 vyprovokoval letitý patentový spor mezi Microsoftem a Applem, který si nárokoval práva třeba na schopnost oken vzájemně se překrývat. Soudy se táhly až do roku 1994 a Microsoft nakonec zvítězil.
Zbytek už znáte. Díky DOS, Windows ale hlavně díky tomu, že se z „IBM PC“ stal nepsaný standard, který ostatní hojně kopírovali, mohl Microsoft své produkty prodávat na hromadě nejrůznějších počítačů a stal se miliardovým podnikem.
Platforma „IBM PC Compatible“ díky svému univerzálnímu přístupu převálcovala veškerou proprietární konkurenci té doby včetně Applu a Microsoft Windows se stal nejrozšířenějším operačním systémem na světě.
Odhad vývoje prodejů počítačů podle konstrukce
Jeho nadvláda na PC trvá dodnes a jediným možným rizikem je tak pouze hrozba, že se potopí celý PC trh, který nahradí tolik diskutovaná post-PC éra, kterou už zase ovládají jiní hráči, především Apple, Samsung a univerzální Android, který v tomto směru používá stejnou zbraň jako před 25 lety i Microsoft.