Dnes bychom měli slavit Mezinárodní den všech hlupáků, kteří propásli svoji šanci. Jak jinak také nazvat 3. leden roku 2009 a ještě přesněji čas 19:15, kdy se v bitcoinovém blockchainu objevil první blok se skrytou zprávičkou „The Times 03/Jan/2009 Chancellor on brink of second bailout for banks.“
Jeho hashový identifikátor má podobu 000000000019d6689c085ae165831e934ff763ae46a2a6c172b3f1b60a8ce26f, a blok tak můžete v blockchainu dodnes dohledat. Ani jej nemusíte stahovat, pomůže totiž třeba vyhledávač na webu blockchain.com.
Podstatné je to, že těžař, který tento blok do blockchainu zapsal, dostal od systému odměnu 50 BTC.
Tehdy to byla jen legrace několika anarchonerdů, který si těžili bezcenné bitcoiny jen tak pro vlastní potěšení, a pokud se o jejich kratochvíli dozvěděl běžný kolemjdoucí, jen nechápavě mávl rukou. A to je právě ta promarněná šance.
Zápis prvního bloku systém odměnil kapesným ve výši 50 BTC. Tehdy neměly absolutně žádnou cenu. Stačilo si ale pár let počkat...
Kdybychom zdánlivě naprosto nesmyslný bitcoin tehdy neignorovali, mohli jsme si také nějaké vytěžit. Kdybychom tak učinili, dnes by měl ten bizarní a zdánlivě nesmyslný záznam ve sdílené P2P databázi tržní hodnotu okolo 2,3 milionů USD. Tedy okolo 51 milionů korun.
Základní statistika k zapsanému bloku
Za to byste mohli koupit roční předplatné Computeru pro celou ulici a ještě by vám zbylo na oběd a letní dovolenou.
Co je to blockchain
Blockchain je speciální typ databázové architektury. Oproti těm běžným se liší v tom, že jednotlivé zápisy na sebe matematicky navazují jako řetěz bloků (block + chain), takže je nelze dodatečně měnit. Co se jednou zapíše do blockchainu, to již nelze vzít zpět. Právě proto se blockchain používá jako obří účetní kniha transakcí v kryptoměnovém světě, každou z nich totiž můžete vždy zpětně dohledat.
Transakce do blockchainu ukládají těžaři, kteří od systému dostávají za odměnu určitý obnos bitcoinů. Právě tímto způsobem se dostávají do oběhu nové kryptopeníze. Výše odměny se však postupně snižuje.
